Dziennik: Jen ať si Američané postaví štít někde jinde

09.05. 15:12 | Autor: ČTK

Pokud Washington na polské požadavky ohledně protiraketového štítu odpovídá, že přenese projekt jinam, tak je to výlučně americký problém, napsal v polském listu Dziennik Zdzislaw Najder, který býval šéfem polské sekce Rádia Svobodná Evropa či poradcem premiéra Jana Olszewského.

Není dobré, když se spojenci pokoušejí vyvinout na sebe tlak únikem informací. Před pár dny se tak celé Polsko dozvědělo, že jestli neslevíme, Američané zváží, zda nepostaví protiraketový štít jinde. To se mezi přáteli nedělá. Není to ani první projev americké přezíravosti. Avšak Washington by si měl uvědomit, že vláda ve Varšavě má se štítem problém. Drtivá většina Poláků si jej v naší zemi nepřeje.

Předchozí Kaczyńského vláda přistoupila na jednání o štítu proti veřejnému mínění. Od americké strany vskutku očekávala, že přistoupí - kromě washingtonské smlouvy coby základu NATO - na dodatečné spojenecké závazky. Americké odmítnutí se dalo předpovědět, protože muselo být jasné, že jde o nereálný požadavek. Vyvolalo se však ovzduší horečného napětí a neuspokojených polských požadavků. Zbytečně.

Strýček Sam potřebuje, ale Poláci se cukají. Začínají-li nyní Američané spěchat se svou investicí kvůli nadcházejícím volbám, Poláci spěchat vůbec nemusejí. Jde o příliš složitý podnik a jednat je třeba trpělivě, bez zbytečných emocí. Přirozeně spojenci jednají i o tom, co si ve sféře bezpečnosti mohou poskytnout.

Protiraketový štít má sloužit americkým zájmům. Chtějí-li zvýšit svou bezpečnost využitím našeho území, samozřejmě i my na oplátku chceme větší bezpečí. Je normální, že se zamýšlíme nad tím, jak to udělat.

Hodně muziky za málo zlotých

Zdá se, že Američané mají v nynější fázi jednání dva cíle: ukončit je rychle a nabídnout málo. Ani první, ani druhé se neshoduje s polským zájmem.

Nechceme příliš. Přesná podoba polských požadavků není známa, ale lze se domnívat, že jde o to, abychom byli schopni vlastními silami - bez spoléhání na zásah USA - ubránit tato zařízení i sami sebe před případným útokem. To je naprosto logické.

I mezi přáteli platí "něco za něco". Amerika nebyla napadena, nepotřebuje neprodleně naši pomoc.

USA mají svou koncepci a přisuzují v ní Polsku jistou roli. Ale to neznamená, že Polsko ji má prostě odehrát podle scénáře sepsaného za Atlantikem. Nebylo by moudré zřeknout se i jen části našich požadavků. Modernizace ozbrojených sil, hlavně protivzdušné obrany, není žádný rozmar.

Naším úkolem je vyjednávat a usilovat o to, co potřebujeme. Pokud se to nepovede a Američané opravdu stáhnou svou nabídku, nebude to pro Polsko ani velké neštěstí, ani velká ztráta.

Polská stíhačka F-16. Poláci myslí, že jim je Američané prodali draho. Polsko se těší pověsti státu, který si plní své mezinárodní a spojenecké závazky. Přistoupí-li na riziko, že Američané ukončí jednání, dokáže jen, že se stará o své zájmy. Obraz Polska, které si dokáže vyjasnit, v čem spočívá jeho zájem, a umí se o něj starat, posílí postavení naší země.

To, že polská vláda klade požadavky tvrdě na stůl, určitě neusnadňuje úkol Američanům. Oni spěchají, ale my máme čas vést další jednání. Během nich je třeba dbát na jedno: Washington je vůči Polsku velice, ale velice lakomý, ať už šlo o nepříliš výhodný nákup stíhaček F-16 anebo o jiné spojenecké závazky.

Američané na nás opravdu škudlí. Nedají nám nic zadarmo, ani nic víc, než je nutné. Stanovit si rozumné požadavky za to, že s naší pomocí si vylepší svou bezpečnost, není nic, za co bychom se měli stydět.

Foto: Profimedia, archiv

Autor: ČTK