Čipovat politiky, rozpustit NATO, navrhují nobelisté

22.10. 07:24 | Autor: ČTK

Varšavský summit nositelů Nobelovy ceny za mír. U mikrofonu íránská právnička Shirin Ebadi.

Rozpustit NATO, zakázat jaderné zbraně i zavést čipy do těl politiků jsou některé z návrhů, které podle listu Gazeta Wyborcza zazněly na varšavském summitu nositelů Nobelovy ceny za mír. Třídenní schůzka se odehrává k 30. výročí udělení ceny Lechovi Walęsovi, tehdejšímu vůdci protikomunistického hnutí Solidarita a pozdějšímu polskému prezidentovi.

Bývalý prezident při uvítání hostů - ještě nikdy se tolik nositelů Nobelovy ceny ve Varšavě nesešlo - poznamenal, že sám na pádu komunismu vydělal. Ale jeho kolegové z loděnic dopadli hůře, protože většina je nyní nezaměstnaná. K řešení tohoto problému ale nynějším politikům chybí vůle i odvaha, a tak se raději starají sami o sebe.

Právě Walęsa s humorem sobě vlastním podle deníku žertoval, že politici by měli dostat čipy, aby se nevymknuli kontrole. "Přeci nebudeme chodit na nudná jednání a špehovat, co vymýšlejí. Vše - co děláš, s kým spíš - by se tam (v čipech) mělo zaznamenávat," poznamenal a dodal, že takto zdokumentované podfuky by měly vést k vyloučení z politiky na 50 let, včetně politikova příbuzenstva.

Jiní laureáti asi své návrhy asi mínili vážněji. Irská mírová aktivistka Mairead Corriganová-Maguireová, které byla Nobelova cena udělena v roce 1976 za snahu ukončit konflikt v Severním Irsku, žádala zrušení sankcí vůči Íránu, Severní Koreji a Sýrii, protože brutálně postihují miliony dětí.

Konec jaderným zbraním

Ira Helfand z Mezinárodního hnutí lékařů za odvrácení jaderné války (Nobelova cena v roce 1985), upozornil, že stávajících 17 tisíc jaderných hlavic představují největší ohrožení planety - a stále více zemí se snaží jadernou zbraň získat, jakkoli jde o zbraň v zásadě nepředvídatelnou a nekontrolovatelnou. Vyčíslil, že jaderná válka mezi Indií a Pakistánem s použitím stovky hlavic by hned usmrtila 20 milionů lidí, ale klimatické změny vyvolané touto jadernou válkou by trvaly další desetiletí a vyžádaly by si půldruhé miliardy obětí.

Jayantha Dhanapala z dalšího mírového hnutí, Pugwashské konference (Nobel za rok 1995), kritizoval americký protiraketový štít, protože zmrazil uvolnění mezi USA a Ruskem a jen udržování jaderných zbraní v pohotovosti stojí 1,7 miliardy dolarů ročně.

Bangladéšský bankéř Muhammad Júnus, oceněný v roce 2006 za systém mikropůjček udělovaných hlavně chudým ženám, naopak představil pozitivní program. "Udělal jsem něco opačného, než dělají banky. Ty pracují pro bohaté, ale chudých je víc," konstatoval.

Právě Júnus předával jménem laureátů medaili polskému organizátorovi dobročinných koncertů Jerzymu Owsiakovi, který jej vzápětí požádal o mikroúvěr slovy: "Půjč mi stovku."

To asi neuslyší od hollywoodské herečky Sharon Stoneové, která medaili za charitu pro nemocné na AIDS na závěrečném středečním večírku.

Iniciátorem pořádání summitů nositelů Nobelovy ceny míru byl v roce 2000 první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov. Osm prvních ročníků se konalo v Římě. Od roku 2008 se hostitelskými městy postupně staly Berlín, Paříž, Hirošima a Chicago.