Europarlament bojuje s Velkým bratrem

05.02. 07:00 | Autor: Petr Podaný

Předávat do USA osobní data o převodech peněz Evropanů? Evropská komise (EK) v Bruselu na to kývla, většina poslanců Evropského parlamentu (EP) je ale proti. Parlament o tom bude hlasovat 10. února, řada poslanců se ocitla pod velkým tlakem.

V bruselské centrále EU se začíná šířit panika, protože to zatím vypadá, že předávání citlivých údajů do Spojených států se vzepře potřebná absolutní většina europoslanců. Ti využívají nových pravomocí, jež jim dává lisabonská smlouva, podle níž můžou od 1. ledna 2010 spolurozhodovat o širším spektru záležitostí vnitřní a zahraniční politiky.

Objevily se ale snahy poslanecké "odmítače" v poslední minutě "zpacifikovat" - i ne právě nejčistšími metodami.

Když jde o tzv. boj s terorem, nemají už lidská práva téměř šanci. K objasnění toho, oč přesně jde a proč se nyní z Evropského parlamentu ozývají hlasité protesty, je třeba krátký výlet do let po atentátech 11. září 2001 v USA. Tehdy začali Američané pátrat po finančních transakcích možných teroristů.

Nadmíru vhod jim přitom přišla data sdružení SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), jež zajišťuje celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci, hlavně platební styk. Služeb SWIFT (viz rámeček) využívá asi a osm tisíc peněžních domů na celém světě; jde o miliony převodů v úhrnné výši zhruba pěti bilionů eur denně.

Pod bruselskou pokličkou

Jedno ze dvou počítačových center společnosti stojí, respektive ještě před několika týdny pracovalo v USA. CIA, FBI či ministerstvo financí tehdy tamní pracovníky SWIFT svým způsobem "skříply" a ti jim "dobrovolně" vydali miliony dat: kdo a komu převedl peníze, adresy, čísla osobních dokladů a kont, částky i účel použití peněz.

Bruselská komise (SWIFT má centrum v Belgii), byť o tom věděla, mlčela. Skandál na starém kontinentě propukl zásluhou médií až roku 2006. O rok později dali Američané EU nějaká ujištění ohledně ochrany údajů. Nejen ochránci dat a liberální politici byli rozhořčeni.

Eurposlanci tentokrát zaslouží potlesk.

Do hledáčku amerických úřadů se dostávají nejen teroristé, ale v podstatě každý občan. S pomocí SWIFT a dalších informací lze třeba detailně rozklíčovat ekonomickou činnost podniků i soukromých osob. Experti varovali před hospodářskou špionáží.

SWIFT se ocitla pod velkým tlakem a začala rozšiřovat svá počítačová centra v Evropě tak, aby se koncem roku 2009 mohl komplex v USA zavřít. Američané by ztratili možnost tlačit na SWIFT na domácí půdě.

Washington skřípl Brusel

Posíláte někomu peníze? CIA a další vám hledí přes rameno. Tato strategie ovšem nevyšla. Bílý dům přitiskl ke zdi Brusel - a úspěšně. Tlak Američanů byl ohromný, přiznávají diplomaté v Bruselu. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová hrozila, že ve hře je osud Západu. Ten bez přístupu k bankovním datům Evropanů ztratí jeden z klíčových prvků boje s terorismem.

Souběžně s tím tlačili emisaři Washingtonu na jednotlivé unijní vlády. USA se vzdávala jedna evropská metropole za druhou. Jako poslední odolávali Němci a Rakušané.

Poslední významnější baštou, jíž bylo na cestě uzavření dohody o předávání dat třeba zdolat, se stal Evropský parlament. Jeho poslanci se však brání a využívají svou čerstvě nabytou moc. A mnozí v Evropě jim za to tleskají, včetně ochránců dat.

Mezi Bruselem a Washingtonem zatím existuje o vydávání bankovních a osobních dat provizorní dohoda, jež vstoupila v platnost 1. února. "Lišáci" z Bruselu ji uzavřeli s Američany doslova jen několik hodin před vstupem Lisabonské dohody v platnost. Poté by to učinit nemohli, neboť by se už neobešli bez požehnání europoslanců. Ti si stěžují, že na text provizorní dohody čekali celé týdny. Rada EU odůvodňovala zpoždění tím, že ještě nejsou hotové překlady do všech úředních jazyků.

Knokautujte vzpurné europoslance

Evropská komise, USA a jednotlivé vlády chtějí ale dohodu o předávání dat SWIFT vyboxovat za každou cenu. A tak nyní začaly zpracovávat i řadu europoslanců.

Šéfka frakce zelených Harmsová odmítá dohodu Bruselu o SWIFT. Velmi nezvykle například v budově parlamentu navštívil ve středu americký velvyslanec William El Kennard europoslance Jana Phillippa Albrechta a jeho zelenou kolegyni Rebeccu Harmsovou. Oba jsou rozhodnými odpůrci dohody o SWIFT. Kennard se médiím svěřil, že na něj "jeho excelence" naléhala slovy, že je to "záležitost života a smrti".

Není to ale zdaleka jen ambasador USA. Do europarlamentu směřují v těchto dnech i další "úderky", které chtějí odvrátit "swiftový debakl".

Za lidská práva a ochranu osobních dat občanů nebojují ale poslanci EP zdaleka jen v případě SWIFT. Nelíbí se jim třeba ani takzvané svlékací skenery na letištích, uchovávání dat o leteckých pasažérech či výzkumný projekt ke sledování ulic nebo nádraží, který zaplatila Evropská komise.

Projekt má zjistit, zda lze v budoucnu zachycovat, vyhodnocovat a uchovávat záznamy s "abnormálním chováním" nebo "hrozící mimikou" lidí.

Od SWIFT do TFTP

WIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je mezinárodní sdružení peněžních ústavů založené roku 1973, jež zajišťuje přenos dat mezi svými členy.
V nynější době jde o zhruba 15 milionů zpráv denně a převody v celkové výši asi pět bilionů eur každý den. V kooperativě má podíl zhruba 8600 peněžních institutů z více než 200 zemí. Sídla jsou v La Hulpe (Belgie), Zoeterwoude (Nizozemí) a Culpeperu (USA) - plus pobočky v desítkách dalších států. Čerstvě se dokončilo čtvrté operační centrum u Curychu (Švýcarsko), data získaná od SWIFT se vyhodnocují v USA v rámci programu TFTP (Terrorist Finance Tarckong Program).

Nevyužitá data se (údajně) po pěti letech mažou.

Foto: Profimedia a archiv EP

Autor: Petr Podaný