Bretonci i Romové utřou nos. Francie rozumí jen francouzsky

01.11. 06:15 | Autor: - pp -

Francouzský Senát, horní parlamentní komora, odmítl ratifikovat Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků. Pro Korsičany, Bretonce či Alsasany tak francouzština zůstává jediným úředním jazykem. V Česku vstoupila tato charta v platnost v březnu 2007.

Korsičané, Bretonci, Alsasané, Baskové nebo okcitánsky hovořící obyvatelé na jihu Francie nebudou moci ani v budoucnu používat své regionální jazyky v úředním styku.

V zemi ztroskotal nový pokus o ratifikaci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků (European Charter for Regional or Minority Languages). Jediným oficiálním jazykem země tak nadále zůstává francouzština.

Francouzský Senát odmítl evropskou chartu jazyků. Stojí to tak v ústavě a nic se na tom zatím nezmění. Senát zablokoval ratifikační proceduru svým odmítavým stanoviskem. Senátoři tak pohřbili další volební slib prezidenta Françoise Hollanda.

V malé parlamentní komoře už tato idea nemá žádnou většinovou podporu a občanská opozice neměla žádný důvod, aby šéfovi státu, jenž se trvale snaží o zvýšení své chatrné popularity, dávala před regionálními volbami v prosinci politický vánoční dárek.

Pro odpůrce zmiňované charty, která třeba v sousedním vícejazyčném Švýcarsku představuje naprostou samozřejmost, je upřednostnění jediného úředního jazyka jedním z pilířů centralistického státního zřízení a soudržnosti státu. Ten vznikl na teritoriu s mnoha regionálními jazyky a dialekty a v průběhu dějin ho kultura a řeč menšin obohatily.

Pro opozici by byla ratifikace charty o regionálních jazycích začátkem konce exkluzivní frankofonie. Kam by to podle nich Francie dopracovala, kdyby najednou všechny jazykové menšiny od Kanaků v Nové Kaledonii po Kreoly na Martiniku začaly komunikovat s úřady po svém (façon)?

Francouzština jako jediný úřední jazyk i pro Kanaky. Senátoři v příslušné debatě raději úmyslně nezmínili obavy, že by při důsledném uplatňování charty měla Francie podporovat také jazyky imigrantů, mezi něž patří arabština, arménština nebo romština.

Paříž sice chartu podepsala už roku 1999, ale k její ratifikaci se od té doby staví jako hluchá a slepá, kritizují někteří komentátoři. K jazykům, které by měly být v tomto smyslu podporovány státem, patří i znaková řeč.

Foto: ČTK/AP

Autor: - pp -