Cesta uprchlíků Balkánem

08.11. 17:00 | Autor: Tomáš Vlach

Reportéři TÝDNE procestovali balkánské země po stejné trase, kterou putují uprchlíci. Všímali si nejen migrantů, ale i toho, jak je vnímají místní obyvatelé a jak uprchlická vlna hýbe tamní politikou.

Autobusy odvážející uprchlíky do Preševa. Z poslední makedonské železniční stanice Tabanovce vede do Srbska polní cesta, kterou donedávna používali jen farmáři z nedalekého Miratovace. Běženci absolvují u policejního stanoviště zběžnou kontrolu a mohou jít právě tudy - orientační bod bílý minaret k Miratovaci. Tam čeká autobus, který je odveze do tranzitního kempu kousek od nádraží v srbském Preševu. Proč musejí chodit obloukem po polích a vlak je nemůže dovézt až do Srbska, nikdo neřeší. Sami přitom netuší, že se nacházejí v Preševu a Bujanovaci, enklávě Srbska osídlené z devadesáti procent muslimskými Albánci, která patří k doutnajícím místům Evropy.

Preševo: i my jsme utíkali

"Tady mnohé věci postrádají logiku," říká šéf místní humanitární organizace Solidaritetit Xhelal Hasani. Pod bílým minaretem rozdává běžencům čaj, vodu, jídlo, oblečení - co kdo právě potřebuje. "Sami jsme to zažili, když se u nás válčilo. Na sedmdesát procent lidí tehdy z města uteklo," popisuje události z roku 2001. Tehdy místní albánští separatisté usilovali o připojení ke Kosovu. Boje srbských jednotek s Osvobozeneckou armádou Preševa, Medvedje a Bujanovace naštěstí skončily po několika měsících příměřím.
Hasani a jeho lidé se snaží jednat stejně, jako když svět pomáhal jim. Začali letos červnu, když se uvolnily zákony a podaná ruka uprchlíkům přestala být trestným činem. Hledají peníze, partnery, lákají z Evropy dobrovolníky, spoustu času tráví na celnici proclíváním pomoci. Tím méně času ale zbývá na nejchudší část vlastní populace, které pomáhali předtím.

Slavonský Brod: chorvatský supertábor

Chorvatský uprchlický tábor. Chorvatsko, Slavonský Brod. Na okraji města se z mlhy noří siluety těžkých bagrů. Je sice brzy ráno, ale armádní ženisté už pracují, uprchlický tábor musí stát rychle. Mezi stany si to rázují těžkooděnci v pochodovém tvaru, naproti nim četa uklízečů v červených vestách s košťaty. Vzorný pořádek v režii chorvatského ministerstva vnitra. Právě přijel vlak z Šidu, kde na otočku nabral pasažéry ze srbských autobusů. Po vlečce zajíždí přímo do tábora, na nákladové rampě všichni vystupují a směřují do úzkých zadrátovaných koridorů. Běžence tu (už poněkolikáté) zaregistrují, vyfotí a sejmou otisky prstů. Pak si můžou odpočinout, než je naloží na rampě opět do vlaku, který vyrazí směr Slovinsko.

Řeka Sutla: nehlídaný Schengen

Ključ Brdovecki je poklidná chorvatská víska, kousek od metropole Záhřebu. Slovinsko leží hned za na říčkou Sutlou. Osm dní dnem i nocí vesnicí nepřetržitě procházeli běženci, mířili polními cestami na malý hraniční mostek. "Když je potřeba jít do Slovinska, namíříme to rovnou přes čáru, nikdo tady nehlídá," říká Predojevič o linii, která je oficiálně vnější hranici schengenského prostoru. To ale může skončit, slovinská opozice už navrhla postavit plot po maďarském vzoru, zatím ale narazila v parlamentu. Něco podobného chce udělat i slovinský premiér Miro Cerar, pokud bude proud migrantů pokračovat.

Rakouské "stavební úpravy"

Donedávna opuštěnou celnicí ve slovinském Šentijli se projíždí po dálnici cestou k Jadranu. Budovy na hranici s Rakouskem teď opět ožily příchodem tisíců běženců, zdolávají tu poslední překážku v cestě na vysněný Západ. Musejí si počkat někdy i několik dní, rakouské úřady jsou v denních kvótách nekompromisní. Nocuje se v obrovských halách pro dva tisíce lidí, na zemi polní lůžka, vydýchaný vzduch, ale je alespoň teplo. Ti, kteří se do stanů nevejdou, musejí ranní mrazy přečkat venku. Oškubané větve u stromů svědčí o snaze zahřát se u ohně za každou cenu. I tady má vzniknout plot, stavět ho chce Vídeň a cílem je přehradit několikakilometrový úsek v blízkosti celnice. Rakouský kancléř Werner Faymann to nazval "stavebními úpravami," které prý nebudou mít na běžný život žádný vliv. Tomáš Vlach, Srbsko - Chorvatsko - Slovinsko

* Zrychlil se proud běženců oproti minulým?

* Může uprchlická krize narušit křehký mír mezi Srby a Albánci v Preševu?

* Sedli si Chorvaté se srbskými kolegy kvůli běžencům konečně k jednacímu stolu?

* Vyrostou mezi balkánskými zeměmi taky příhraniční ploty?

* Co na pokusy stavět na hranicích bariéry říkají místní lidé?

* Jak čeští dobrovolníci urovnávali vztahy mezi Srby a Chorvaty?

* Jak to chodí v chorvatském megatáboře Slavonsky Brod?

* Proč muselo Slovinsko posunout svůj fotbalový zápas sezony?

* Kolik platí běženci za dopravu a další "služby" - a kdo na tom vydělává?