Další sankce. EU chce ruské firmy vytlačit z akciových trhů

24.07. 14:15 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 24.07. 18:17

Evropská unie zavede další sankce proti Rusku.

Evropská unie rozhodla uvalit sankce na dalších 15 Rusů a Ukrajinců sympatizujících s Ruskem. Počet potrestaných v souvislosti s ukrajinskou krizí tak stoupne na 87. Na seznam přibude i 18 institucí a firem, informovala s odvoláním na diplomaty agentura DPA.

Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU 16. července. Unie ale tehdy sdělila, že konkrétní závěry zveřejní později.

Sankce proti osobám se týkají zákazu cestování a zablokování účtů. Jména postižených zatím nebyla zveřejněna, jejich soupis má být znám do konce týdne. Na černou listinu EU bude připsáno také devět organizací a devět podniků, které nebudou smět s unií obchodovat.

Vůdci států EU minulý týden jednali o protiruských sankcích ještě před havárií malajsijského letadla nad východní Ukrajinou, z jehož sestřelení jsou podezíráni

proruští separatisté. Dnes Evropská unie oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účasti na finančních trzích a podvázat hospodářský rozvoj Ruska do příštích let. Takzvané sektorové sankce by se mohly týkat kapitálového trhu, obrany nebo moderních technologií využitelných v energetice.

Státy Evropské unie chtějí znemožnit přístup ruských firem na akciové trhy. Finanční sankce prý mohou dále zahrnovat zákaz odkupu ruských bankovních dluhů nebo nákupu akcií ruských bank, v nichž má ruský stát většinový podíl. Tyto banky loni čerpaly téměř polovinu svých kapitálových potřeb ve výši 15,8 miliardy eur na trzích Evropské unie.

Podle analytiků takové opatření ruskou ekonomiku vážně poškodí, zhorší už nyní pochmurné vyhlídky pro letošní rok a založí předpoklady pro citelný hospodářský propad. Zákaz se však nemá týkat obchodu s ruskými státními dluhopisy.

Mistral ano, zbraně ne

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v úterý novinářům sdělil, že součástí protiruských sankcí by mohl být rovněž obchod se zbraněmi. Kontroverzní otázkou je zejména plánovaný prodej francouzských výsadkových lodí Mistral Rusku. První z dodávek Paříž navzdory protestům unijních partnerů odmítá zrušit, o další prý bude uvažovat.

Víceúčelová vojenská loď třídy Mistral. Návrh na zbrojní embargo prý součástí navrhovaných sankcí je, ale nebude se týkat už uzavřených kontraktů. Smlouvu s Ruskem o prodeji výsadkových lodí uzavřela Francie v roce 2011. Sankce mají zahrnovat zákaz prodeje vrtných souprav pro podmořskou těžbu, pro těžbu břidlicového plynu a pro průzkum ložisek v Severním ledovém oceánu.

Podle německé vlády by sankce proti sektorům ruské ekonomiky mohly být zavedeny do konce července, pokud se Moskva rychle nepřičiní o ukončení krize na východní Ukrajině. Postih by však podle Berlína měl mít časový limit, aby bylo možné vrátit se k normálnímu režimu.

Nové protiruské sankce nevstoupí v platnost dříve než příští týden, řekl v Bruselu novinářům mluvčí Evropské komise Jonathan Todd. "Diskuze bude příští týden pokračovat. Členské státy musejí rozhodnout o dalším postupu a Evropská komise předloží příslušné legislativní návrhy. Ty pak budou muset členské státy schválit, nejspíš příští týden," vysvětlil Todd.

Foto: Shutterstock , Yannick Le Bris (CC BY-SA 3.0)

Autor: ČTK