Brity vyvede z EU Theresa Mayová. Její sokyně kandidaturu vzdala

Britská ministryně vnitra Theresa Mayová se podle všeho již brzy stane premiérkou této ostrovní země. Odcházejícího ministerského předsedu Davida Camerona by podle britských médií mohla vystřídat během několika dní poté, co dnes svou kandidaturu stáhla jediná protikandidátka, náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová. Nový šéf konzervativců a zároveň nový premiér měl být původně znám až v září.

Postavení Mayové sice ještě musí potvrdit vedení strany, ale to by měla být spíše formalita. Za ministryni vnitra se už totiž postavili například ministr spravedlnosti Michael Gove nebo lídr kampaně za brexit Boris Johnson, tedy dvojice mužů, o nichž se ještě nedávno mluvilo jako o favoritech na premiérský post. Cameron, který v čele vlády končí kvůli výsledku referenda o vystoupení z Evropské unie, by jí měl funkci předat co nejdříve.

Mayovou podpořila také protikandidátka Leadsomová, které v kampani ublížilo vyjádření o tom, že je pro úřad kompetentnější, protože je matkou, zatímco Mayová je bezdětná. V dnešním prohlášení uvedla, že necítí pro svou kandidaturu uvnitř strany dostatečně silnou podporu. Země podle ní nyní potřebuje co nejstabilnější vládu a jistotu ohledně budoucího vedení, kterou by devítitýdenní kampaň před vnitrostranickými volbami nepřinesla.

Vývoj na britské politické scéně po rozhodnutí o brexitu pozorně sleduje celá Evropa, protože především na nové premiérce bude záležet, kdy Británie spustí proces svého vystoupení z osmadvacítky. Mayová se dnes nechala slyšet, že výsledky referenda o vystoupení Británie z EU jsou jednoznačné a že Londýn nebude hledat způsob, jak v unii zůstat nebo se k ní znovu připojit.

Bystrá, vyrovnaná, bezdětná

Představme si tedy Theresu Mayovou (59), pravděpodobně novou britskou premiérku. Od května 2010 je ministryní vnitra, ve funkci zůstala i po loňských volbách.

Hned první měsíc ve funkci prošla po střelbě v hrabství Cumbria, při které zahynulo 13 lidí, první vážnou zatěžkávací zkouškou. V srpnu 2011 musela čelit nejhoršímu pouličnímu násilí od 80. let v Londýně a v uplynulých letech se musela potýkat převážně s migrační krizí. Na jednáních vždy hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků do zemí unie podle kvót. Kritiku unijních představitelů loni vyvolaly její výroky, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli.

Byla pro členství v EU, ale držela se stranou kampaně. V pondělí čerstvě prohlásila, že Británie musí snížit imigraci, ale stanovovat pro to nějaká časová vymezení by nebylo prospěšné.

Narodila se 1. října 1956 ve městě Eastbourne v hrabství Východní Sussex na jihovýchodě Anglie. V Oxfordu vystudovala geografii a v 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů.

V roce 1997 byla zvolena do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Byla členkou několika stínových vlád konzervativců a v květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra. Při nástupu do funkce ji britský tisk častoval přívlastky jako vyrovnaná nebo bystrá.

Mayová je vdaná, děti nemá.

Čtěte dále

další zprávy