Český příběh prezidenta: Miliardář a holka z Gottwaldova

Svérázný Donald Trump je americkým prezidentem. Jeho příběh má i český prvek. Jmenuje se Ivana Trumpová. V rámci rozhodnutí amerického lidu o novém pánovi Bílého domu pro vás odemykáme text, který před časem vyšel v časopisu TÝDEN. Jak vlastně lyžařka Zelníčková z Gottwaldova ulovila excentrického miliardáře a jakou roli sehrála při jeho kampani?

Rozvedli se už před čtyřiadvaceti lety, přesto má Ivana Trumpová na "The Donalda", jak mu říkávala, pořád velký vliv. "Je to moje nejoblíbenější exmanželka," tvrdí dnes o sedmašedesátileté Čechoameričance potřetí ženatý Trump. A v kampani ji žádal o rady. Jako už mnohokrát v životě.

"Ano, poradila jsem mu pár věcí. Na mě dá. Ptal se, co si o jeho vystoupeních myslím. Odpověděla jsem: Buď více klidný," vysvětluje Trumpová v rozhovoru pro New York Post. "Ale Donald asi nemůže být klidný, je velmi přímočarý a upřímný, možná až neomalený. Jenže to je jeho kouzlo. Není politik, je byznysmen. Ví, jak mluvit na rovinu, přímo, bez obezliček a frází," dodává.

Na konci osmdesátých let, při prvních náznacích manželské krize mezi Trumpovými, se poprvé zrodila vize Bílého domu obsazeného radikálním developerským magnátem. "Asi pět let před naším rozvodem poslal Donaldovi dopis Reagan, nebo někdo takový. Stálo v něm ‚Měl bys kandidovat na prezidenta.' On o tom tehdy dost přemýšlel," vzpomíná Trumpová. "Jenže pak přišel Donaldův skandál s nevěrou, náš rozvod - a všechny americké ženy ho nenáviděly a mě milovaly. Takže nebyla šance, aby seriózně kandidoval. Ale tu myšlenku od té doby nikdy úplně neopustil."

Škoda. Kdyby to s nevěrným Donaldem vydržela, mohla být klidně Ivana Zelníčková z Gottwaldova první dámou Ameriky. Dojít na absolutní vrchol kariéry, kterou měla od základní školy jasně naplánovanou: chtěla být bohatá a slavná. Tečka. Ale to se jí vlastně díky "The Donaldovi" podařilo i tak.

První výhra: pomeranč

Pavel Zelenka byl v sedmdesátých a osmdesátých letech trenérem české reprezentace lyžařů. V týmu měl i mladou dívku jménem Ivana Zelníčková. Rodačka z Gottwaldova byla okouzlující. Vždycky nejkrásnější na svahu. "A velmi slušná lyžařka, patřila do první patnáctky v republice," říká Zelenka, kterému je osmdesát, vypadá na šedesát a je systematik. Díky jeho pečlivě vedeným kartám lyžařů víme třeba i to, že Ivana Zelníčková, dnes Trumpová, závodnice oddílu VŠ Slavia studující FTVS, bydlela v pokoji 425 ve druhém bloku pražské koleje Větrník.

"Byla velmi ctižádostivá, přesně věděla, co chce. Zajímaly jí hlavně peníze. Money, money," vybavuje si lyžařský trenér výrazný charakterový rys dávné svěřenkyně. "Že se později vdala za Donalda Trumpa? To bylo podle mě jen logické vyústění věcí. Při jejích očekáváních musela trefit někoho takového."

Lyže tvoří jeden velký oblouk skrze Ivanin život. Poprvé na nich stála ve třech letech, v šesti vyhrála první závod. "Dostala jsem jako odměnu pomeranč, a to bylo tehdy opravdu něco," opakuje ráda - stejně jako mnohými zpochybňovaný příběh o tom, jak byla náhradnicí lyžařského týmu na olympiádu v Sapporu 1972. Podle svých slov se tam tehdy jen těsně nedostala. Nikdy to nikdo nepotvrdil. Ivana Trumpová lyžovala na akademické úrovni, ale na olympiádu zdaleka nedosáhla.

