Co bude s Tuskem? lámou si hlavu Poláci

18.01. 22:30 | Autor: ČTK

Ještě neutichl potlesk po vítězství Antonia Tajaniho při volbě předsedy Evropského parlamentu ve Štrasburku a už naplno zní otázky ohledně budoucnosti Donalda Tuska v čele Evropské rady.

Bývalý polský premiér sice předsedá úplně jiné instituci, nicméně pochybnosti může budit skutečnost, že předseda EP Tajani, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i předseda Evropské rady Tusk pocházejí ze stejného politického uskupení evropských lidovců. To může levicovým soupeřům posloužit jako argument v boji o vliv v unijních institucích. Odstranit Tuska by mohlo být nejjednodušší, protože jeho mandát skončí za pár měsíců.

Ale Tajaniho zvolení je jen záminka k debatě, nic nepředznamenává. Jak tvrdí jeden z europoslanců, "existuje nejméně 17 faktorů ovlivňujících volbu Tuska, přičemž situace v EP je až na 15. či 16. místě", poznamenala polská televize TVN 24.

Není žádnou novinkou, že šéfové tří institucí jsou z jednoho uskupení. Není tak dávno, kdy EP předsedal Jerzy Buzek, summity řídil Herman Van Rompuy a komisi José Barroso; všichni lidovci. Tehdy to socialistům nevadilo, protože věděli, že podle smlouvy v polovině funkčního období vystřídá Buzka jejich zástupce, Martin Schulz.

Stejná dohoda platila i v nynějším EP. Jenže socialisté se rozhodli dohodu vypovědět a jít do boje. Nejenže přišli o funkci, ale také porušili dohodu. Hůře tak budou vznášet své nároky.

Navíc socialisté zeslábli. Až dosud se opírali hlavně o sílu francouzské a italské vlády. Ale francouzský prezident Hollande se nebude ucházet o znovuzvolení a průzkumy slibují návrat pravice.

Další největší Tuskův soupeř, italský premiér Matteo Renzi odstoupil po prohraném referendu. Kdyby Italové přece chtěli protestovat, snadno jim lze připomenout, že už mají šéfku unijní diplomacie (Mogheriniovou) i šéfa centrální banky (Draghiho) a teď dostali šéfa EP (Tajaniho).

V unii se sice rozpadla "velká koalice" pravice a levice, ale vznikla nová. Lidovec Tajani nakonec získal podporu liberálů, které vede Guy Verhofstadt. Vůdci obou uskupení uzavřeli dohodu a společně zdůrazňují, že budou podporovat Tuska, aby zůstal na další období. To je důležité, protože k liberálům patří sedm unijních premiérů a liberálové jsou zastoupeni v desítce vlád, čili v přepočtu na hlasy je to opravdu velká podpora.

Pro Tuska hovoří i geografie. V unijní skládačce je důležité i to, aby ve vedení byly zastoupeny různé končiny Evropy. Bývalý polský premiér je vnímán nejen jako Polák, ale i jako člověk "nových členských zemí" a "visegrádské skupiny", zatímco v bruselských kabinetech stále převažují zástupci "staré Evropy". Volba Itala do čela EP to potvrzuje.

Až dosud se vůči Tuskovi neobjevil žádný soupeř. V tomto pololetí unii předsedá Malta, která bude jednat o novém předsedovi Rady. Ale podle neoficiálního, leč spolehlivého zdroje nenavrhl žádný stát jiného kandidáta. Tusk v tuto chvíli nemá s kým prohrát.

Polská premiérka Beata Szydlová nicméně maltskému premiérovi předpověděla, že Tusk nezíská polskou podporu. Paradoxně to pro Tuska nemusí být problém, ale přednost. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nemůže zablokovat jeho volbu, protože podle unijních smluv ani nejde o volbu, ale o prodloužení mandátu a nevyžaduje jednomyslnost. Dojde-li na hlasování, postačí kvalifikovaná většina.

PiS se místo toho už pár měsíců snaží vysílat do Bruselu náznaky, že Donald Tusk může být zapleten do "různých polských afér", že bude vyslýchán, stane před soudem či vyšetřovací komisí. Konkrétní obvinění nezazněla, PiS ale vytvořilo okolo Tuska ovzduší nejistoty, a to může být největší překážka.

V kuloárech se lze ale také doslechnout, že hra o Tuska je vnímána jako prvek konfliktu šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského s Bruselem - a tam je přinejmenším dnes více těch, kteří nejsou ochotni Kaczyńskému ustupovat, uzavřela TVN 24.

Foto: archiv

Autor: ČTK