Brusel žaluje Maďarsko za zákony o školách a neziskovkách

Ilustrační foto.

Evropská komise se rozhodla pohnat Maďarsko před Soudní dvůr EU nejen kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, stejně jako Česko a Polsko, ale také kvůli kontroverzním zákonům o vysokých školách a o nevládních organizacích. Komise to oznámila ve svém pravidelném přehledu prohřešků členských zemí vůči unijním právním předpisům.

Evropská komise uvedla, že žalobu proti Maďarsku podala kvůli změnám v zákonu o vysokoškolském vzdělávání přijatém letos v dubnu. Podle jejího přesvědčení ustanovení tohoto normativního aktu nepřiměřeně omezují provoz univerzit z unijních i neunijních zemí, a proto musí být opět uveden do souladu s právními předpisy EU. Zákon v nynější podobě je mimo jiné v rozporu s právem na akademickou svobodu, právem na vzdělávání a svobodou podnikání, konstatuje komise.

Obecně se soudí, že vláda změny v tomto zákonu prosadila, aby znemožnila působení Středoevropské univerzity (CEU) v Maďarsku. Podle pozorovatelů jde o součást kampaně proti zakladateli CEU, miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi. Tento filantrop žijící v USA maďarskou vládu kritizuje, a premiér Viktor Orbán ho proto považuje za svého úhlavního nepřítele.

Druhým důvodem poslání Maďarska před unijní soud je zákon o nevládních organizacích financovaných ze zahraničí. I tímto právním předpisem Budapešť podle mínění Evropské komise porušuje řadu povinností, norem a práv, včetně práva na svobodu sdružování a práva na ochranu soukromého života a osobních údajů.

Podle Orbánových kritiků byla motivace pro přijetí tohoto zákona obdobná jako u vysokoškolského zákona. Je namířena proti nevládním organizacím, jejichž činnost finančně podporuje Soros.

Komise ve zdůvodnění těchto dvou žalob mimo jiné uvádí, že maďarská vláda ve svých reakcích na výzvy a odůvodněná stanoviska, jež žalobám předcházely, nepodala dostatečná vysvětlení či nereagovala vůbec.

Kromě toho se EK také rozhodla zahájit proti Maďarsku další fázi řízení o nesplnění povinnosti, která se týká azylových právních předpisů. Řízení začalo v prosinci 2015. Letos v květnu byla do Budapešti zaslána doplňující výzva kvůli změnám v maďarském azylovém zákonu. Komise ve svém odůvodněném stanovisku poukazuje na to, že maďarské právní akty nejsou v souladu s právními předpisy EU o azylovém řízení, navracení a podmínkách přijímání, jakož i s řadou ustanovení Listiny základních práv.

Foto: pixabay.com

Autor: ČTK

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi