Do Polska přicházejí euroskeptici z Libertas

16.01. 14:50 | Autor: ČTK

Euroskeptické hnutí Libertas vstupuje na polskou politickou scénu. Představitelé hnutí oznámili, že návrh na jeho registraci zamíří dnes k soudu. Cílem hnutí je sdružit polské euroskeptiky, kteří by společně kandidovali v letošních volbách do Evropského parlamentu.

Irský milionář a šéf hnutí Libertas Declan Ganley již dříve oznámil, že chce, aby hnutí startovalo ve volbách v co nejvíce členských zemích. Spekulovalo se, že euroskeptická strana, která vzniká v Česku, se bude hlásit k hnutí, za nímž stojí Ganley, odpůrce lisabonské smlouvy reformující EU po jejím rozšíření.

Nová Strana svobodných občanů se k hnutí údajně pouze v evropských volbách ideově přihlásí, ale nebude s ním mít přímou spojitost.

Libertas v Polsku má spojit pravicové a euroskeptické politiky. Zatím ji tvoří hlavně osoby, které dříve byly spojeny s ultrakatolickou a nacionalistickou Ligou polských rodin (LPR). "Budujeme silnou evropskou stranu," řekl dnes europoslanec Sylwestr Chruszcz, který v minulých volbách startoval z kandidátky LPR. Pokud různá polská hnutí budou kandidovat samostatně, nemají podle Chruszcze šanci a ve volbách propadnou. "Většina z nás nemá na výběr, pokud chce ve volbách uspět," řekl Chruszcz.

Kam vlastně kráčí Evropská unie? Společná kandidátka, která by spojila všechny euroskeptiky, ale pravděpodobně nevznikne. Rozhovory o sjednocení různých stran a hnutí skončily prozatím bez výsledku.

Nové strany se polští politici z vládní liberální Občanské platformy (PO) ani opozičního konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) prý nebojí. "To je jednorázová iniciativa, která má pomoci málo známým europoslancům vrátit se do Evropského parlamentu," uvedl konzervativní poslanec Karol Karski.

Europoslanec PO Tadeusz Zwiefka míní, že zájem irského multimilionáře o polskou politiku může přinést opačný efekt, než jaký zamýšlel. "Polský euroskepticismus je založen na odporu vůči jakékoliv snaze zahraničních subjektů míchat se do našich vnitřních záležitostí," řekl Zwiefka.

S Ganleym udržuje kontakty český prezident Václav Klaus, který vyvolal v Irsku rozruch, když se s ním sešel v Dublinu během své loňské listopadové státní návštěvy země. Ganley měl se svým hnutím Libertas velký vliv na odmítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu loni v červnu.

Libertas se tzv. udělal hlavně na odporu proti Lisabonské smlouvě. V Irsku se plánuje nové referendum o lisabonské smlouvě, která má reformovat práci a činnost EU. Dohoda, jež zatím úspěšně prošla v parlamentech 25 zemí, může platit v případě, že ji schválí celá sedmadvacítka - kromě Irska chybí také souhlas Česka, které předsedá v tomto pololetí EU. V Polsku pod smlouvou chybí podpis prezidenta. V Německu parlament smlouvu schválil, ale prezident s podpisem čeká na verdikt ústavního soudu, na který se v souvislosti se smlouvou obrátilo několik zákonodárců.