Breivik: Chtěl jsem zabít všechny lidi na Utöyi

19.04. 12:59 | Autor: DPA, ČTK | Aktualizováno: 19.04. 15:58

Norský pravicový extremista Anders Behring Breivik prý plánoval celkem tři pumové útoky proti norským institucím, po nichž měla následovat střelecká akce. Kromě úřadu vlády mělo být terčem také sídlo vládnoucí strany. Jako třetí cíl zvažoval budovu parlamentu, radnici v Oslu, královský palác či redakci velkých novin. Dvě nálože o hmotnosti jedné tuny a jedna stokilová bomba měly být nastraženy v automobilech. Obžalovaný to uvedl před soudem v norské metropoli, kde proces s Breivikem pokračuje čtvrtým dnem. Řekl také, že na ostrově Utöya chtěl zabít všechny přítomné včetně někdejší socialistické premiérky Gro Harlemové Brundtlandové, které chtěl uříznout nožem hlavu.

Královský palác jako cíl atentátu Breivik podle svých slov okamžitě zamítl, protože je příznivcem monarchie. Některé další možné terče, včetně redakce největšího norského deníku Aftenposten, se mu prý nezdály vhodné, protože by exploze zabila příliš mnoho civilistů.

Zabýval se nicméně i úvahami napadnout takzvaný Blitz-huset, který je útočištěm levicových radikálů, redakci listu Dagbladet, Verdens Gang, veřejnoprávní televizi NRK nebo každoroční národní novinářskou konferenci. Před útoky prý Breivik obezřetně prozkoumával terén, aby zjistil slabá místa svých cílů. Asi osmkrát se vydal na průzkum vládních úřadů a čtyřikrát obhlížel parlament. Mezi jednotlivými terči se chtěl přesunovat na lehkém motocyklu.

Gro Harlemová Brundtlandová byla norskou premiérkou v letech 1981, 1986-9 a 1990-6. Breivikova soudní "exhibice"

Vzhledem k tomu, že nedokázal vyrobit před chystanými útoky více než jednu bombu, zvolil nakonec strategii počítající s jedním pumovým útokem a následnou střelbou.

Chtěl prý aby tunová bomba zabila všechny členy vlády, včetně premiéra. "Prvořadým cílem bylo zabít celou vládu, včetně premiéra," prohlásil Breivik

Dále uvedl, že chtěl zavraždit všechny z asi 560 lidí na ostrově Utöya. "Cílem nebylo zabít 69 lidí, cílem bylo zabít všechny," prohlásil Breivik. Nejlákavějším terčem pro něj byla někdejší socialistická premiérka Gro Harlemová Brundtlandová, té chtěl uříznout nožem hlavu a nafilmovat to. V osudný den Brundtlandová navštívila ostrov Utöya jen několik hodin před masakrem.

Dalším na řadě byl šéf socialistické mládeže Eskil Pedersen, tvrdí Breivik. Ostatní, kteří byli na ostrově, chtěl vyděsit a se zbraní v ruce nahnat do vody. "Doufal jsem, že se utopí," uvedl masový vrah o masakru, který prý původně chtěl nafilmovat, ale nepodařilo se mu to, protože si nemohl koupit iPhone.

Již na úvod čtvrtečního jednání Breivik konstatoval, že nečekal, že se mu po pumovém atentátu na vládní úřady v centru Osla loni 22. července podaří z metropole nepozorovaně uniknout. Hraním počítačových her se připravoval na přestřelku s policií a své šance na přežití odhadoval na méně než pět procent.

Fotogalerie:

RETROSPEKCE: Atentátník Breivik u soudu. Pozabíjel 77 lidí

Atentátník prohlásil, že očekával střet s ozbrojenou policií, když po explozi, která si vyžádala osm mrtvých, odjížděl z Osla k nedalekému ostrovu Utøya. Cestou však Breivika nikdo nezastavil a obžalovaný na ostrově pozabíjel 69 členů letního tábora mládežnického křídla sociálnědemokratické strany.

Breivik vypověděl, že od léta 2006 hrál rok nepřetržitě počítačovou hru World of Warcraft. Trávil u ní 16 hodin denně ve svém pokoji v domově své matky. Breivik se ale údajně tehdy hraním této oblíbené on-line hry, při níž jednotliví účastníci zaujímají různé role ve fantasy světě, ještě cíleně nepřipravoval na vraždění.

Jako přípravu na masakr ale později použil "střílečku" Call od Duty: Modern Warfare, u níž se učil mířit na osoby. Koupil si také za 12 tisíc norských korun (téměř 40 tisíc Kč) holografický mířící systém, na němž prováděl svůj trénink.

Túry s batohy plnými kamení

Bezprostředně před útoky se připravoval i po fyzické stránce, plnil si batohy kamením a chodil s nimi na dlouhé túry, aby posílil zádové svalstvo. Kvůli tomu, aby dostal potřebné povolení ke koupi zbraně, se přihlásil do střeleckého klubu. Pracoval rovněž na svém manifestu, který však podle Breivikova přiznání z 60 procent tvoří materiál opsaný od jiných evropských autorů.

Breivik také prozradil, že dal svým zbraním jména z norské mytologie, která na ně napsal runovým písmem. Pušku nazval Gungnir podle oštěpu hlavního boha severské mytologie Ódina, pistoli pojmenoval Mjölner podle kladiva boha války Thóra a vůz, kterým dojel na ostrov Utøya, nazval Sleipner podle osminohého Ódinova koně.

Atentátník se ke svým činům před soudem přiznal, vinu ale odmítl. Tvrdí, že jednal v sebeobraně, aby ochránil Norsko a celou Evropu před islamizací a přistěhovalectvím.

Proces s Breivikem, který začal v pondělí, by měl trvat asi deset týdnů a rozsudek se čeká koncem července. Hrozí mu 21 let vězení, ale trest lze opakovaně prodlužovat až na doživotí.

Foto: Profimedia , ČTK/AP

Autor: DPA, ČTK