V době, kdy Ivanu trénoval Pavel Zelenka, prožívala svou první lásku s reprezentačním kolegou Jiřím Syrovátkou. Později emigroval do Kanady a už jako "George Syrovatka" sehrál jednu z klíčových rolí Ivanina příběhu, ještě o tom bude řeč. Tehdy si přivydělávala i jako modelka Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze, který nejvýrazněji určoval vkus v socialistickém Československu. "Bydlela s Jirkou v Kostelní ulici 36 na Letné v bytě jeho rodičů. Byla to velká láska, ale on by ji neuživil, to bylo jasné, muselo to skončit," komentuje Zelenka po letech.

Ivana chtěla výše. Společensky, ekonomicky. Do této charakteristiky poměrně dobře pasoval Jiří Štaidl, v sedmdesátých letech vrchní textař Karla Gotta. Napsal třeba hity jako Lady Carneval nebo Kávu si osladím. Další klíčový muž života Ivany Trumpové. Byla to velká láska. Ivana nakoukla do světa normalizačních celebrit, se svým společenským statutem byla konečně spokojená. Jenže v roce 1972 se Štaidl zabil v autě. "Musím pryč, vidím ho všude," řekla a rozhodla se utéct. Jak? Popravdě - to vlastně přesně nikdo neví.

Útěk skluzem
Když vydalo v roce 1992 litvínovské nakladatelství Dialog román Ivany Trumpové Jen z lásky, dorazili za lyžařským trenérem Pavlem Zelenkou novináři s otázkami na pasáže o bondovském útěku Ivany Zelníčkové z italského soustředění přes hory do Švýcarska. Zelníčková v knize popisuje, jak s kapsami naditými všemi svými penězi a šperky, po vydatné snídani a pečlivé kontrole hran a vázání jejích závodních lyží, prchala sjezdovkou hlava nehlava - marně stíhaná tajnými policisty a spolupracovníky StB, až sjela na policejní stanici do Zermattu.

Připomeňme si dramatické pasáže z knihy, která je svérázným mixem autobiografie a sci-fi: "Na úzké cestičce před ní byla ostrá zatáčka, sněžná stěna na jedné straně, příkrý sráz na druhé straně. Počkej, slyšela v duchu, jak ji otec varuje... Teď zahranila do šikmého sjezdu svahem, pak vletěla do spádové linie a šusem jela rovnou dolů ke štítům Zermattu, blyštícím se ve sluneční záři... ‚Ayiiii', vykřikla. Podařilo se mi to. Podařilo."

Střih. Realita. "Ona samozřejmě takhle neutíkala," kroutí hlavou pobaveně Zelenka. "Vůbec neutíkala přes hory, alespoň podle toho, co vím... Žádné drama. Musel jsem se smát, když jsem ty pasáže četl."

Další cíl Ivany po jejím fantaskním sjezdu za svobodou: rakouský lyžař a průmyslník Alfred Winklemayer. "Znali jsme se ze závodů, dlouho mě miloval. Útěk se mnou vlastně naplánoval. Já ho nemilovala a nikdy jsem to nezastírala. Byl to obchod. On chtěl být vedle mě a já potřebovala legální rakouské doklady." Po dvou letech se rozvedli a Ivana vyrazila za moře - za kamarádem ze "starých časů" Georgem Syrovatkou.

V kanadském Montrealu měl obchod s lyžařským vybavením. Ivana mu tam pomáhala a zároveň začala fotografovat jako modelka. Mimochodem, o Syrovátkovi Trumpová nikdy nemluví. "Jiří, Jiří... Ale počkejte, ano, slyšela jsem o něm, ale to už je let... Byl jen kapkou v moři mého života." Nic více.

Dobrá a špatná zpráva

Montreal pořádal zimní olympiádu 1976 a Ivana Zelníčková byla jednou z modelek, které vyjely do New Yorku, aby zde na různých akcích hry propagovaly.

