Boje v Pásmu Gazy, vyvolané útokem Hamásu, trvají už přes devět měsíců

23.07. 11:30 | Autor: ČTK

Hlavní milníky kolem bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, které loni 7. října zaútočilo na jihu Izraele (palestinské hnutí Fatah, Hamás a dalších 12 palestinských frakcí v Číně dnes po třech dnech jednání podepsaly dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy, až na tomto území skončí válka):

2023:

7. října - Hamás, který vládne v Pásmu Gazy od roku 2007 a neuznává existenci Izraele, ráno zaútočil na jih Izraele pomocí raket, zároveň podnikl i pozemní útok a pokusil se o výsadek z moře. Palestinští radikálové zabíjeli izraelské civilisty i vojáky, další unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Ozbrojenci Hamásu povraždili podle izraelských zdrojů asi 1200 lidí. Jednalo se o největší hromadnou vraždu Židů od holokaustu. Uneseno bylo na 250 osob, kromě Izraelců i cizinci.

- Izrael téhož dne odpověděl bombardováním Pásma Gazy a izraelská vláda o den později vyhlásila válečný stav. Do izraelské armády bylo 9. října povoláno na 300.000 záložníků (šlo o největší odvod v historii země) a byla oznámena totální blokáda Pásma Gazy.

- Střety se později rozhořely také na izraelsko-libanonské hranici a na okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu.

11. října - Premiér Benjamin Netanjahu oznámil vznik válečného kabinetu se zastoupením opozice.

19. října - Do konfliktu se raketovým a dronovým útokem na Izrael zapojili šíitští povstalci Húsíové, kteří ovládají severozápad Jemenu a jsou podporováni Íránem. Húsíové později oznámili, že budou útočit na lodě, které plují pod izraelskou vlajkou či mají izraelského vlastníka.

28. října - Izrael zahájil dlouho očekávanou pozemní operaci s cílem zničit hnutí Hamás.

24. listopadu - Začalo platit příměří mezi Izraelem a Hamásem pro výměnu unesených rukojmích za vězně z izraelských káznic; skončilo 30. listopadu podle Izraele porušením klidu zbraní ze strany Hamásu. Během příměří Hamás propustil na 100 rukojmích výměnou za zhruba 240 palestinských vězňů (z toho 107 mladistvých).

12. prosince - Americký prezident Joe Biden řekl, že "bombardování, které nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci", připravuje Izrael o mezinárodní podporu. Znamenalo to změnu rétoriky nejbližšího izraelského spojence; v dalších měsících Washington stále hlasitěji vyzýval Izrael, aby se více snažil chránit civilisty, ačkoli USA nadále dodávaly Izraeli zbraně.

2024

4. března - Americká viceprezidentka Kamala Harrisová vyjádřila hluboké znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy a vyzvala Izrael k dalším opatřením k zajištění dodávek humanitární pomoci. Během setkání se členem izraelského válečného kabinetu Bennym Gancem také hovořila o nutnosti důvěryhodného plánu ochrany civilistů.

7. dubna - Izraelská armáda stáhla z jihu Pásma Gazy téměř všechny pozemní jednotky. Na místě zůstala jedna brigáda. Jednotky se stáhly po čtyřech měsících nepřetržitých bojů v oblasti kolem města Chán Júnis.

6. května - Hamás přistoupil na návrh dohody o příměří předložený Egyptem a Katarem. Izraelský premiér Netanjahu ovšem řekl, že návrh schválený hnutím neplní izraelské požadavky, ale Izrael bude pokračovat v jednáních.

7. května - Izraelská armáda oznámila, že její jednotky operují v některých oblastech na východě Rafáhu.

10. května - Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Rezoluci odmítla mimo jiné ČR.

20. května - Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že požádal soud o vydání zatykačů na lídry palestinského radikálního hnutí Hamás i vrcholné představitele Izraele, včetně premiéra Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války v Pásmu Gazy.

10. června - Rada bezpečnosti OSN schválila první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady, Rusko se zdrželo.

17. června - Netanjahu po rozporech rozpustil šestičlenný válečný kabinet, který zřídil 11. října. Kabinet krátce předtím opustil centrista a bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc, a to kvůli Netanjahuově neschopnosti představit vítěznou válečnou strategii.

5. července - Izraelská delegace vedená šéfem tajné služby Mossad Davidem Barneou se vrátila z první schůzky v Dauhá, na níž jednala s katarskými prostředníky o současném návrhu dohody o příměří. Mezi oběma válčícími stranami stále panují ohledně navrhované dohody určité neshody, podotkl úřad izraelské vlády. Představitelé Mossadu na ale zprostředkovatelům tlumočili jistý optimismus.

21. července - Izraelský premiér nařídil vyslat delegaci, která bude mít pověření jednat ve čtvrtek o dohodě s palestinským teroristickým hnutím Hamás ohledně propuštění izraelských rukojmí. Tisíce lidí o den dříve demonstrovaly v několika izraelských městech proti vládě. Netanjahua vyzvaly, aby neodlétal na návštěvu Spojených států, dokud nepodepíše dohodu o příměří s Hamásem, jejíž součástí bude propuštění rukojmí.

23. července - Palestinské hnutí Fatah, teroristické hnutí Hamás a dalších 12 palestinských frakcí v Číně po třech dnech jednání podepsaly dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy, až na tomto palestinském území skončí válka. Cílem Fatahu i Hamásu je podle televizní stanice Al-Džazíra vytvoření palestinského státu s hranicemi z roku 1967.

Foto: thenews2/Depositphotos

Autor: ČTK