Britská vláda zastavila finanční pomoc barmské armádě

Britská vláda zastavila finanční pomoc barmské armádě kvůli pokračujícímu násilí v zemi. Reagovala tak na situaci v barmském Arakanském státě, odkud do sousedního Bangladéše uprchlo od 25. srpna více než 400 tisíc převážně muslimských Rohingů.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn již dříve uvedl, že operace barmských bezpečnostních sil v Arakanském státě vypadají jako učebnicový příklad etnické čistky.

Jak napsal zpravodajský server BBC News, britské ministerstvo obrany nebude barmské armádě poskytovat finanční pomoc ve výši 300 tisíc liber ročně (asi 8,8 milionu korun), dokud se nynější situace nevyřeší. Tato částka sloužila k financování vzdělávacích kurzů barmské armády.

"Ve světle pokračujícího násilí a vzhledem k našim hlubokým obavám z porušování lidských práv jsme se rozhodli zastavit vzdělávací kurzy poskytované barmské armádě, dokud se nenajde přijatelné řešení nynější situace," uvedl mluvčí ministerstva.

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a řekla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit. Tento návrat však bude zřejmě velmi problematický, neboť Barma Rohingy považuje za nelegální přistěhovalce a neumožňuje jim získat občanství. Su Ťij také nijak nekomentovala armádní operace v problematickém Arakanském státě, které k uprchlické vlně vedly.

Poslední šance

Su Ťij za své polovičaté prohlášení sklidila kritiku od mezinárodního společenství včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který uvedl, že Su Ťij má "poslední šanci" zastavit armádní ofenzivu. Barmská vůdkyně odmítla tvrzení, že by byla "příliš měkká" na armádu, a prohlásila, že jejím cílem je národní usmíření.

Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů před necelým měsícem zaútočili v Arakanském státě na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Armáda zahájila protiofenzivu, jejímž cílem je podle kritiků vyhnat Rohingy z Barmy.

Nositelka Nobelovy ceny za mír má na domácí scéně choulostivé postavení. Ústava přetrvávající z dob junty někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Čtěte dále

další zprávy