Co udělá? Brusel zatím kolem skotské nezávislosti kličkuje

15.09. 13:20 | Autor: ČTK

Pokud se ve čtvrtečním referendu Skotové vysloví pro nezávislost, bude to nová a neznámá situace nejen pro Británii, ale také pro celou Evropskou unii. Na klíčovou otázku - zda nezávislé Skotsko zůstane součástí EU - totiž zastánci samostatnosti pětimilionové země odpovídají poněkud jinak než představitelé Evropské komise.

Podle průzkumů z posledních dní bude výsledek velmi těsný, tábor zastánců nezávislosti Skotska ale zřejmě posiluje přes snahy Londýna i britského byznysu vysvětlovat výhody zachování 307 let starého spojení.

Ne londýnské nadvládě. Demonstrace v Edinburgu. Unijní exekutiva si v posledních týdnech dává velký pozor, aby nemohla být nařčena, že se pokouší výsledek referenda nějakým způsobem ovlivnit.

Její mluvčí Pia Hansenová dokonce nedávno na tiskové konferenci novináře jen odkazovala na starší "vám dobře známá" stanoviska komise, jejich obsah však odmítala jakkoliv dál vysvětlovat či vůbec z nich citovat.

Základem pro postoj EU k případnému nezávislému Skotsku tak zůstává dopis, kterým předseda nynější Evropské komise José Barroso v prosinci 2012 odpověděl na dotaz z tehdejší britské Sněmovny lordů. Také Barroso se v dopise odmítl vyjádřit konkrétně ke Skotsku. Obecně však mínil, že smlouvy, na jejichž základě EU existuje, platí na území členských zemí, které s nimi souhlasily a ratifikovaly je.

"Pokud část území členské země přestane být její součástí, neboť se stane novým nezávislým státem, stává se - v důsledku faktu nezávislosti - ve vztahu k EU třetí zemí," napsal Barroso. Na takové třetí země se tedy evropské smlouvy nevztahují a nejsou tak členy EU.

V podobné logice by nezávislé Skotsko přestalo být též součástí Severoatlantické aliance a to ve chvíli, kdy NATO samo připouští, že po ukrajinské krizi čelí výrazné změně bezpečnostních poměrů v Evropě. Skotové tak mohou ve čtvrtečním hlasování rozkývat právní základy dvou organizací, které jsou jádrem evropské bezpečnosti i prosperity.

Podle profesora politologie z londýnské univerzity Queen Mary Tima Balea je Barrosova interpretace nejspíš z právního hlediska v pořádku, i když je prý "politicky ošemetná".
"Bude to stát mimo EU a jako každý uchazeč si bude muset členství dojednat," připouští Bale.

Skotská ministryně Nicola Sturgeonové diskutuje s Johannesem Hahnem z Evropské komise. Politolog ale také řekl, že nejméně 18 měsíců po případném skotském "ano" pro nezávislost, Skotsko novým státem nebude a o všech aspektech samostatnosti se začne vyjednávat.

Otázka členství v unii bude součástí těchto složitých diskusí také podle analytika Fabiana Zuleega z bruselského Střediska evropské politiky (EPC).

"Očekávám, že Londýn bude na (skotské) členství tlačit, nebylo by v zájmu Británie, aby bylo Skotsko mimo. Je tak celkem dobrá možnost, že Skotsko se k okamžiku své nezávislosti členem EU stane," míní Zuleeg. Zda bude případný britsko-skotský rozvod podobně "sametový" jako rozdělení Československa v roce 1993, ale podle politologů není zatím jisté.

Šéf v listopadu končící komise Barroso v jednom ze svých nedávných televizních rozhovorů připomněl, že případný skotský vstup bude mít "mnoho potíží a nebude to jednoduchý proces". Se vstupem nového člena musí souhlasit všechny stávající země EU a také Evropský parlament.

A Brit Bale upozornil, že například Španělsko by s nezávislým Skotskem a jeho hladkým příchodem do EU mohlo mít velké problémy jako s precedentem pro případné snahy Katalánska o nezávislost. Otazníky visí také třeba nad názorem Belgie, kde má velkou voličskou podporu strana usilující o co největší nezávislost vlámsky hovořícího severu země na frankofonním jihu.

Další neznámou, kterou objasní až možné rozhovory, je případná ochota Skotů přijmout závazek o přistoupení ke společné evropské měně, tedy k euru.

Prostě nezávislé Skotky. Bale i Zuleeg navíc připomínají, že případná skotská nezávislost výrazně promění také samotnou "zbývající" Británii. Zuleeg upozornil, že po odečtení poněkud proevropštěji naladěného skotského obyvatelstva, bude pro proevropské politické strany složitější vyhrát uvažované referendum o britském setrvání v EU.

Skotská samostatnost by tak do několika let mohla v důsledku znamenat odchod Londýna z Evropské unie.

Profesor Bale míní, že skotská nezávislost v první řadě sníží britskou vyjednávací pozici v Bruselu. Ohledně referenda o vystoupení z EU plánovaného na rok 2017 má podobný názor jako Zuleeg.

"Předpokládám ale, že tohle referendum vyzní pro setrvání v EU. Musím ale také říci, že jsme si všichni byli jisti výsledkem skotského referenda a pomalu toho začínáme litovat," poznamenal Bale.

Foto: Shutterstock , ČTK/AP

Autor: ČTK