Zpátky už se vracela s vědomím mimořádného úlovku jménem Donald Trump. Byl to velmi bohatý mladík, syn zámožného developera Freda Trumpa, člen jedné z nejelitnějších rodin v Americe.

Když Ivana spolužačkám na základní škole slibovala "jednou mě bude znát celý svět", v ten večer v prestižní restauraci Maxwell's Plum na Upper East Side k tomu udělala zásadní krok. Respektive, udělal ho tehdy spíše Trump.

S kamarádkami modelkami čekala Ivana na volný stůl, když jí kdosi zaklepal na rameno. "Přišel k nám blonďatý vysoký chlápek s modrýma očima. Řekl: Já jsem Donald Trump a vidím, že hledáte stůl. Mohu vám pomoci," vypráví Trumpová. Poté, co sjela Trumpa pohledem, obrátila se na kamarádky: "Dobrá zpráva: máme velmi rychle stůl. Špatná zpráva: bude u něho s námi sedět tenhle chlápek."

Vše ale probíhalo nad očekávání dobře. "Po jídle se Donald vypařil, přičemž zaplatil celý účet. To bylo něco divného, protože jsem nikdy nepotkala muže, který nechtěl od ženy vůbec nic a ještě za to zaplatil," vzpomíná Trumpová, na kterou pak její budoucí manžel "nenápadně" čekal v limuzíně před podnikem a pozval ji na další schůzku.

Začal vztah, který skončil pompézní svatbou v roce 1977. Mají spolu tři děti: Donalda, Ivanku a Erica. Donald v podstatě vede otcovu prezidentskou kampaň, modelka a podnikatelka Ivanka je v Americe velká celebrita, Eric se drží stranou a stará se o obří rodinnou společnost The Trump Organisation.

Láska na první pohled

Pár dní před svatbou roku 1977 Donald Trump euforicky vyprávěl časopisu People: "Lásku na první pohled jsem nikdy předtím nezažil. Nezastírám, že jsem mohl mít kteroukoli ženu, ale do Ivany jsem byl blázen hned, jak jsem ji spatřil. Byla tak nádherná, uchvacující, zosobnění elegance i ženství."

Ve své sci-fi autobiografii ovšem Ivana Trumpová popisuje první setkání s Donaldem (oba mají v knize fiktivní jména) úplně jinak, pohádkověji. V knize se poznávají na lanovce, nikoliv fádně, ve snobském podniku. "V okamžiku, kdy se lanovka dala ve stanici do pohybu, nějaký muž hodil na nosič zavazadel svoje lyže vedle jejích. Posadil se naproti ní a usmál se. ‚Nazdar', řekl. Usmála se na oplátku."

Dialog v lanovce pak autorka popisuje na dvou stránkách knihy a prokládá ho líčením jeho širokých ramen, štíhlých boků a výšky přes šest stop. "Vystupoval tak sebejistě... Je hezký, ačkoli je těžké stanovit proč. Jeho tmavé oči byly posazeny příliš blízko u sebe, jeho nos byl příliš veliký na jeho úzký dlouhý obličej a jeho úsměv byl křivý, třebaže zuby křivé neměl. Ale přes všechny tyto nedokonalosti byl jeho obličej přitažlivý."

Na hory se ve skutečnosti dostala s Donaldem až pár měsíců po seznámení. Samozřejmě coloradský Aspen, sjezdovky pro elitu, maximální luxus. Donald Trump neznal lyžařskou minulost své atraktivní přítelkyně. A ona mu o ní naschvál neříkala. Rozhodl se, že ji bude učit. "Sám byl rád, když sjel svah, ale hrozně machroval. Klasické chlapské ego," vzpomíná Ivana. Trump jakžtakž sjel modrou sjezdovku, přičemž pod kopcem hrdinně volal: "Pojeď zlato, to zvládneš, řiď se mými radami!" Nato se Trumpová rozjela a samozřejmě bez jediného zaškobrtnutí, krásnými oblouky, vyrazila Trumpovi dech.

