Bosna a Hercegovina požádala o členství v Evropské unii

15.02. 13:12 | Autor: ČTK

Předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović (vlevo) a nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders při ceremoniálu podání žádosti o členství Bosny a Hercegoviny v Evropské unii v budově Rady EU v Bruselu.

Bosna a Hercegovina v pondělí předala v Bruselu žádost o přijetí do Evropské unie. Předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović doufá, že zemi bude rychle uděleno postavení kandidátské země, eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn nicméně upozornil, že plné členství Bosny není otázkou pro příštích několik měsíců či let. Zástupci EU zdůraznili, že země musí pokračovat v reformách.

"Je to začátek dlouhé cesty," poznamenal eurokomisař s tím, že lidé na západním Balkáně by měli mít evropskou perspektivu. Podle Berta Koenderse, ministra zahraničí Nizozemska, tedy nynější předsednické země EU, podporují stávající členové unie vstup všech států z oblasti.

"Vítáme, že se Bosna vrátila k reformám, které jsou v integračním procesu zásadní," poznamenal Koenders. Právě další věrohodné pokračování reforem je podle něj klíčové, aby mohly země unie brát bosenskou přihlášku vážně.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si myslí, že Bosna a Hercegovina patří mezi země Balkánu, kterým by unie měla dát perspektivu a pomoci s jejich konsolidací. "Víte dobře, že tam je dnes více zemí, které tuto pomoc nesmírně potřebují. Migrační krize je další faktor, který může tu situaci vyhrotit," řekl ministr novinářům. Rolí zemí, jako je Česko nebo další země z východu a centrální části EU, je pomoci Balkán stabilizovat. "Proces rozšiřování je pro nás stále ve hře," řekl Zaorálek.

Na snímku Starý most přes řeku Neretvu v centru bosenského města Mostar, ležícího 140 kilometrů jižně od Sarajeva. Most byl postaven v roce 1566, během bosenské války v letech 1992-1995 zničen, později přestavěn a znovu otevřen v roce 2004. Čović při předávání přihlášky připomněl, že Slovinsko a Chorvatsko, tedy další země někdejší Jugoslávie, už v unii jsou. "Jsem si jist, že musíme udělat ještě mnoho," připustil. Letos podle něj Bosnu čeká složitý rok nejen v ekonomické oblasti, ale také právě při reformách. "Dalším úkolem, dodatečnou zátěží, která si vyžádá naši energii, jsou místní volby," poznamenal Čović.

Volby však podle něj budou také příležitostí ukázat občanům, že nynější bosenské vedení to se změnami v zemi myslí vážně.

Sarajevo o vstup do EU žádá po zdrženích způsobených nadále patrným etnickým rozdělením. To je zjevné i dvě desetiletí po válce, která proti sobě postavila tři hlavní národy - Bosňáky (Muslimy), Chorvaty a Srby. Více než tři roky trvající konflikt si vyžádal na sto tisíc mrtvých a přes dva miliony lidí vyhnal z domovů.

Bosna podepsala s EU stabilizační a asociační dohodu už v roce 2008, ale ta byla ratifikována až loni v březnu. Unie k tomu přistoupila teprve poté, co se bosenský parlament v únoru zavázal provést unií vyžadované ekonomické a politické reformy.

Pokud žádost o členství Evropská unie přijme, čekají Bosnu léta obtížných jednání. Pozorovatelé nepředpokládají, že by tato bývalá jugoslávská republika mohla do EU vstoupit před rokem 2025.