EU s napětím sleduje volby v Řecku. Levý strašák i naděje

25.01. 07:30 | Autor: - red -, ČTK

Řekové, kteří jsou již unavení dlouholetým utahováním opasků v důsledku finanční krize, dnes předčasně volí. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že mají dost nynější vládní koalice konzervativců se socialisty, kteří jim naordinovali nepopulární úsporná opatření, a chtějí dát šanci levicové opozici. Strana SYRIZA jim slibuje řadu úlev, které však musí vyjednat s mezinárodními věřiteli.

Pokud ovšem bude předpokládané nové řecké vedení hrát vabank, může podle řady pozorovatelů zemi zbavit společné měny eura a dospět k bankrotu.

Řecko nastoupilo politiku velmi tvrdých úsporných opatření před šesti lety, kdy se ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dostalo se mu dvou záchranných programů celkově 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Tsirpas jako maják, nebo předstupeň pekla? Ekonomické ukazatele sice naznačují, že se země vrací k hospodářskému růstu, ale většina obyvatel to tak nevnímá. Každý čtvrtý nemůže najít práci, u mládeže je to dokonce každý druhý.

Lidi také citelně zasáhly vyšší daně a zároveň snížení důchodů a mezd, které zaměstnanci v řadě případů dostávají se značným zpožděním či dokonce vůbec. Odbory odhadují, že třetině všech zaměstnanců se zpožďují mzdy o nejméně dva měsíce.

Proti úsporným opatřením a z toho vyplývajícímu údajnému ponížení země ostře vystupuje Koalice radikální levice (SYRIZA), která loni v květnu v Řecku vyhrála volby do Evropského parlamentu a která v průzkumech vede stabilně od listopadu 2013. Tato aliance radikálních levicových a ekologických hnutí vznikla před volbami v roce 2004, kdy získala v 300členném parlamentu pouhých šest křesel.

Teprve s prohlubující se ekonomickou krizí nabrala na síle a skončila ve volbách v roce 2013 na druhém místě. Prapor hlavní levicové strany převzala po socialistech, kteří kvůli podílu na restriktivní ekonomické politice ztratili přízeň většiny levicových voličů.

Na křižovace. Řecko volí. Charizmatický vůdce SYRIZY Alexis Tsipras slibuje zvýšit minimální mzdu, zmrazit bankovní dluhy soukromníků ve finančních těžkostech a zastavit propouštění státních zaměstnanců.

Požaduje také, aby Evropa odepsala velkou část řeckého dluhu, což vyvolává neklid v mezinárodních finančních kruzích. Podle něj se lze ústupků domoci, protože věřitelé nestojí o ztráty z případného řeckého bankrotu.

Zřejmě hlavnímu odpůrci většího odpuštění dluhů, Německu, SYRIZA připomíná rok 1953, kdy na hlavu poražené zemi byla smazána polovina poválečného dluhu. Mezi velkorysými věřiteli bylo tehdy i Řecko. Dohoda se označuje za jednu z hlavních příčin následného německého "hospodářského zázraku".

Řecký premiér Antonis Samaras a vůdce konzervativní Nové Demokracie (ND) bije na poplach a varuje voliče, že pokud SYRIZA splní předvolební sliby, skončí země mimo eurozónu. Vzhledem k tomu, že by si to tři čtvrtiny voličů nepřály, ubezpečuje i Tsipras, že touto cestou nepůjde. Skoro 60 procent obyvatel se nicméně obává, že hrozba ztráty eura není pro zemi zažehnána.

SYRIZA se bude jako v minulých volbách opírat o přízeň mladších voličů a obyvatel velkých měst, kde posledně drtivě vyhrála. Tradiční síly, jako vládní konzervativci, se naopak musejí více spoléhat na starší voliče, kteří jim také v minulých volbách dopomohli k vítězství.

Návrat k řecké drachmě? Zhruba tříprocentní až pětiprocentní náskok SYRIZY před ND nezaručuje levicové straně nadpoloviční většinu v parlamentu. V případě vítězství se tak bude muset podle všeho poohlédnout po nejméně jednom koaličním partnerovi.

Údajně se nabízí mladé liberální a proevropské hnutí Potami (Řeka), které ve volebních preferencích z třetího místa sesadilo doposud stabilní neonacisty, jejichž poslanci ale čekají ve vazební věznici na soud pro zločinné spiknutí, a ztrácejí tak u radikálně smýšlejících voličů na atraktivitě.

Dalšími potenciálními partnery mohou být komunisté, s nimiž SYRIZU spojují mnohé marxistické vize. Spolupráce by zřejmě byla ještě možná i s Nezávislými Řeky, u nichž může SYRIZA zahrát na strunu národní hrdosti, pokud tato nacionalistická strana překoná tříprocentní hranici volitelnosti.

Foto: Shutterstock , ČTK/AP

Autor: - red -, ČTK