2017: boj (nejen) o Evropu

02.01. 19:30 | Autor: Jan Brodníček

Svět se v loňském roce stal opět o něco nebezpečnějším místem. Co lze čekat od toho příštího? Ostře sledováno bude prvních sto dní Donalda Trumpa, vývoj syrské války či důležité volby ve Francii a v Německu.

Donald Trump. Zdá se, že Západ v roce 2016 nakročil do nové éry nejistoty. Klidné čtvrtstoletí, které následovalo po vítězství ve studené válce, je pryč. Finanční a ekonomická (polo)krize, válka proti teroru a uprchlická krize, obnovené ambice Ruska či rozvoj sociálních sítí a dalších technologií charakteristických pro web 2.0 - to vše s odstupem několika let ovlivňuje aktuální dění v Evropě a ve Spojených státech. Společnost a politická scéna jsou rozděleny víceméně na dvě části. Proti liberálním internacionalistům stojí nacionalističtí populisté těžící ze zloby voličů a z podpory Moskvy. Letošní rok bude pro střet těchto dvou sil zásadní.

Evropa v ohrožení

V jaké jsou populisté formě, ukážou již březnové volby v Nizozemsku, v nichž má velkou šanci na vítězství protievropská a protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Pomoci jí může i fakt, že Rutteho vláda chce nechat parlament ratifikovat asociační dohodu EU s Ukrajinou přesto, že ji voliči loni na jaře odmítli v nezávazném referendu.

Čtěte Týden!

Neuplynou ani dva měsíce a ve Francii bude o prezidentské křeslo zápasit Wildersova kamarádka Marine Le Penová. Cestu do Elysejského paláce má vůdkyni Národní fronty přehradit kandidát pravicových Republikánů François Fillon alias "pes Droopy". Bohužel nedojde na zábavný prvek v podobě kandidatury Françoise Hollanda, místo něhož zdecimovaní a rozdělení socialisté zřejmě vyšlou do boje expremiéra Manuela Vallse (primárky pořádají 22. a 29. ledna).

Nejpozději v říjnu se budou konat volby v Německu, v nichž se Angela Merkelová pokusí o zisk čtvrtého mandátu v řadě po vzoru Adenauera a Kohla. Pomoci by jí mohlo nedávno přijaté rozhodnutí poskytovat imigrantům sociální dávky až po pěti letech. Naopak by se měla modlit, aby nedošlo k dalším teroristickým útokům, jako byl ten předvánoční v Berlíně. Zatím se neví, koho proti kancléřce postaví SPD, mluví se o končícím předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi.Populisté z AfD by prý jeho kandidaturu uvítali...

CELÉ ZNĚNÍ ČLÁNKU SI PŘEČTĚTE V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.

Foto: ČTK/AP , MATT ROURKE/Alexander Zemlianichenko

Autor: Jan Brodníček