Agnieszka Holland: Polsko opouští Evropu

Lidé se probouzejí do jiného Polska, než v jakém usínají, říká režisérka Agnieszka Holland. Ačkoli dlouhodobě žije ve Francii a USA, stále častěji se vrací do rodného Polska. Angažuje se proti krokům konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), která se podle ní snaží občany sešikovat pod prapor nenávisti a xenofobie.

V Polsku se dějí převratné změny. Nová vláda PiS, kterou de facto ovládá Jarosław Kaczyński, rozložila ústavní soud, omezuje média, hraje na nacionalistickou strunu. Jak vysvětlujete ve zkratce svým zahraničním přátelům změnu, k níž v Polsku došlo?

Myslím, že se musíme v situaci nejdříve zorientovat sami, teprve potom ji budeme schopni vysvětlovat zahraničním přátelům. Řekla bych, že probíhá jakási iracionální revoluce, a to v době, kdy politická i ekonomická situace byly paradoxně stabilní. A přestože korupční skandály nebyly tak vážné, podařilo se rozšířit představu, že minulá vláda Občanské platformy byla zkorumpovaná a plná zlodějů, i když se konkrétní důkazy nepodařilo najít. Zároveň narostla frustrace širokého spektra společnosti. Slýchali sice, že se Polsku daří, aniž ovšem výraznou změnu k lepšímu pocítili ve svých životech. Vznikla tedy obrovská masa lidí, kteří se cítí podvedeni, jsou antidemokratičtí a mají jistou nostalgii k minulému režimu. A jediným praporem, kolem něhož se tito zhrzení lidé mohli sešikovat, se stal nacionalismus a xenofobie.

Žijete rozkročená mezi Francií, USA a Polskem. Pozorujete při svých návratech do Varšavy, že se otvírá propast mezi Západem a Východem?

Myslím, že důsledkem nevyhnutelně bude směřování k Rusku. V tom vidím největší nebezpečí. V oblasti hodnot se tak již stalo.

Mění se tedy Polsko a střední Evropa zpět ve východoevropské země?

Změna je nejviditelnější na snaze omezit svobodná média. Jazyk, který Právo a spravedlnost používá, kopíruje rétoriku komunistických aparátčíků z konce šedesátých let, kdy v Polsku sílily studentské protesty a probíhaly také antisemitské čistky. Jde o zvláštní směs totalitní a nacionalistické mluvy, která byla užitečná tehdy i dnes a obrací hodnoty v pravý opak - když vláda například rozkládá ústavní soud, říká, že ho zachraňuje.

Podle nového mediálního zákona by se veřejnoprávní média měla stát de facto hlásnou troubou vlády a nástrojem propagandy. Je taková situace udržitelná?

Je těžké televizi dnes hájit, protože veřejnoprávní média nebyla v Polsku skutečně svobodná a nezávislá vlastně nikdy. Jsou na tom mnohem hůře než v Česku. Televize byla pod vlivem politiků vždy, pouze v posledních letech tlak lehce ustoupil a zpravodajství se stalo objektivnějším. My tvůrci a spolupracovníci jsme se snažili přimět předchozí vládu, aby zajistila televizi a rozhlasu nezávislost, což se ale nakonec nepodařilo. Donald Tusk zde naprosto selhal. Skutečný problém nás teprve čeká, a to až vláda začne omezovat také soukromá média, což má rovněž v plánu.

Záleží vám na vaší rodné zemi?

Jsem Polka a záleží mi na tom, co se v mé zemi děje, byť natáčím v zahraničí, což mi dává jistý odstup a svobodu. Na druhou stranu se cítím za situaci v Polsku zodpovědná. Nepřemlouvám proto polské kolegy filmaře, ať se angažují, protože mne vyjde odvaha, na rozdíl od nich, relativně lacino.

* Je situace v Polsku po změně mediálního zákona udržitelná?

* Nebojí se, že se v Polsku stane nežádoucí osobou?

* Proč jsou podle ní státy střední Evropy nejméně vstřícné k přijímání uprchlíků?

* Chtěla by natočit film o současném napětí ve středoevropské společnosti? 

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDNE, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.

Čtěte dále

další zprávy