Raúl Castro ujistil: Kubánská revoluce neztroskotala

01.01. 14:33 | Autor: ČTK , - red -

Kubánský prezident Raúl Castro ujistil, že komunistická revoluce zahájená před půl stoletím jeho bratrem Fidelem Castrem neztroskotala, jak to tvrdí Spojené státy, prohlásil však, že Kubánce čekají nové těžké časy. Kuba si dnes připomíná 50. výročí marxistické revoluce na ostrově.

"Neměli jsme mír, neměli jsme klid," řekl Raúl Castro ve středu v kubánské televizi v předvečer výročí. "Nepřítel říká, že socialismus ztroskotal; proč nás nenechá v klidu, abychom s ním mohli bojovat jako rovný s rovným?"

Sedmasedmdesátiletý kubánský prezident se dnes zúčastní oslav 50. výročí jedné z posledních marxistických revolucí na světě, která vynesla k moci jeho dnes dvaaosmdesátiletého bratra Fidela Castra. Ten se neobjevil na veřejnosti od své nemoci v červenci 2006, která jej přiměla postoupit moci Raúlovi. Přesto vliv Fidela Castra zůstává veliký.

50 let kubánské revoluce.

Kubánská ekonomika je zatížena americkým hospodářským embargem celých 47 let a situace se zhoršila po roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu, který byl hlavním spojencem Kuby. Raúl Castro vyzval Kubánce, aby byli hrdí na to, že americkému embargu dokázali vzdorovat.

Kubánci si můžou pd loňska kupovat doma vlastní počítače. "Je-li na světě lid, který dokáže čelit takovým situacím, pak je to ten náš," prohlásil Castro. Marxistická revoluce přinesla mnohé pozitivní věci, zároveň však podle něho s sebou nese problémy, jimž je nutno čelit. Především jde o výrobu potravin a export, které je třeba zvýšit, řekl.

"Nemůžeme věřit, že nyní už bude vše snadné. Možná to naopak nyní bude ještě těžší," varoval.

Na Kubě zvítězila marxistická revoluce 1. ledna 1959 po svržení diktátora Fulgencia Batisty. Za její počátek bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání za svržení proamerického režimu.

Tato akce však byla ještě neúspěšná a její vůdce Fidel Castro byl odsouzen na 15 let do vězení, z něhož vyšel po dvou letech díky amnestii. Poté odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S jeho několika členy se v prosinci 1956 vylodil na kubánském pobřeží a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.

Vedení věří v oživení ekonomiky po zlém roce

Muž v Havaně nese zabitého pašíka na oslavy nového roku 2009. Kubánská ekonomika zažila letos jeden z nejtěžších roků v nedávné historii, příští rok by se však měla zotavit a vykázat růst o šest procent. Uvedl to 28 prosince 2008 kubánský ministr hospodářství José Luis Rodríguez.

"Rok, který právě končí, byl bezpochyby jedním z nejobtížnějších od začátku zvláštního období," řekl Rodríguez v kubánském Národním shromáždění s odkazem na období po roce 1991 po zhroucení Sovětského svazu, který komunisty ovládanou Kubu do té doby podporoval.

Kubánskou ekonomiku letos zasáhly tři hurikány a kvůli růstu dovozních cen a následnému propadu cen niklu, hlavní kubánské exportní položky, se výrazně zvýšil obchodní deficit. I přesto ekonomika ostrova vzrostla o 4,3 procenta, třebaže původně vláda plánovala růst o osm procent.

Mezi kladné stránky letošního roku vládní ministři zařadili nárůst počtu turistů o 9,3 procenta na 2,35 milionu a více než sedmiprocentní vzrůst exportu zboží a služeb. Cena niklu naopak klesla o 41 procent, což stálo zemi na exportních příjmech 250 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč). Dovozní ceny vzrostly celkově o 53 procent.

Revoluce neztrozkotala, tvrdí Castro junior. Rozpočtový deficit vlády dosáhl 6,7 procenta hrubého domácího produktu, což bylo více, než vláda plánovala, uvedla ministryně financí Georgina Barreirová Fajardová.

Ministři připustili, že výhled růstu pro příští rok je vzhledem ke globální finanční krizi a ekonomické recesi nejistější než obvykle. Rodríguez proto ani podrobněji neupřesňoval, proč vláda předpokládá právě šestiprocentní růst. "Mezinárodní ekonomické perspektivy pro rok 2009 jsou mnohem komplikovanější. Plán na rok 2009 proto zahrnuje zvýšenou míru nejistoty," řekl ministr.

Bílý dům a podpora svobody na "ostrově svobody"

Spojené státy budou i nadále podporovat Kubánce v jejich usilování o svobodu, uvedl Bílý dům v prohlášení v předvečer 50. výročí oslav revoluce na Kubě.

Plakát ke kulatinám kubánské revoluce v Havaně. "Poselství prezidenta Bushe kubánskému lidu je jasné - jsme s vámi, chceme, abyste byli svobodní. A Spojené státy budou i nadále s kubánským lidem," řekl mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe.

