Hlavní témata skotského referenda o nezávislosti

PROČ REFERENDUM:

Skotská národní strana, jejímž cílem je nezávislost Skotska po 300 letech unie s Anglií, vyhrála v roce 2011 volby do skotského parlamentu, čímž získala příležitost uspořádat hlasování o odchodu Skotska z unie. Ostatní skotské hlavní strany jsou proti této iniciativě a pro zachování unie.

V den konání referenda budou voliči po celém Skotsku odpovídat na otázku "Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?" Pokud by jich většina odpověděla ano, Skotsko by se nejspíše stalo samostatným státem 24. března 2016.

ARGUMENTY PRO A PROTI:
Skotská vláda, kterou vede premiér Alex Salmond, tvrdí, že 300 let stará unie již nevyhovuje a že nezávislé Skotsko se svými zásobami ropy se stane jednou z nejbohatších zemí na světě. Nastal prý čas, aby Skotsko převzalo otěže svého osudu a zbavilo se "okovů" vlády sídlící v Londýně.
Britská vláda Davida Camerona na druhé straně prohlašuje, že stávající Spojené království představuje jednu z nejúspěšnějších společenských a politických unií na světě.

KLÍČOVÁ TÉMATA:
ROPA
- Zásoby ropy a plynu v Severním moři (či přesněji daňové příjmy ze skotského podílu) mají tvořit klíčové příjmy skotské vlády v případě nezávislosti země. Vyčleněním asi desetiny těchto příjmů - kolem miliardy liber ročně - má Salmond v úmyslu vytvořit ropný fond podobně jako třeba v Norsku, který by během jedné generace vytvořil zásoby ve výši cca 30 miliard liber pro budoucí generace.
- Odhady ropných zásob se ovšem dosti různí. Mohly by prý vydržet dalších 30 až 40 let, ale také nemusejí. Skotsko odhaduje roční příjmy na osm miliard liber, odpůrci jeho odtržení na polovinu. Také argumentují tím, že se budoucí naděje staví na něčem, co se nakonec vyčerpá.

MĚNA
- Otázka peněz a ekonomiky představuje klíčové témata. V případě nezávislosti si chce skotská vláda ponechat libru jako součást formální měnové unie se zbytkem Spojeného království. Britové to však odmítají. Podle britských expertíz jsou podobné měnové unie "plné obtíží".
- Guvernér britské centrální banky Mark Carney uvedl, že oddělené Skotsko a zbytek Británie budou muset uzavřít dohody o "přísných rozpočtových pravidlech" a o bankovní unii, jinak budou novou měnovou unii ohrožovat "zřetelná rizika". Tento postoj označuje Salmond za blufování a hrozí, že nezávislí Skoti mohou odmítnout podíl na státním dluhu.
- Experti vidí čtyři hlavní možnosti - udržet libru jako součást formální měnové unie, používat libru bez měnové unie, přijmout euro či vytvořit vlastní měnu. Do toho posledního se ale Skotům nechce.
- V případě používání libry by se Skotsko vzdalo možnosti ovlivňovat svoji měnovou politiku a nadále by bylo závislé na britské centrální bance. Kromě vysokých nákladů by tím země riskovala odliv kapitálu kvůli nízké důvěře trhů.
- Ekonomicky samostatnému Skotsku by se podle separatistů dařilo a každý Skot by po odtržení ročně vydělal dva tisíce liber. Britské ministerstvo financí naopak tvrdí, že každý obyvatel Skotska by byl o 1300 liber chudší.

ČLENSTVÍ V UNII A NATO
- Nezávislé Skotsko by podle představitelů EU muselo o své členství znovu zažádat. Unijní smlouvy totiž s odtržením území od členské země nepočítají a případné členství Skotska v EU by muselo ratifikovat všech 28 členských států a Evropský parlament. U NATO by byla situace podobná.
- Podle budoucího předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by měla země zůstat po vyhlášení nezávislosti nejméně tři a půl roku mimo EU.

VOJENSKÉ ZÁKLADNY A JADERNÝ ARZENÁL
- Britský jaderný arzenál představuje svého druhu celý průmysl, který ve Skotsku zaměstnává na 80.000 lidí.
- Nejistý by byl osud základy Faslane, kde kotví britské jaderné ponorky. Edinburgh je nechce, jejich stěhování by však bylo příliš drahé a trvalo by léta.
- Pokud by skutečně došlo na přemístění, proveditelné by podle expertů bylo až v roce 2028. Náklady na přesun ponorek by údajně byly asi dvě miliardy liber.
- Přítomnost jaderných hlavic je jedním ze silných argumentů separatistů, podle nichž Skotové na jejich provozu prodělávají. Zapomínají ale říci, že vojenský rozpočet financují daňoví poplatníci z celých ostrovů.

STATUS PŘÍPADNÉHO NEZÁVISLÉHO SKOTSKA
Ze Skotska by se v případě nezávislosti nestala republika, neboť si chce uchovat coby formální hlavu státu královnu. Nový samostatný stát by musel zřídit vlastní armádu, sociální systém, převzít část společného státního dluhu a nastavit vlastní regulaci finančních služeb. Skotové by museli také převzít všechna rizika, která s sebou nese skotský bankovní systém, jehož aktiva několikanásobně převyšují skotský HDP.