"Byl fakt hodně naštvaný, uražený. Pocuchala jsem mu ješitnost, vždyť jsem na lyžích jezdila asi tak tisíckrát lépe než on!" vypráví Trumpová. "Říkal, že už se mnou na lyže nikdy nepůjde, že ho ztrapňuji."

Z miláčka žralok

Ten příběh bavil celou Ameriku. Bohatý kapitalistický princ a jeho chudá, krásná a svéhlavá socialistická princezna. S nemalým sebevědomím: "Ale jistě, že existuje Bůh. Já sama to vím, protože jsem jeho mistrovským dílem. A když mě nemohl za manželku pojmout sám, tak mě seslal na zem."

Trumpovi se stali ozdobou elitních společností. Každý mocný a bohatý je chtěl mít na party. Renée Wevelsiepová, bývalá francouzská modelka, dříve jedna z mála kamarádek Ivany Trumpové, k tomu kdysi řekla: "Poameričtila se, stal se z ní pěkný snob. Vyloženě si vybírala, s kým se bavit a s kým už ne. Mluvila zásadně jen anglicky, nechtěla třeba, aby na ni kdokoli mluvil česky."

Ivanu navíc nebavilo být pouhým přívěškem slavného miliardáře, a tak si postupně vynutila zapojení do Trumpova byznysu. I když vynutila... Trump tušil, že má specifický "čuch". A opravdu - Ivana nedostala jen vejminek pro znuděnou paničku, i odborníci se shodují, že má mimořádný manažerský a obchodnický talent a Donaldovi v budování jeho impéria v osmdesátých letech výrazně pomohla.

Nejprve navrhovala interiéry Trumpových hotelů, jako první přepracovala design prestižního hotelu Grand Hyatt v New Yorku: Postupně byla přítomna u mnoha masivních hotelových projektů, v roce 1990 pak dostala prestižní ocenění Hoteliérka roku. Najednou z ní byl klíčový člověk Trumpova impéria.

"Donald mi dal šanci. Přišla jsem do Ameriky jako chudá holka z Československa. Postupem zjistil, že jsem velice schopná manažerka."

Na druhou stranu přerůstala emancipovaná workoholička ješitnému Donaldovi přes hlavu. Takovou manželku nechtěl. "Stal se z ní žralok bez citů. A já přitom potřeboval její ženskou náruč," vyprávěl později citlivka Trump a začal vyhledávat náruče jiné, až skončil s herečkou Marlou Maplesovou, takovou mladší kopií Ivany.

Trumpová se s Maplesovou potkala v Aspenu. "Ahoj, já jsem Marla a miluji tvého manžela. A ty?" pozdravila Ivanu pohledná blondýna a manželství Trumpových se v tu chvíli začalo rozpadat. Rozvod, jeden z nejsledovanějších v historii USA, se blížil.

Miliardář na Moravě

Ještě předtím, v roce 1990, zemřel Ivaně Trumpové otec. Na pohřeb do Zlína (název Gottwaldov právě zmizel v propadlišti dějin) se vypravil i Donald Trump. Poprvé a naposledy se tehdy ocitl v Československu. Bydlel v hotelu ve čtvrti Nivy a podle tehdejších pamětníků byl nadšen architekturou baťovského města - tak, že zakázal zavírat okna v hotelu, aby měl odevšad hezký výhled.

"Přiletěli tehdy jeho soukromým letadlem a Zlín se mu strašně líbil, pořád oddělával záclony a říkal: Babi, to je ale krásný výhled," vzpomíná Marie Zelníčková, matka Ivany Trumpové, která poskytla rozhovor TV Barrandov a časopisu TÝDEN jen pár dní poté, co se na začátku září vrátila ze svého prázdninového pobytu za mořem, kde se samozřejmě potkala i se svým bývalým zetěm.