"Bratři Castrové se ke svému lidu nechovají zvláště dobře. Mnoho disidentů je ve vězení. Ekonomika na tom není dobře v tom smyslu, že není svobodná. A Spojené státy budou i nadále podporovat kubánský lid v jeho usilování o svobodu," zdůraznil Bílý dum.

Za počátek kubánské revoluce, která zvítězila 1. ledna 1959 (den předtím uprchl ze země diktátor Fulgencio Batista), bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání za svržení proamerického režimu. Tato akce však byla ještě neúspěšná a její vůdce Fidel Castro byl odsouzen na 15 let do vězení, z něhož vyšel po dvou letech díky amnestii.

Poté odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S jeho několika členy, včetně Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.

Radio Rebelde hrají v Sierra Maestra, kde Castro 1958 zvítězil.

Hlavní události padesátiletého komunistického režimu na Kubě

2. ledna 1959 - První partyzánské jednotky vstoupily do Havany; dva dny předtím diktátor Fulgencio Batista opustil Kubu.
8. ledna 1959 - Do Havany dorazil Fidel Castro.
17. února 1959 - Castro jmenován předsedou revoluční vlády.
Červen 1960 - Kuba znárodnila americké rafinérie poté, co tyto odmítly zpracovávat sovětskou ropu.
Říjen 1960 - USA zastavily export na Kubu vyjma potravin a léků.
3. ledna 1961 - USA přerušily diplomatické styky s Kubou.
17. dubna 1961 - V Zátoce sviní na jihu Kuby se vylodilo asi 1500 Castrových odpůrců podporovaných americkou tajnou službou CIA; po třech dnech byla většina z nich pozatýkána.
Únor 1962 - USA vyhlásily obchodní embargo vůči Kubě.
Říjen - listopad 1962 - Karibská krize: poté, co špionážní letouny USA objevily na západě Kuby sovětské rakety, zahájili Američané blokádu ostrova. Moskva rakety posléze stáhla výměnou za slib USA, že nezaútočí na Kubu a odstraní rakety z Turecka.
1964 - Latinskoamerické země s výjimkou Mexika uvalily na Kubu kolektivní embargo.
Březen 1968 - Kubánská vláda znárodnila i rodinné podniky služeb a majetek drobných rolníků.
1975 - Kuba vyslala jednotky do občanské války v Angole.
Únor 1976 - Přijata nová ústava zakotvující "vedoucí úlohu" Komunistické strany Kuby (KSK); k funkci předsedy vlády a prvního tajemníka KSK získal Castro i úřad prezidenta.
1977-1978 - Kubánská vojenská intervence v Etiopii.
Duben 1980 - Asi 10 tisíc Kubánců zaplavilo během tří dní peruánské velvyslanectví v Havaně a žádalo o azyl. Následovaly demonstrace v Havaně, kde Castrovi příznivci skandovali: "Ať si jdou!" Castro nakonec povolil připlutí lodí z Miami, na nichž ostrov opustilo na 125 tisíc Kubánců.
Červenec 1989 - Popraven tehdejší druhý muž Kuby, národní hrdina generál Arnaldo Ochoa; odsouzen s několika dalšími vysokými představiteli režimu za zpronevěru a obchod s drogami.
Srpen 1994 - Na 35 tisíc Kubánců, zoufalých z dlouhotrvající hospodářské deprese, vyplulo na provizorních člunech směrem k Floridě, neupřesněný počet se jich utopil. Castro rozhodl nezasahovat a v září podepsal s USA dohodu o udělování 20 tisíc amerických víz pro Kubánce ročně.
Březen 1996 - Americký prezident Bill Clinton podepsal zákon umožňující soudní postih zahraničních podniků obchodujících s Kubou (tzv. Helms-Burtonův zákon). Po kritice mnoha zemí USA sporný paragraf tohoto zákona neuplatňovaly.
Říjen 1997 - Castro potvrdil jako svého budoucího nástupce bratra Raúla.
Leden 1998 - Kubu navštívil papež Jan Pavel II.
Prosinec 2001 - Na Kubu dorazila první dodávka potravin z USA od roku 1962.
Duben 2003 - K šesti až 28 letům žaláře bylo na Kubě odsouzeno 75 Castrových odpůrců.
20.-21. května 2005 - První legální setkání na 170 Castrových odpůrců v Havaně; účast odmítla část opozice, protože schůzku financoval exil z Miami. Předtím vláda vyhostila několik zahraničních politiků a novinářů, včetně českého senátora Karla Schwarzenberga.
31. července 2006 - Fidel Castro se podrobil vážné operaci a proto poprvé dočasně předal své pravomoci - bratrovi Raúlovi, dlouholetému ministrovi obrany.
24. února 2008 - Předsedou Státní rady (hlavou Kuby) byl zvolen Raúl Castro; v čele Kuby tak po 49 letech stanul oficiálně někdo jiný než Fidel Castro.
28. února 2008 - Kuba podepsala v newyorském sídle OSN Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a k Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
29. dubna 2008 - Raúl Castro oznámil, že rozsudky smrti, kromě tří za terorismus, budou změněny na doživotí či 30leté vězení; jde asi o 40 až 50 lidí.
27. listopadu 2008 - Na oficiální návštěvu Kuby přiletěl poprvé po osmi letech ruský prezident, Dmitrij Medveděv.