Apartheid ve Francii? Premiér pod palbou kritiků

21.01. 11:52 | Autor: Radka Smejkalová

Manuel Valls a Lassana Bathily při ceremoniálu předávání francouzského občanství Bathilyovi, který poskytl úkryt rukojmím při pařížském útoku ze začátku ledna (snímek z 20. ledna 2015).

Francouzský premiér Manuel Valls sám sebe předhodil vlčákům a ti si na něm náležitě pochutnali. Na včerejší tiskové konferenci totiž situaci menšin ve Francii označil za "sociální, teritoriální a etnický apartheid".

Premiér apeloval na to, aby se Francouzi přestali schovávat za plané výmluvy a pohlédli realitě do očí. Pak by podle něj viděli dlouhotrvající "sociální mizérii, na jejímž podkladě se odehrává každodenní diskriminace kvůli tomu, že člověk nemá to správné příjmení, dobrou barvu pleti nebo proto, že jde o ženu..."

Francouzská média si Vallse slupla jako malinu, jeho příměr neopomenuly dnes komentovat snad jediné noviny. Respektovaný Le Point například míní, že "mluvit o aparheidu, abychom popsali nerovnost francouzské společnosti, je nemístné, a to zejména pokud jste zároveň předsedou vlády. Ano, nemocným se má říkat pravda, mají se k tomu použít vhodná slova a nikoliv pod záminkou toho, abychom je neranili, se schovávat za eufemismy diktované tím, co je politicky korektní. To je všechno pravda. Ovšem za předpokladu, že se člověk nemýlí!"

Manuel Valls. Valls evidentně použil slovo, které se mu zdálo správně zabarvené, ale jehož význam do hloubky nepochopil. Apartheid byl totiž politický systém rasové segregace v Jižní Africe, který v druhé polovině dvacátého století zákony omezoval práva černošské většiny ve prospěch potomků bílých přistěhovalců.

Slovo apartheid ostatně pochází z afrikánštiny, tedy odštěpené vývojové větve současné nizozemštiny, a do Jižní Afriky ho přivezli v době kolonialismu holandští osadníci. Možná kdyby se odvolával přímo na ně, tak by Valls mohl svoji partii uhrát. Ačkoliv současný význam slova "apartheid" je v podstatě "rasová segregace", jeho původní význam je mnohem bližší Vallsovu výkladu, a sice "jinakost". Že by Valls svůj včerejší projev dopilovával s nizozemskými lingvisty je však málo pravděpodobné.

Za problémy současné Francie ostatně stojí právě ona jinakost, s níž si země dlouhodobě neví rady. Přistěhovalecká ghetta na okrajích měst a stále rostoucí nezaměstnanost mezi bezprizornými mladými lidmi z nich, například. Přesto se Valls pojmenování této jinakosti i nadále vyhýbá.

"Nemluvte o integraci, zapomeňme slova, která nic neříkají. Musíme znovu definovat, posílit a legitimovat svůj smysl pro občanství, v jehož jádru je nejdůležitější bojovat proti všem formám nerovnosti. To znamená mít pocit sounáležitosti s jedním národem, sdílet společný osud, mít stejná práva a stejné povinnosti," prohlásil francouzský premiér, zatímco v Ajacciu na francouzské Korsice stále řeší, kdo v noci na pondělí ostentativně spálil francouzskou vlajku servanou z místní mateřské školy.

ČÁST PROJEVU PREMIÉRA VALLSE MŮŽETE NAJÍT ZDE.