Ač finišoval kampaň, na oblíbenou extchyni si čas našel. "Já jsem vždycky celou dobu u Ivanky, ale Doník se na nás přijel podívat. Přijde se vždycky zeptat, jak se mám, a donese mi zmrzlinu, tu mám ráda," vypráví devadesátiletá paní. "Doník je vlastenec, on by to tam chtěl spravit. Je ekonom, snad se mu to povede. Mám ho pořád strašně moc ráda, i když už se s Ivankou dávno rozvedl."

Po Trumpových avantýrách přišel v roce 1992 rozvod a Ivana při něm dokonale naplnila heslo ze svých knih a sloupků, v nichž radí ženám jak správně opustit manžela: "Vezměte jeho peněženku do čistírny!" Po dlouhém soudu dostala něco mezi 20 a 25 miliony dolarů, čtrnáctimilionové sídlo v Connecticutu a 350 tisíc dolarů měsíčně alimenty. Trefa. I boháč, jako je Trump, ztrátu takových peněz nepříjemně pocítil.

Následně se u Ivany radili snad všichni, kteří v Americe něco znamenají a které čekal ekonomicky náročný rozvod. Dlouhé hodiny na konzultacích trávil třeba bývalý newyorský starosta Rudolph Giuliani. Zásadní prosba: Nechci vykrvácet tak jako Donald!

Je na zajíčky

Ivana Trumpová ale mimo jiné tvrdí: "Dodnes jsem se těch peněz z rozvodu nedotkla, byla bych úspěšná i bez Donalda." Podniká v hoteliérství a přes teleshopping prodává šperky: "Můj rekord je 675 tisíc dolarů za minutu." S Donaldem jsou už zadobře, usmířili se prakticky ihned po rozvodovém vyrovnání (a poté, co Donald definitivně rozdýchal "biografickou" knihu Jen z lásky).

A co muži v současnosti? Ivana randí už jenom se zajíčky, v roce 2008 si vzala modela Rossana Rubicondiho, o 24 let mladšího (a téměř hned se s ním rozvedla). "Raději budu chůva než ošetřovatelka. Nemíním se starat o bolavá záda a kolena. Mladí muži mi dávají energii, kterou potřebuji."

Ve volbách hlasitě podporovala svého exmanžela. "Já jsem imigrant a s Donaldovou imigrantskou politikou souhlasím," vrací se Ivana k základnímu stavebnímu kameni Trumpovy kampaně. "Nemám nic proti Mexičanům, ale třeba nedávno jsme tu měli případ devatenáctileté těhotné Mexičanky, která přelezla pětimetrovou zeď - a odrodili ji již v Americe. Dítě se automaticky stalo Američanem. No, a pak přivedla celou svou rodinu. Ta dívka neplatí daně, nemá práci, ale dostala byt, jídlo. Kdo to platí? No, samozřejmě že my, kteří práci máme a daně platíme."

A dodává: "Pokud sem ale imigranti přijdou legálně a mají práci... Proč ne? My potřebujeme imigranty. Kdo nám vyluxuje naše obýváky? Kdo po nás uklidí? Samozřejmě, oni. Američané to nemají rádi."

Do Česka Trumpová už téměř nejezdí. Její někdejší trenér Pavel Zelenka se s ní naposledy osobně setkal v roce 2009, kdy přijela na pozvání Kateřiny Neumannové na mistrovství světa v klasickém lyžování do Liberce. Tam Trumpovou spolu s předsedou Rakouského svazu lyžování Peterem Schröcksnadelem požádali, aby při slavnostním ceremoniálu společně sjeli buben pod skokanským můstkem, udělali show.

Rozesmátý Pavel Zelenka na to prý nikdy nezapomene: "Řekla, že to v žádném případě neudělá. Říkal jsem si: Proč? Když byla tak dobrá lyžařka, to by přece musela i dnes v pohodě sjet... Povídá mi: Já mám na tenhle svůj účes exkluzivní smlouvu s kadeřníkem a tu nemůžu porušit tím, že bych si vzala helmu a rozcuchala se." Prostě Ivana.

Svět Trumpových byl vždycky podivně šílený. Teď se přesouvá do Bílého domu.

Čtěte dále

další zprávy