Bronek proti mrzoutovi. Polská předvolební kampaň vrcholí

07.05. 19:10 | Autor: Jan Brodníček

Bronislaw Komorowski během kampaně objel celé Polsko.

Prezident Bronislaw Komorowski (62) je v Polsku široce respektovanou osobností. Víkendových voleb se navzdory pestré paletě soupeřů bát nemusí, třebaže jeho náskok se v poslední době ztenčil. Jeho hlavní cíl - sjednocení polské společnosti - však zůstává nedokončený.

Zvol jednotu a bezpečnost. Takové heslo zdobilo autobusy, které Komorowského volební tým v uplynulých týdnech vyslal na polské silnice. Vedle nápisu z nich shlížel prezident s nádechem úsměvu na rtech. Prostřednictvím své flotily na kolech připomínal občanům, koho by bylo dobré nejlépe už 10. května (znovu) zvolit hlavou státu.

Předposlední březnovou neděli například parkoval jeden "bronkobus" na krakovském rynku, čímž se stal vedle stánků s obwarzanky, speciálními preclíky, kulisou 12. krakovského půlmaratonu a další atrakcí pro turisty. Prezident osobně do metropole Malopolska dorazil o dva týdny dříve. Kvůli dopravní zácpě na silnici ze Zakopaného sice přijel o půldruhé hodiny později, alespoň ale získal inspiraci pro nový předvolební slib: zasazení se o brzké dokončení rychlostní silnice S7, jež má spojit Gdaňsk se slovenskou hranicí.

Bronkobus. V Krakově na něj čekali nejen jeho příznivci, ale i odpůrci, kteří jeho projev přehlušovali křikem a pískotem. Jeden výtečník se dokonce pokusil na prezidenta mrštit židli. V Kielcích zase jeho autobus ostřelovali paintballovými kuličkami.

Podle předvolebních průzkumů hodlá Komorowského podpořit až polovina Poláků. Má tedy šanci, že zvítězí již v prvním kole. Někdejší historik sice nevyzařuje bůhvíjaké charisma, lidé ho ale zkrátka mají rádi. Neuškodilo mu ani oholení kníru, ke kterému se odhodlal počátkem roku 2013.

Šmoula a spol.

Jeho jediným vážným soupeřem je Andrzej Duda, dvaačtyřicetiletý europoslanec a kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost. Když Komorowski onehdy voliče varoval, aby svou vlast nepředali do rukou "šmouly Mrzouta", očividně měl na mysli právě jeho. Duda se prezentuje jako představitel "polských patriotů". Kráčí ve stopách svého mentora a bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského a z konzervativních pozic kritizuje současnou vládu, kdykoli se mu naskytne příležitost. Zdá se, že Komorowského náskok dokázal přece jen poměrně dost stáhnout.

Finální seznam zájemců o stěhování do Prezidentského paláce ve Varšavě čítá jedenáct lidí. A podobně jako před dvěma lety v Česku jde i v tomto případě o poměrně pozoruhodnou sestavu "archetypálních" postav: je tu šílený stařec, zpěvák či sličná blondýna.

Původně byla mezi uchazeči i další zajímavá osobnost - Anna Grodzká, první transsexuální poslankyně Sejmu. Zvolena byla za liberální Palikotovo hnutí (jeho vůdce Janusz Palikot rovněž kandiduje na prezidenta), od loňska pak reprezentuje Zelené. Z prezidentského klání však byla vyřazena, neboť nesehnala požadovaných sto tisíc podpisů na svou podporu.

Příkopy ve společnosti

Předvolebním diskusím dominovala tři hlavní témata. Prvním je ekonomická situace a s ní spojená demografická krize. Mnoho mladých Poláků totiž odchází za prací do zahraničí. Druhým je bezpečnost. Válka na Ukrajině ještě více ochladila vztahy země s Ruskem, Komorowski proto vyzývá k modernizaci armády a co největší spolupráci v rámci NATO. Varšava už oznámila, že od Američanů bude chtít koupit raketový systém Patriot.

Televizní debaty konané 5. května se Komorowski nezúčastnil.

Kromě toho v katolickém Polsku stále rezonuje sociální problematika a otázka osobních svobod. V půli dubna Komorowski vyvolal rozruch, když ratifikoval mezinárodní úmluvu o potírání domácího násilí. Ostře se proti ní stavěla právě církev a konzervativní opozice, která ve věci vidí hrozbu pro budoucnost tradiční rodiny. Podle Dudy je konvence zbytečná, prý by stačilo vylepšit polské zákony.

Ani oblíbený prezident tedy polskou společnost nedokáže zcela spojit. Ostatně už jeho zvolení v roce 2010 potvrdilo, že země je politicky rozdělena na bohatší a vzdělanější západní (kdysi německou) část a zaostalejší východ. Komorowski se stal úřadujícím prezidentem jako maršálek Sejmu po smolenské tragédii a smrti Lecha Kaczyńského, která dodnes rozděluje společnost. O tři měsíce později pak byl zvolen plnohodnotnou hlavou státu. Zatímco lidé na západě a ve velkých městech hlasovali pro něho, zbytek voličů podpořil Lechovo dvojče Jarosława Kaczyńského.