Důvodem iráckého vpádu do Kuvajtu v roce 1990 byla ropa

Irácký diktátor Saddám Husajn.

Necelé dva roky po skončení osmileté války Iráku s Íránem v srpnu 1988, která si vyžádala na milion obětí, se irácký diktátor Saddám Husajn rozhodl pro další vojenské dobrodružství. Kvůli údajně svévolnému snižování ceny ropy Kuvajtem vpadl Irák před 30 lety, 2. srpna 1990, na území svého jižního souseda, vyhnal vládnoucí rod Sabahů, dosadil tam loutkovou vládu a Kuvajt připojil ke svému území jako svou 19. provincii. Irácká okupace Kuvajtu ale trvala jen sedm měsíců a vedla k jedné z největších vojenských konfrontací od druhé světové války: během války v Perském zálivu v lednu a únoru 1991 byl Irák z Kuvajtu vytlačen, Saddám ale svržen nebyl.

Tyran nad Tigridem nebyl tehdy (během spojenecké operace Pouštní bouře) sesazen údajně ze strategických důvodů. Odstranit se ho podařilo až 13 let poté během americko-britské invaze do Iráku na jaře 2003. Saddám byl pak americkými vojáky dopaden v prosinci 2003 a o tři roky později byl oběšen za podíl na masakru 148 šíitů v Dudžailu v roce 1982.

V roce 1990, v době zásadních změn v komunistických režimech ve střední a východní Evropě, byl ale Saddám pevně v sedle. V dubnu třeba prohlásil, že Irák disponuje chemickými zbraněmi takové účinnosti, že se s ním mohou rovnat jedině SSSR a USA a že může kdykoliv zničit polovinu Izraele. Vrásky mu ale dělal Kuvajt, který během dlouhé války s Íránem podporoval Irák a režimu v Bagdádu také poskytl po útocích na Basru své přístavy.

Po válce ale po Bagdádu žádal splacení dluhu ve výši 14 miliard dolarů, což Bagdád odmítal. Saddám pak v červenci 1990 obvinil Kuvajt, že svévolně snižuje cenu ropy, čímž poškozuje ekonomiku Iráku. Irácký ministr zahraničních věcí Tárik Azíz řekl, že "každý dolar, o který se sníží cena barelu ropy, znamená pro Irák ztráty v milionech dolarů", a Kuvajtu vyčetl, že čerpá ropu ze sporného území mezi oběma zeměmi. Kuvajt to odmítl. Po masivních hrozbách ze strany Iráku a krachu rozhovorů v saúdskoarabské Džiddě 1. srpna, kde Kuvajt odmítl irácký požadavek na postoupení části svého území, byla invaze na spadnutí.

Samotná agrese proběhla nebývale rychle. Ve dvě hodiny po půlnoci místního času 2. srpna 1990 vpadlo na 100 tisíc iráckých vojáků do Kuvajtu, za čtyři hodiny byla obsazena metropole Kuvajt a další den celá země. Irák do bojů kromě letadel a vrtulníků nasadil i čtyři elitní divize Republikánské gardy: dvě obrněné (Chammurapiho a Medinská), jednu pěší (Nabukadnesarova) a jednu mechanizovanou (Tavalkalna). Při invazi, kterou Irák odůvodnil "žádostí mladých kuvajtských revolucionářů", kteří údajně svrhli tamní vládu, zemřelo na 700 osob. Uprchnout se podařilo kuvajtské vládě emíra šajcha Džábira Ahmada Sabaha; zabit byl například jeho bratr šajch Fahd Ahmad Sabah.

Irák prohlásil Kuvajt za svou 19. provincii a do čela tamní vlády dosadil "přechodnou svobodnou vládu" pod vedením Saddámova zetě, plukovníka Alá Husajna Alího (ten byl v 2000 odsouzen za velezradu k trestu smrti, v 2001 mu byl trest změněn na doživotí). Z Kuvajtu uprchlo až 400 tisíc Kuvajťanů a několik tisíc občanů dalších států.

Invazi odsoudil téměř celý svět

Rada bezpečnosti OSN přijala již v noci 2. srpna rezoluci č. 660, která Irák vyzývala k "okamžitému a bezpodmínečnému stažení" z Kuvajtu, a o čtyři dny později rezoluci č. 661 o sankcích proti Iráku, ve které zakázala všem členům OSN s agresorem obchodovat a poskytovat mu finanční pomoc či zbraně. To ovšem Bagdád nebral na vědomí. Invazi odsoudil celý svět včetně například Ligy arabských států, jen vedení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) ji přivítalo. Řada států - mezi nimi i SSSR a Čína - zavedla proti Iráku sankce.

Na poplach začal bít zejména americký prezident George Bush. Požádal Saúdskou Arábii o povolení vyslat americké síly na ochranu tamních ropných polí. Král Fahd souhlasil, čímž začala operace Pouštní štít. Do ní se do ledna 1991, kdy začala samotná válka v Zálivu, zapojilo 690 tisíc spojeneckých vojáků z 28 zemí a její součástí byla i československá protichemická jednotka.

Po dalším vyhrocování situace a odmítnutí Iráku stáhnout se z Kuvajtu zahájili spojenci 17. ledna 1991 operaci Pouštní bouře, ve které byl Kuvajt do 28. února osvobozen. Ve válce zahynulo přes 145 tisíc osob. Kuvajtský emír se do vlasti vrátil 14. března 1991.

V dalších měsících se Kuvajt musel potýkat s hořícími ropnými studněmi, které zapálili iráčtí vojáci: celkem jich hořelo 732, dohašeny byly v listopadu 1991 (uvádělo se, že tehdy shořela předválečná produkce Kuvajtu a Iráku dohromady). V roce 1993 bylo dokončeno vytyčování společné hranice a o deset let později ukončila činnost Pozorovatelská mise OSN (UNIKOM), která 12 let střežila demilitarizované pásmo mezi Irákem a Kuvajtem.

