Assangeova matka: Britové ho mučí! Je nemocný

05.02. 09:23 | Autor: ČTK

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange.

Matka zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange má velké obavy o svého syna, který se ukrývá před švédskými a britskými úřady na ekvádorské ambasádě v Londýně. Christine Assangeová v rozhovoru s australským rozhlasem řekla, že její syn je nemocný a britská vláda mu upírá i kontakt s denním světlem, který mu doporučili lékaři.

Čtyřiačtyřicetiletý Australan pobývá na ekvádorském velvyslanectví už tři a půl roku. "Jeho tělo se hroutí do té míry, že už má srdeční problémy, chronický zápal plic a hluboké a prudké bolesti v ramenou," řekla Assangeová.

Lékaři prý jejímu synovi doporučili vyšetření magnetickou rezonancí a alespoň hodinu slunečního svitu denně, ale "britská vláda to odmítla", řekla Christine Assangeová.

Matka zakladatele serveru WikiLeaks Christine Assangeová. Odpoledne se očekává oficiální vyjádření a doporučení komise při Radě OSN pro lidská práva k Assangeově případu. Švédsko, které žádá jeho vydání kvůli obvinění ze znásilnění, ve čtvrtek uvedlo, že komise už rozhodla v jeho prospěch. Assange předtím prohlásil, že je připraven opustit ambasádu a nechat se v Londýně zadržet, pokud komise OSN rozhodne v jeho neprospěch. Pokud ale zvítězí a jednání států bude shledáno protiprávním, očekává prý, že mu bude okamžitě vrácen pas a že budou ukončeny pokusy ho zadržet. Británie však už dala najevo, že volný odchod ze země v žádném případě neumožní.

Assange se obává, že by mohl být přes Švédsko vydán do Spojených států. Americká justice ho přitom viní z vyzrazení tajných informací.

Assangeová tvrdí, že vlády Británie a Švédska lhaly a šířily desinformace o kauze jejího syna. "Lhaly médiím a to je jeden z největších problémů v tomto případě: množství vypouštěných desinformací," řekla Assangeova matka a poukázala na skutečnost, že švédští žalobci nakonec odmítli vyslechnout jejího syna v Londýně. Výslech v Británii navrhoval sám Assange.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionů tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.