Divokou krásku Balkánu trápí tuny nebezpečného odpadu

12.11. 19:00 | Autor: ČTK , AP

Ne všechna místa jsou v Černé Hoře tak působivá jako Kotor.

Černá Hora se pyšní majestátným jadranským pobřežím a impozantními horami, které vystupují z moře a jsou protkané řekami, říčkami a jezery. Ale takzvaná balkánská divoká kráska nyní čelí problémům s likvidací odpadů, které ohrožují přírodní krásy i výnosný turistický ruch.

Tuny nebezpečného i jiného odpadu hyzdí nádhernou scenérii Černé Hory - malé země, která se před více než dvěma desítkami let prohlásila za ekologický stát. Leží nechráněné v blízkosti měst, vesnic, řek a jezer a dokonce i luxusních přímořských letovisek.

Podobně jako většina balkánských zemí v ekonomickém přechodu učinila Černá Hora v uplynulých desetiletích velmi málo pro vyřešení potíží s odpadem i dalších ekologických problémů, které narůstají. Vzhledem k tomu, že se země chce připojit k Evropské unii, musí se s nimi před získáním členství vypořádat.

"Na současnou ekologickou situaci vůbec nejsme pyšní," říká státní tajemnice pro ekologii Daliborka Pejovičová. "Jsem si jistá, že Evropská unie nepřijme země, které nevyřeší své problémy s nebezpečným odpadem," dodává.

Problém je patrný hned na okraji hlavního města Podgorici, kde hejna racků a kormoránů vysedávají kolem dvou velkých nádrží načervenalého bahna pocházejícího z upadající obří hliníkárny, která byla kdysi pýchou socialistického průmyslu. Tyto nádrže - vedle tisíců tun pevného odpadu ležícího venku - se nacházejí v objektu hutního komplexu, jehož areál sahá až zhruba 100 metrů od hlavní černohorské řeky Morača, jednoho z přítoků mezinárodně uznávané přírodní rezervace Skadarského jezera.

Skládka u města Berane. Nataša Kovačevičová z místní ekologické organizace Zelený domov upozorňuje, že tyto nádrže s rozlohou 40 hektarů a se zhruba sedmi miliony tun bahna jsou kontaminovány tvrdými kovy a kyanidem. "Máme přinejmenším pět ekologicky černých míst, vedle přibližně 350 identifikovaných a mnohem více neidentifikovaných ilegálních skládek," říká.

Ve starých loděnicích města Bijela na jadranském pobřeží se hromadí tuny nebezpečné drtě, na dohled z Porto Montenegra, jedné z největších a nejluxusnějších jachtařských marin na Jadranu. Tento vedlejší produkt stavby lodí lze použít při stavbě silnic, ale jen po patřičném zpracování v zařízeních, která podle Kovačevičové v Černé Hoře nejsou.

Je přesvědčena, že pro takovou malou zemi, jako je Černá Hora s něco přes 600 tisíc obyvateli, by bylo lepší nebezpečný odpad vyvážet, než si postavit vlastní takové zařízení. "Byl by to zdlouhavý proces," připouští Daliborka Pejovičová.

Řada lidí je dopálená a skeptická, jako jednasedmdesátiletý Veselin Vuković. "Jsme někde mezi ekologickým státem a ekologickou katastrofou," říká.

Foto: Shutterstock , ozon.org.me

Autor: ČTK , AP