Britové budou o EU hlasovat v červnu, vláda doporučila zůstat

20.02. 14:20 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 20.02. 16:26

Britský premiér v rozhovoru s německou kancléřkou. Summit v Bruselu.

Britské referendum o setrvání země v Evropské unii se uskuteční 23. června. Premiér David Cameron to oznámil po schůzce své vlády. Zároveň řekl, že kabinet Britům doporučuje, aby hlasovali pro další členství země v reformované unii. Cameron kabinet seznámil s dohodou o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie, kterou v noci na sobotu přijali účastníci summitu EU v Bruselu.

Ministerský předseda v krátkém prohlášení před svým sídlem v Downing Street vyzval voliče, aby dojednanou reformní dohodu podpořili. Vyjádřil přitom přesvědčení, že opuštění EU by byl "skok do temnoty".

"Ti, kdo chtějí opustit Evropu, vám nedokážou říci, zda britské podniky pak budou mít přístup k jednotnému trhu evropského volného obchodu nebo zda jsou jistá pracovní místa či jak moc stoupnou ceny. Jediné, co vám nabízejí, je riziko v nejisté době - skok do temnoty," řekl Cameron.

David Cameron referuje o dohodě. "Volba je ve vašich rukou, ale moje doporučení je jasné. Jsem přesvědčený, že Británie bude bezpečnější, silnější a bude na tom lépe, když zůstane v reformované Evropské unii," zdůraznil premiér.

Dohodu dosaženou v Bruselu uvítali vedoucí představitelé EU i klíčových členských států. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že unie neudělala příliš mnoho ústupků, ale že dohoda dává Cameronovi možnost vést úspěšnou kampaň ve své vlasti ve prospěch setrvání Británie v EU. Francouzský prezident François Hollande zdůraznil, že dohoda posiluje postavení Británie v unii a zároveň "nijak neporušuje pravidla" EU.

Britské euroskeptiky však výsledek Cameronova snažení v Bruselu očividně nenadchl. Důrazně ho odmítl předseda protievropské strany UKIP Nigel Farage, který míní, že jde o "skutečně patetickou dohodu", a vyzývá k opuštění EU.

Jasně najevo, že jsou proti pokračování členství v unii, nyní podle BBC dává pět ministrů Cameronova kabinetu, který sice jako celek dnes doporučil hlasovat v referendu pro setrvání, ale jehož členové mohou být individuálně proti. Je mezi nimi mimo jiné premiérův přítel ministr spravedlnosti Michael Gove.

Pro takzvaný brexit (vystoupení Británie z EU) je přinejmenším i pětina poslanců Cameronovy Konzervativní strany. Jeden z nich, David Davis, například podle zpravodajské stanice BBC řekl, že nadešel čas, aby Británie konečně "vzala svůj osud do vlastních rukou".

Řada členů vlády ovšem setrvání země v unii podporuje: například ministři financí George Osborne, vnitra Theresa Mayová, zahraničí Philip Hammond a obrany Michael Fallon.
S napětím se čeká, až své stanovisko, které v referendu může sehrát klíčovou úlohu, oznámí v neděli londýnský starosta Boris Johnson. Třetina lidí oslovených v průzkumu agentury Ipsos MORI totiž označila jeho názor za "důležitý" pro své rozhodování.

Dohoda Británie se zbytkem Evropské unie mimo jiné předpokládá, že Londýn se nemusí podílet na další politické integraci EU. Obsahuje také pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie. Krizové mechanismy spouštěné ve snaze bránit finanční stabilitu eurozóny se například nebudou moci dotýkat rozpočtů zemí mimo ni a otázky finančního dohledu zemí bez eura jsou jen jejich věcí, pokud se nerozhodnou jinak.

Urputně se vyjednávalo mimo jiné o Cameronově snaze co nejvíce omezit výplaty britských sociálních dávek občanům z jiných zemí EU. Spor se vedl především o zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přicházejí do Británie pracovat z jiných zemí unie. Dohodnutý mechanismus takzvané záchranné brzdy, který může existovat maximálně sedm let, umožňuje Britům v případě velké zátěže systému tyto dávky omezit nově příchozím na pracovní trh, a to až na čtyři roky.

Kompromis byl nalezen i v komplikované otázce přídavků, které Británie vyplácí pracovníkům z jiných zemí unie na děti, jež zanechali ve své zemi. Pro nově příchozí na pracovní trh a u nově narozených dětí začnou být přídavky vypláceny v závislosti na životní úrovni jejich původní země. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020 přechodné období.

Britsko-unijní dohoda má začít platit až poté, co se Britové v referendu vysloví pro setrvání v unii. Teprve pak Evropská komise předloží potřebné návrhy změn unijních pravidel, které budou muset ve standardním procesu schválit členské země EU a Evropský parlament.

Vztahy Británie a Evropské unie

14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do Evropského společenství (ES; předchůdce EU). Kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958). Podruhé byla Paříž proti v listopadu 1967 a Británie vstoupila do ES až v roce 1973.
6. června 1975 - Setrvání Británie v ES podpořilo v referendu více než 67 procent voličů poté, co labouristický premiér Harold Wilson přislíbil vyjednat podmínky, které neohrozí národní suverenitu země.
30. listopadu 1979 - Prohlášením "chci své peníze zpátky" na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.
1989 - Thatcherová odmítla podepsat Sociální chartu ES a označila ji za "návrat k marxismu".
listopad 1992 - Při schvalování maastrichtské smlouvy v parlamentu odpor euroskeptiků v Konzervativní straně pod vedením Johna Majora téměř zabránil ratifikaci smlouvy. Její přijetí stranu rozdělilo.
17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 byla nahrazena eurem; lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne).
21. května 1996 - EU zakázala vývoz britského hovězího masa kvůli výskytu nemoci šílených krav (BSE). Premiér Major reagoval bojkotem schvalovacích procesů EU. Krizi po měsíci ukončil summit, Major dosáhl přijetí postupného odbourávání embarga na vývoz masa.
1997 - V nové éře vládnoucích labouristů premiér Tony Blair zajistil Británii právo rozhodovat o pracovní době bez přijetí celoevropských regulí. Ministr financí Gordon Brown oznámil, že Británie se nepřipojí k jednotné evropské měně, která byla zavedena 1. ledna 2002.
1. května 2004 - Do EU vstoupilo osm zemí ze střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé si tak zajistili právo přístupu do Británie.
12. června 2008 - Irové v referendu odmítli Lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mimo jiné komisaře pro každou zemi EU). Británie si vyjednala výjimky mimo jiné v oblasti spravedlnosti a vnitra, smlouvu schválila v červnu 2008.
8. prosince 2011 - Premiér Cameron vetoval evropskou dohodu o rozpočtové kázni s odůvodněním, že by ohrozila přístup Británie na jednotný evropský trh; země se dostala do izolace. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU.
23. ledna 2013 - Cameron slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v EU po parlamentních volbách v roce 2015.
26. května 2014 - Ve volbách do Evropského parlamentu v Británii zvítězila protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).
10. listopadu 2015 - Cameron v požadavcích na reformu EU žádal omezení volného pohybu v unii a omezení sociálních dávek, které Británie poskytuje občanům EU. Evropská komise část premiérových požadavků označila za "vysoce problematické".
19. února 2016 - Lídři EU se zavázali nově upravit postavení Británie v unii. Země se podle dohody mimo jiné nestane součástí "evropského superstátu", pro migranty z EU budou platit nové tvrdší podmínky, Británie také nikdy nepřijme euro.