Chorvatsko vykročilo do EU. Ještě ale rozhodnou občané

09.12. 10:45 | Autor: - red -, ČTK

Chorvatská vlajka rozšíří 27 svých kolegyň v Bruselu.

Chorvatsko dnes v Bruselu slavnostně podepsalo smlouvu o vstupu do Evropské unie. Pokud přičlenění schválí Chorvaté v referendu a také ratifikují všechny členské státy, stane se tato balkánská země prvního července 2013 osmadvacátou zemí evropského bloku. Chorvatsko je po Slovinsku druhou zemí někdejší Jugoslávie, která splnila podmínky přijetí do unie.

Přístupové rozhovory s Bruselem ukončil Záhřeb formálně na konci června, poté diplomaté připravovali přístupovou smlouvu.

Chorvatský prezident Josipovič s chotí přijíždí na slavnostní ceremonii podpisu přístupové smlouvy do Bruselu. Vstup Chorvatska a v blízké budoucnosti zřejmě i vyspělého Islandu, který už má s unií sladěnou většinu svého práva, bude na delší dobu zřejmě poslední.

Bohaté státy, jako jsou Norsko a Švýcarsko, o členství zájem nemají a východoevropské země spolu s Balkánem nejsou ještě připraveny.

V unii také zní hlasy, aby se nejdříve vyřešily dluhové a hospodářské problémy, které v posledních měsících otřásají eurozónou, a teprve poté se začalo hovořit o dalším rozšiřování.

Vstup do EU musejí ještě schválit Chorvaté v referendu. Podle posledních průzkumů se vstupem souhlasí jen 60 procent Chorvatů. Za relativně nízkou podporu členství může i dlouhé vyjednávání.

Kanceláře chorvatského zastoupení v Záhřebu. Kandidátský status mají vedle Islandu ještě Turecko, Černá Hora a Makedonie. V rozhovorech postupuje rychle jen Reykjavík, zatímco Skopje a Podgorica jednat s Bruselem ještě nezačaly.

Srbsku, další bývalé jugoslávské republice, se cesta do EU kvůli napětí na severu Kosova zkomplikovala.

Dnes měl Brusel podle dřívějších očekávání udělit Bělehradu status kandidáta na členství, podle diplomatických zdrojů se tak však stane nejdříve v březnu příštího roku.

Cesta Chorvatů do EU

3. ledna 2000 - V parlamentních volbách zvítězily opoziční demokratické síly a na místo krátce předtím zesnulého autokratického prezidenta Franja Tudjmana nastoupil Stjepan Mesić. Reformnímu kabinetu vyšla vstříc EU, která v březnu 2000 otevřela své stálé zastoupení v Záhřebu.

29. října 2001 - Chorvatsko podepsalo s EU Stabilizační a asociační dohodu. Její ratifikaci zablokovaly na podzim 2002 Británie a Nizozemsko, neboť Záhřeb odmítal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vydat generála Janka Bobetka, obviněného z válečných zločinů. Stabilizační a asociační dohoda proto vstoupila v platnost až 1. února 2005.

21. února 2003 - Chorvatský premiér Ivica Račan předal oficiální žádost o přijetí země do EU.

20. dubna 2004 - Evropská komise doporučila členským státům unie, aby zahájily vstupní rozhovory s Chorvatskem.

18. června 2004 - Summit EU dal souhlas se zahájením přístupových rozhovorů.

16. března 2005 - EU rozhodla odložit začátek jednání o přijetí. Záhřeb podle ní nesplnil podmínku "naprosté spolupráce" s haagským tribunálem při stíhání osob podezřelé z válečných zločinů, spáchaných za války v bývalé Jugoslávii. Hlavní překážkou byl zejména generál Ante Gotovina, jehož se podařilo dopadnout až v prosinci téhož roku.

3. října 2005 - Chorvatsko zahájilo rozhovory o přistoupení s 25 členskými státy EU. Stalo se tak hned týž den, kdy hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová sdělila, že Chorvatsko "plně spolupracuje" s tímto tribunálem, což byla ze strany Bruselu hlavní podmínka pro zahájení rozhovorů o přijetí.

2008-2009 - Slovinsko, jež je členem EU od roku 2004, na několik měsíců zablokovalo přístupová jednání s Chorvatskem. Hlavním důvodem byl nedořešený hraniční spor mezi oběma zeměmi.

30. června 2011 - Přístupová jednání byla dokončena.

1. prosince 2011 - Evropský parlament schválil vstup Chorvatska do EU.

9. prosince 2011 - V Bruselu byla podepsána smlouva o vstupu Chorvatska k EU. Osmadvacátým členem EU se má stát 1. července 2013, ale předtím musejí přístupovou smlouvu ratifikovat všechny členské státy sedmadvacítky i Chorvaté v referendu.