V prosinci 2002 (krátce před invazí na jaře 2003) se Saddám za okupaci Kuvajťanům omluvil, o dva roky později udělalo totéž palestinské vedení. Diplomatické styky mezi Irákem a Kuvajtem byly navázány až v červnu 2004 a první návštěva kuvajtského premiéra v Iráku od invaze se uskutečnila až v lednu 2011.

Irák poté koncem června 2013 vyplatil Kuvajtu poslední reparace. Rada bezpečnosti OSN jednohlasně schválila rezoluci, která uznávala úplné vyrovnání Bagdádu s Kuvajtem. Celkově Kuvajtu prý Irák zaplatil na válečných reparacích 41,2 miliardy dolarů (asi 824,9 miliardy korun).

Foto: ČTK

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Uprchlíci z Etiopie končí v Arábii v táborech s hroznými životními podmínkami

V saúdskoarabských uprchlických centrech panují hrozné podmínky. Lidé mají málo jídla i vody, mnozí trpí kvůli špatné hygieně...

Ilustrační foto.

Macron: Hlavní výzvy pro Irák jsou Islámský stát a zahraniční vměšování

Francouzský prezident Emmanuel Macron se při své středeční návštěvě Iráku zavázal, že zemi podpoří. Hlavními problémy, kterým...

Ilustrační foto.

Slovensko po skandálech mění pravidla pro odebírání titulů

Vysoké školy na Slovensku budou moci podle předlohy zákona odebrat budoucím absolventům studia vysokoškolský titul, pokud se...

Jižní Korea obviňuje KLDR z popravy svého úředníka

Jižní Korea obviňuje KLDR z popravy svého úředníka

Severní Korea zastřelila jihokorejského úředníka, který začátkem tohoto týdne zmizel při plnění služebních povinností na moři. Ve...

Ilustrační foto.

Celebrity v USA zaplatí dluh vězňů. Umožní jim to jít k volbám

Miliardář a bývalý uchazeč o nominaci demokratů pro prezidentské volby Michael Bloomberg, zpěvák John Legend, hvězdný...

Ilustrační foto.

Francouzská společnost se znovu postavila za Charlie Hebdo

Zástupci stovky francouzských médií připojili svůj podpis k otevřenému dopisu, v němž se postavili na obranu svobody slova....

Alexandr Lukašenko.

Lukašenko přes pokračující protesty složil prezidentskou přísahu

Alexandr Lukašenko ve středu nečekaně složil přísahu a již pošesté za sebou nastoupil do funkce běloruského prezidenta....

Ilustrační foto.

Eutanazie? Akt zla, varuje Vatikán v novém dokumentu

Vatikán v nově vydaném dokumentu znovu ostře formuloval odmítavé stanovisko proti eutanazii a asistované sebevraždě a označil je...

Ilustrační foto.

Pandemie koronaviru změnila evropský drogový byznys

Bezpečnostní složky v Evropě zadržují čím dál častěji velké zásilky drog a v rámci drogového problému roste význam kokainu,...

Britský premiér Boris Johnson.

Premiér Johnson oznámí vlnu omezení, celostátní karanténa se neočekává

Britský premiér Boris Johnson v úterý oznámí přísnější opatření proti šíření koronaviru. Očekává se, že vyzve obyvatele, aby...

Ilustrační foto.

Němci mají v plánu lépe pečovat o bývalou vnitrostátní hranici

Někdejší hranice mezi východním a západním Německem by se měla stát národní přírodní památkou. V pondělí to na tiskové konferenci...

OSN.

Miliony uprchlíků jsou v ohrožení, OSN postrádá finance

Miliony běženců po celém světě i komunity, které jim nabízejí pomoc, čelí kritickému podfinancování. Tvrdí to Úřad vysokého...

Vlajka EU.

Státy by měly lépe bránit rasové diskriminaci, zní z Evropské komise

Lepší kontrola dodržování evropských pravidel o zákazu diskriminace či apel na státy, aby lépe bránily rasové diskriminaci ze...

Ilustrační foto.

Karanténa je největším narušením svobody od dob otroctví

Omezení pohybu lidí vyhlášené úřady některých amerických států v reakci na pandemii covidu-19 bylo největším porušením občanských...

Lego po výzvách dětí nahradí plastové obaly papírovými taškami.

Lego po výzvách dětí nahradí plastové obaly papírovými taškami

Dánská společnost Lego od příštího roku začne v zájmu udržitelnosti nahrazovat plastové obaly papírovými taškami. Světoznámý...

Ilustrační foto.

Řecká policie přesouvá migranty ze zničené Morie

Řecká policie ve čtvrtek začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného...

Ilustrační foto.

V ruské léčebně pro narkomany vypukl požár. Přišli o život dva lidé

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další dva utrpěli zranění při požáru, který v noci na čtvrtek v jihoruském Krasnojarsku...

Terorista Breivik žaluje stát a žádá o podmínečné propuštění.

Terorista Breivik žaluje stát a žádá o podmíněné propuštění

Norský terorista Anders Behring Breivik, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí, požádal o podmíněné propuštění z...

Ilustrační foto.

Uzbečtí vyšetřovatelé odložili případ dívky, která zbila dva muže

Policie v Uzbekistánu ukončila trestní stíhání mladé ženy, která zbila dva muže poté, co ji slovně napadli. Oznámila to místní...

Ilustrační foto.

Ve Vietnamu padly tresty v případu 39 udušených migrantů

Ve Vietnamu odsoudili sedm lidí v případu 39 vietnamských migrantů, kteří se v říjnu loňského roku udusili při cestě do Británie....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi