Brexit, který původně nebyl na agendě, ovládne summit EU

12.12. 22:40 | Autor: ČTK

Demonstrace před budovou parlamentu v Londýně.

Téma britského odchodu z Evropské unie, které původně vůbec nebylo v programu, nakonec ve čtvrtek nejspíš zastíní přinejmenším první jednací den prosincového summitu Evropské unie. Program má přitom poslední letošní vrcholná schůzka EU nabitý, lídři by měli poprvé věcně diskutovat o budoucím víceletém rozpočtu unie, prodloužit hospodářské sankce vůči Rusku, probrat vývoj unijní debaty kolem migrace, boje s dezinformacemi i klimatických změn. V pátek by pak měli spustit práci na některých reformách hospodářské a měnové unie, včetně samostatného nástroje pro eurozónu.

Hlavní "hvězdou" přinejmenším čtvrteční části summitu ale bude britská premiérka Theresa Mayová, v té době možná už odcházející šéfka vlády. Do Bruselu přijede, aby od svých kolegů z ostatních 27 zemí bloku získala pomoc při snaze prosadit v britském parlamentu měsíce dojednávaný text smlouvy o britském vystoupení z unie.

Obvykle dopředu pečlivě připravovaná choreografie vrcholných schůzek nyní v souvislosti s překotným děním v Británii nefunguje, vyjednává se do poslední chvíle. Informovaní činitelé upozorňují, že o dalším postupu nakonec rozhodnou skutečně až premiéři a prezidenti ve čtvrtek pozdě večer na základě toho, co jim v podvečer Mayová přednese.

Scotland’s First Minister @NicolaSturgeon on Theresa May #brexit pic.twitter.com/eq5cA3F6JW
- James Matthews (@jamesmatthewsky) December 12, 2018

Šéf vrcholných unijních schůzek Donald Tusk okolo brexitu předpokládá přijetí závěrů. Ty však nemusí rovnou odpovídat přáním a potřebám Mayové. Lídři, kterým se podle diplomatů příliš nechce předjímat ohledně brexitu nějaké další právní závazky, mohou například do Londýna znovu jen vzkázat, že text samotné smlouvy není možné znovu otevírat a možná je jen případná deklarace či jiný méně silný doklad dobré vůle.

EU by také mohla dát najevo, že se na možnost britského odchodu 29. března 2019 bez jakékoliv dohody začíná připravovat s plnou vážností.

Hlasování o rozpočtu po brexitu

Dalším výrazným vzkazem čtvrtečního večera bude půlroční prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku kvůli jeho přístupu k ukrajinské krizi. Unie je spojila s pokrokem v plnění minských dohod a německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem mohou v této věci konstatovat jen mizivý posun. Po eskalaci v Kerčské úžině je navíc nepravděpodobné, že by se například italský premiér Giuseppe Conte pokusil prosadit oslabení sankcí.

Čtvrteční večerní diskuse o mezinárodním dění se dotkne také dění na Balkáně a přípravy summitu EU a zemí Ligy arabských států příští únor.

Už odpoledne ve čtvrtek čeká prezidenty a premiéry bloku, včetně českého zástupce Andreje Babiše, první diskuse o konkrétním obsahu a podobě budoucího víceletého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027. O věci už mluvili několikrát, dosud se však věnovali spíš plánování postupu než tématu jako takovému. Postoje země k návrhu prvního dlouhodobého rozpočtu unie po brexitu se liší, což je zjevné už řadu měsíců. Summit by měl dát najevo, že má zájem vyjednávání ze strany členských zemí ukončit na podzim příštího roku, zřejmě v říjnu. Tedy ještě za existence Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a za v době, kdy summitům bude stále předsedat Donald Tusk.

Odsouhlasme to, co podporují všichni

V pátek chce Tusk řídit debatu tak, aby byly rychle přijaty už v zásadě připravené závěry k řadě dalších témat jako je boj s dezinformacemi, trvalá spolupráce zemí v obranné oblasti, jednotný trh nebo ochrana klimatu. Velká diskuse se nečeká ani kolem migrační problematiky, kde se končícímu rakouskému předsednictví nepovedlo posunout otázku reformy unijního azylového systému.

Long and frank discussion with PM @theresa_may ahead of #Brexit summit. Clear that EU27 wants to help. The question is how.
- Donald Tusk (@eucopresident) December 11, 2018

Evropská komise nyní navrhla rozdělit dosud společně projednávané návrhy tak, aby mohly být rychleji odsouhlaseny alespoň ty, které mají obecnou podporu. Některé země, včetně Česka, ale podobný postup kvůli provázanosti těchto legislativních návrhů odmítají.

Poslední částí pátečního jednání bude summit 27 zemí. Premiéři a prezidenti eurozóny na něm za účasti svých kolegů z ostatních zemí kromě Británie budou jednat o prohlubování hospodářské a měnové unie. Zelenou by měli dát ministrům financí eurozóny k práci na vlastním rozpočtovém nástroji eurozóny. Být by měl v rámci příštího víceletého finančního rámce součástí evropského rozpočtu a podléhat "strategickému vedení" eurozóny. Část států mimo euro, třeba Polsko, Maďarsko i ČR, ale okolo této věci chtějí další vyjasnění, týkající se například přesného financování podobného nástroje.

Foto: ČTK , Tim Ireland

Autor: ČTK