Část bývalého tábora Dachau slouží jako útulek pro migranty

23.09. 06:55 | Autor: ČTK , AFP

Přístavek bývalého koncentračního tábora Dachau na jihovýchodě Německa byl přeměněn na útulek pro lidi bez domova, včetně uprchlíků. Informaci potvrdil starosta Dachau i jeden z obyvatelů ubytovny.

Podobný nápad využít jednu z budov takzvaného vnějšího tábora v Dachau k ubytování necelé stovky žadatelů o azyl měla už dříve radnice v Augsburgu, ale v únoru ho odmítla bavorská zemská vláda. Záměr kritizovaly německé židovské organizace.

"Tyto budovy plné historie mohou být přeměněny, aby sloužily sociálním účelům," vysvětlil v prohlášení Florian Hartmann, starosta Dachau, které leží asi dvacet kilometrů severně od Mnichova. V současné době tam podle něj žije pět desítek lidí bez domova. Na otázku, zda jsou mezi těmito osobami i uprchlíci, starosta odpověděl, že se jedná o německé občany i o cizí státní příslušníky.

Vězňové v koncentračním táboře Dachau (rok 1933). "Jsme tu odevšad: bývalí uprchlíci, ale jiní zase ne. Každopádně všichni jsme bez domova," řekl obyvatel útulku, který žije v Německu už několik let a přišel o byt.

Nedávno izraelský portál Ynet upozornil na to, že ve městě Schwerte na západě Německa jsou uprchlíci ubytováváni v opuštěném objektu, který sloužil jako strážní budova v přidruženém táboře někdejšího koncentračního tábora Buchenwald. Město o tom údajně rozhodlo už v lednu, tedy ještě před vyhrocením současné uprchlické krize. Starosta Heinrich Böckelühr prý rozhodnutí označil jako přiměřené.

Koncentrační tábor v Dachau se stal v roce 1933 prvním podobným zařízením vybudovaným nacisty. Bylo tam postupně odvezeno více než 206 tisíc vězňů, z nichž přes 41 tisíc zahynulo. Američané osvobodili tábor v Dachau 29. dubna 1945. Tehdy tam bylo vězněno ještě kolem 30 tisíc lidí.

Z někdejšího Československa deportovali nacisté do Dachau asi 3600 osob, z nichž asi 1400 v táboře zahynulo. Táborem prošli mimo jiné kardinálové Josef Beran a Štěpán Trochta, malíř a spisovatel Josef Čapek, novinář Ferdinand Peroutka či průmyslník Jindřich Waldes.