Brusel nabízí USA citlivá data občanů. V novém balení

15.06. 11:50 | Autor: ČTK , - pp -

Evropská komise se domluvila se Spojenými státy na podrobnostech dohody o předávání evropských bankovních dat do USA v rámci boje proti terorismu. Dnes její podobu ve Štrasburku europoslancům představuje eurokomisařka Cecilia Malmströmová.

Právě unijní zákonodárný sbor, jehož souhlas je stejně jako souhlas členských zemí EU podmínkou účinnosti dokumentu, v únoru provizorní verzi této smlouvy smetl ze stolu.

Europoslanci tak k nelibosti Washingtonu učinili z obav, že by na základě dohody nebyla dostatečně zajištěna ochrana osobních dat. Dokument, který odmítli, měl dát Američanům větší právní jistotu ohledně nahlížení do evropských záznamů o bankovních převodech skrze mezinárodní bankovní síť SWIFT. Platit měl devět měsíců, během nichž se měla připravit konečná dohoda, kterou teď schválila Evropská komise.

Původní provizorní dohodu mezi Bruselem a Washingtonem o vydávání bankovních a osobních dat vstoupila v platnost loni 1. února. "Lišáci" z Bruselu ji uzavřeli s Američany doslova jen několik hodin před vstupem Lisabonské dohody v platnost. Poté by to učinit nemohli, neboť by se už neobešli bez požehnání europoslanců.

Novou dohodu ovšem ještě bude posuzovat Evropský parlament i Rada EU zastupující členské země.

Boj o data SWIFT. O významu této dohody v rámci boje proti terorismu hovořil při nedávné návštěvě Evropského parlamentu americký viceprezident Joseph Biden. Uvedl, že sice chápe některé výhrady evropských zákonodárců, ale i tak je přesvědčen o potřebě domluvit se. "Naši nepřátelé využívají veškerých možností a nástrojů," řekl Biden počátkem května v Bruselu.

Sledování finančních toků podle něj může poskytnout oběma stranám důležité informace, které mohou pomoci možným teroristickým útokům zabránit.

Brusel mlžil. Pod tlakem začal jednat ve prospěch občanů

Malmströmová, která dohodu s Američany za komisi dojednávala, věří, že nyní se obavy o ochranu dat podařilo významně zohlednit tak, že europoslanci budou moci dokument podpořit. Stát by se tak mohlo na červencovém zasedání.

Stačí říct slůvko "terorismus" a lidská práva tají jako sníh. Všechna data zasílaná do USA by podle nového textu měla být založena na protiteroristických vyšetřováních a nikoli na náhodných kontrolách či profilování možných podezřelých. Američané budou mít k dispozici řadu osobních informací, jako třeba kdo danou transakci odeslal a kdo ji přijal, jeho jméno, identifikační číslo či adresu.

"Dostali jsme prakticky vše, co jsme (v rámci ochrany dat a osobních údajů) chtěli," okomentovala dohodu s USA eurokomisařka.

Proč europoslanci protestovali

K objasnění toho, oč přesně jde a proč se z Evropského parlamentu ozývaly a stále ozývají hlasité protesty, je třeba krátký výlet do let po atentátech 11. září 2001 v USA. Tehdy začali Američané pátrat po finančních transakcích možných teroristů.

Nadmíru vhod jim přitom přišla data sdružení SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), jež zajišťuje celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci, hlavně platební styk. Služeb SWIFT (viz rámeček) využívá asi osm tisíc peněžních domů na celém světě; jde o miliony převodů v úhrnné výši zhruba pěti bilionů eur denně.

Podobu nové dohody představuje eurokomisařka Malströmová. Jedno ze dvou počítačových center společnosti pracovalo v USA. CIA, FBI či ministerstvo financí tehdy tamní pracovníky SWIFT svým způsobem "skříply" a ti jim "dobrovolně" vydali miliony dat: kdo a komu převedl peníze, adresy, čísla osobních dokladů a kont, částky i účel použití peněz.

Bruselská komise (SWIFT má centrum v Belgii), byť o tom věděla, mlčela. Skandál na starém kontinentě propukl zásluhou médií až roku 2006. O rok později dali Američané EU nějaká ujištění ohledně ochrany údajů. Nejen ochránci dat a liberální politici byli rozhořčeni.

S agenty CIA za zády

Do hledáčku amerických úřadů se dostávají nejen teroristé, ale v podstatě každý občan. S pomocí SWIFT a dalších informací lze třeba detailně rozklíčovat ekonomickou činnost podniků i soukromých osob. Experti varovali před hospodářskou špionáží.

SWIFT se ocitla pod velkým tlakem a začala rozšiřovat svá počítačová centra v Evropě tak, aby se koncem roku 2009 mohl komplex v USA zavřít. Američané by ztratili možnost tlačit na SWIFT na domácí půdě.

Od SWIFT do TFTP

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je mezinárodní sdružení peněžních ústavů založené roku 1973, jež zajišťuje přenos dat mezi svými členy.
V nynější době jde o zhruba 15 milionů zpráv denně a převody v celkové výši asi pět bilionů eur každý den. V kooperativě má podíl zhruba 8600 peněžních institutů z více než 200 zemí. Sídla jsou v La Hulpe (Belgie), Zoeterwoude (Nizozemí) a Culpeperu (USA) - plus pobočky v desítkách dalších států. Čerstvě se dokončilo čtvrté operační centrum u Curychu (Švýcarsko), data získaná od SWIFT se vyhodnocují v USA v rámci programu TFTP (Terrorist Finance Tarckong Program).

Nevyužitá data se (údajně) po pěti letech mažou.

Foto: Profimedia , archiv EK, SWIFTa

Autor: ČTK , - pp -