Bosenský guláš je blíž rozkladu než vstupu do unie

14.10. 09:54 | Autor: Reuters, ČTK

V Bosně jsou rozpory čtrnáct let po válce hlubší než kdykoliv předtím. To snižuje naděje na ekonomickou obnovu a na připojení k Evropské unii a k NATO, a dokonce to ohrožuje křehký mír v zemi.

Dva bosenské silně autonomní regiony, které vznikly v roce 1995 na základě daytonské mírové smlouvy - muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská -, spolu nelehce koexistují pod slabou centrální vládou, jejíž snahy v kabinetu a parlamentu maří regionální síly.

ČTĚTE TAKÉ: Nizozemský voják hledá ve Srebrenici klid v duši
Spiegel: Radikální islamisté v Sarajevu posilují
Merkelová: Rozšiřování EU na Balkán potřebuje pauzu

Příkladem je Mostar na jihu země, který je proslulý Starým mostem z osmanské éry a etnickým rozdělením mezi Muslimy (nyní Bosňáky) a Chorvaty. Místní volby nepřinesly jasný výsledek, jedenáct měsíců poté nemá město stále ještě starostu.

V minulých měsících nedokázala centrální vláda kvůli hádkám mezi bosňáckými a srbskými ministry jmenovat šéfy několika státních úřadů, včetně Ředitelství pro evropskou integraci nebo nového ministra bezpečnosti.

Mostar nemůže najít jednotného starostu. Od války v letech 1992 až 1995 jsou u moci - kromě dvouletého termínu (2000 až 2002), kdy volby vyhráli umírnění - srbské, chorvatské a bosňácké nacionalistické strany.

Obyvatelé Bosny většinou volí podle etnické příslušnosti. Válečné rány jsou stále čerstvé - sto tisíc lidí bylo zabito a dva miliony ze 4,2 milionu obyvatel přesídleny.

Víza do EU

Politika, která uvázla na mrtvém bodě, ohrožuje cíl země - přijetí do Evropské unie. "Politická situace není taková, aby přispěla k postoupení této země blíže směrem k EU," prohlásil vysoký americký diplomat v Bosně Raffi Gregorian.

Nebojša Radmanović, srbský člen bosenského předsednictva (tříčlenné hlavy státu), byl nedávno kritizován za prohlášení, že "Bosna je spíše blíže rozpadu než společnému fungování".

Komisař pro rozšíření Oli Rehn je u Bosny a Hercegoviny skeptický. Bosna a Albánie jsou jediné země západního Balkánu, kterým Evropská unie neumožnila bezvízové cestování, protože nedokázaly splnit technické požadavky.

Bosna rovněž nedokázala vyhovět většině požadavků v 15 měsíců staré stabilizační a asociační dohodě s EU. Představitelé unie ji už varovali, že pokud nedosáhne dostatečného pokroku, může být dohoda zrušena.

"Zdá se, že je to namáhavá bitva, aby se vlády a parlamenty na cestě do Bruselu shodly na kompromisech," prohlásil Bosse Hedberg, velvyslanec Švédska, které předsedá EU.

Analytici tvrdí, že neexistuje žádné rychlé řešení, zejména kvůli bosenskému komplikovanému politickému a volebnímu systému a kvůli nedostatku politické vůle.

Někteří vidí východisko ve volbách v roce 2010. Voliči si vyberou nové tříčlenné předsednictvo a nové představitele centrálních a regionálních parlamentů, kteří následně jmenují vládu. Podle Gregoriana bude hlasování pravděpodobně provázet hrubá nacionalistická rétorika. Doufá, že u rétoriky také zůstane".

Lidé v Sarajevu stále žijí ve stínu válečných hrobů. "Situace je složitá, ale všechny problémy se dají vyřešit. Politika bude muset vyjít z lidí, ti musejí v říjnu 2010 mluvit hlasitě. Někdo musí vstát a říct: 'Zbavme se nenávistných nacionalistických projevů. Dost!"

Vysoký představitel jako ochránce

Dalším problémem je budoucnost Úřadu vysokého představitele mezinárodního společenství (OHR), který vznikl po válce, aby v čele s vlivným zmocněncem dohlížel na dodržování míru. Bosňáci a Chorvaté chtějí vysokého představitele s výkonnou mocí, která mu do doby, než je změna ústavy ochrání před údajnými srbskými separatistickými plány, umožní vydávat zákony a odvolávat úředníky. Srbové ho nechtějí vůbec.

Mnozí v rámci mezinárodního společenství chtějí OHR uzavřít a nahradit ho úřadem pod záštitou EU. Rozhodnutí, odkládané od roku 2006, se očekává v listopadu.

"Jakmile se zbavíme úřadu vysokého představitele s jeho výkonnou mocí a vojáků, kteří ho podporují, pak nebude existovat žádný způsob, jak by tady mohlo mezinárodní společenství zasáhnout," řekl nezávislý analytik Kurt Bassuener. "Jakmile odstraníme ochránce, můžeme se dostat zpět k násilí."

Foto: Reuters, Profimedia

Autor: Reuters, ČTK