Chceme trvalou přítomnost vojáků, shodl se východ NATO

04.11. 17:10 | Autor: ČTK , Reuters

Vedoucí představitelé zemí východního křídla Severoatlantické aliance se na summitu v Bukurešti shodli na nutnosti trvalé vojenské přítomnosti NATO v regionu. Zástupci devíti států ve společném prohlášení také uvedli, že jsou "vážně znepokojeni" pokračujícím agresivním postojem Ruska. Zasadí se prý rovněž o větší spolupráci Evropské unie a NATO.

"Stojíme pevně za názorem, že Rusko se musí vrátit k dodržování mezinárodního práva a svých mezinárodních povinností, odpovědností a závazků. To je základní podmínka toho, aby byl vztah NATO a Ruska založen na důvěře," uvádí se v prohlášení. Dokument dále ujišťuje, že země východního křídla aliance budou společně usilovat o "silnou, věrohodnou a trvalou" vojenskou přítomnost jednotek NATO v regionu.

Českou republiku na summitu zastupoval Jan Hamáček. Vrcholné schůzky, která předcházela červencovému summitu NATO ve Varšavě, se zúčastnili prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Česká republika jako jediná země neměla na summitu hlavu státu, zastupoval ji předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Za alianci byl na schůzce přítomen náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

"(Společné) prohlášení zdůrazňuje potřebu jednoty aliance a vzájemné solidarity," řekl po skončení summitu Hamáček. Představitelé východní části NATO se podle něj shodli také na potřebě plnění závazků z loňského waleského summitu aliance, zejména pokud jde o výdaje na obranu, a na potřebě zachovat v rámci aliance politiku otevřených dveří ve vztahu k budoucímu rozšiřování NATO.

Aliance se už na loňském zářijovém summitu ve Walesu v reakci na postup Ruska v ukrajinské krizi rozhodla posílit svou přítomnost na východě Evropy a zřídit nové síly velmi rychlé reakce. Vše by mělo být dokončeno do příštího summitu NATO v polské metropoli v létě příštího roku.

List The Wall Street Journal v této souvislosti napsal, že podle diskutovaného plánu by NATO mělo mít vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až tisíc vojáků. Hamáček řekl, že žádná konkrétní čísla na summitu nepadala, pouze obecné doporučení vojensky posílit východní křídlo aliance. "Česká republika je zemí, která na rozdíl od zúčastněných států není hraniční zemí aliance. Nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí," uvedl Hamáček.

Česká republika jako jediná nebyla v Bukurešti zastoupena hlavou státu. Zeman si kvůli neúčasti vysloužil kritiku od opoziční ODS. Zeman je nyní na návštěvě Pardubického kraje. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček v úterý řekl, že prezident měl program naplánovaný dlouhodobě. V říjnu se prý Zeman setkal mezi čtyřma očima s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého informoval, že se summitu v Bukurešti nemůže zúčastnit.

Tak bránil Zemana v České televizi i šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. Důvody jeho nepřítomnosti byly podle něj čistě logistické, protože do programu prezidenta musela hradní kancelář doplnit prosincovou návštěvu jihokorejské prezidenty. "Jednalo se více méně o technickou schůzku, která je přípravná na summit NATO ve Varšavě, kde samozřejmě pan prezident bude," řekl Kmoníček k jednání v Bukurešti. Prezidenta prý proto zastoupil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který se problematice ozbrojených sil věnuje.