Abdeslam od útoků v Bruselu mlčí. Policie přiznala chybu

25.03. 19:10 | Autor: ČTK

Salah Abdeslam podezřelý z přímého podílu na loňských listopadových atentátech v Paříži odmítá od úterních bruselských atentátů spolupracovat s belgickými vyšetřovateli. V parlamentu to uvedl belgický ministr spravedlnosti Koen Geens, informoval deník La Derniére Heure. Abdeslama policie zadržela před týdnem při razii v bruselské čtvrti Schaarbeek.

"Po útocích na (letišti) Zaventem a ve stanici (metra) Maalbeek nechce už Salah Abdeslam mluvit," uvedl Geens, který spolu se svým kolegou, ministrem vnitra Janem Jambonem odpovídal na otázky členů belgické parlamentní komise zabývající se terorismem.

Salah Abdeslam. Abdeslama zadrželi policisté při razii minulý pátek spolu s dalším mužem, Aminem Choukrim. Podle belgických médií Abdeslam a další radikálové plánoval v Bruselu podobné koordinované útoky, jaké se loni 13. listopadu odehrály v Paříži.

Část islamistů se měla v belgické metropoli odpálit, část střílet kalašnikovy v ulicích. Zadržením Abdeslama a Choukriho a zabitím dalšího radikála Mohameda Belkaïda minulý týden prý belgické bezpečnostní složky část plánu zhatily. Zároveň ale uspíšily provedení jeho jedné části. Podle zpravodajského serveru CBS totiž původně chtěli radikálové útok provést až na Velikonoční pondělí.

Vydání Francouzům

Abdeslam krátce po svém zadržení odmítl vydání do Francie, později ale svůj názor změnil. O prodloužení jeho vazby soud rozhodne 7. dubna. Vydávací procedura v Belgii trvá nejdéle 60 dní ode dne zatčení, případně 90 dní, pokud se obviněný bude proti rozhodnutí o vydání odvolávat.

Anketa:

Jste ochotni se kvůli boji proti terorismu smířit s myšlenkou, že bude stát kontrolovat vaše telefonické hovory a elektronickou komunikaci, případně že se posílí moc a vliv ozbrojených složek? Tedy že se sníží míra vašich osobních svobod?

Ano. 26 %
Ne. 35 %
Dočasně ano. 38 %

Podle informací zpravodajského serveru Politico belgičtí vyšetřovatelé po zatčení Abdeslama vyslýchali pouze jednu hodinu. Neptali se ho údajně na možné plánované teroristické útoky, a to navzdory tomu, že v domě ve čtvrti Schaarbeek, kde se ukrýval, našli zbraně a rozbušky. S výslechem prý totiž začali chronologicky, a ptali se ho tak nejprve na teroristické útoky v Paříži. Ohled prý brali také na to, že byl po operaci postřelené nohy ještě zesláblý.

Belgická prokuratura v pátek potvrdila, že předmětem prvního výslechu Abdeslama, který minulou sobotu trval asi dvě hodiny, byly pařížské atentáty. Podle francouzského listu Le Monde mu při něm vyšetřovatelé ukázali fotografie bratrů Bakraouiových; podle belgické televize BFM TV i fotografii Najima Laachraouiho. Abdeslam ale odmítl, že by je znal. Týž den byl vyslýchán ještě podruhé, jak dlouho tento druhý výslech trval, ale prokuratura neuvedla. Už během něj ale Abdeslam prý "využil svého práva nevypovídat". Mlčel prý rovněž bezprostředně po úterních bruselských útocích, do kterých byli podle dosavadního zjištění vyšetřovatelů zapojeni oba bratři Bakraouiovi i Laachraoui.

Byly bruselské útoky chybou policie?

V úterý při atentátech na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek zahynulo přinejmenším 31 lidí a 300 utrpělo zranění.

Pochybení v kauze Abdeslama připustila policie z města Mechelen severně od Bruselu. "Bohužel můj tým udělal chybu," uvedl velitel Yves Bogaerts. "Jeden kolega zapomněl předat informaci," dodal. K policistům v Bruselu se tak nedostal údaj o Abdeslamově příbuzném, který se před časem radikalizoval a v jehož domě nakonec Abdeslama policisté zadrželi. O radikalizaci Abida Aberkana přitom mechelenská policie věděla už od prosince 2015.

"Zanedbání své povinnosti" se podle prohlášení ministra vnitra Jambona dopustil v souvislosti s bruselskými atentáty i styčný důstojník na velvyslanectví v Istanbulu, který se prý nezajímal dostatečně o Brahima El Bakraouiho. Atentátníka z bruselského letiště loni v létě vyhostilo Turecko do Evropy údajně hned dvakrát s tím, že jde o zahraničního bojovníka Islámského státu.

Ministři Jambon a Geens nabídli kvůli chybám ve čtvrtek své rezignace. Premiér Charles Michel je ale odmítl.

Foto: ČTK

Autor: ČTK