Bhuttová je volná. Kdy skončí výjimečný stav?

10.11. 12:31 | Autor: ČTK

Pákistánské opatření, které trvá týden, by mělo skončit nejpozději za měsíc. Řekl to generální prokurátor Málik Muhammad Kajjúm. Doposud bylo zatčeno několik stovek opozičních aktivistů a policie několikrát ostře zasáhla proti protestním demonstracím.

Policie zrušila jednodenní domácí vězení opoziční političce Bénazír Bhuttové, která se hned odebrala do sídla své strany a později se v Islámábádu zúčastnila demonstrace proti výjimečnému stavu.

Organizátory protestu byli pákistánští novináři. Bhuttová na jejich adresu řekla: "Přišla jsem vám vyjádřit solidaritu. Odsuzuji zákazy vůči sdělovacím prostředkům."

Policie jí pak zabránila navštívit sesazeného předsedu nejvyššího soudu Iftikhara Čaudhrího. Bývalá premiérka ho chtěla navštívit v jeho domě, v němž Čaudhrí setrvává od soboty, kdy byl sesazen. Jakmile ale k němu Bhuttová zamířila, zablokovaly jí cestu dva policejní vozy.

Bhuttová se chce dnes sejít také se zahraničními diplomaty. Úřady Bhuttové v pátek zabránily v účasti na protivládní manifestaci, ale tvrdily, že ji tímto opatřením chrání před hrozícím atentátem.

Policisté dnes odtáhli stranou kovové bariéry, kterými v pátek obstavili Bhuttové dům v metropoli. Při jízdě do sídla její Pákistánské lidové strany ji eskortovaly tři policejní vozy.

Mušaraf chce volby v únoru

Vojenský režim prezidenta Parvíze Mušarafa čelí vytrvalému tlaku mezinárodního společenství a domácí opozice, aby se k zrušení výjimečného stavu odhodlal co nejdříve a neohrožoval volby plánované na leden příštího roku. Mušaraf již sdělil, že hlasování bude patrně odloženo do poloviny února. Rovněž slíbil, že se do té doby vzdá funkce šéfa armády. Za to, že se k tomu dosud neodhodlal, je již měsíce ostře kritizován.

Kajjúm dnes bez dalšího upřesnění ujistil, že "výjimečný stav skončí do jednoho měsíce". Vyhlášen byl minulou sobotu a policie v jeho rámci kromě jiného uplatňuje omezení vůči soukromému tisku a televizím. Platí zákaz hanobení Mušarafa, vlády i armády. Nesmí se zveřejňovat snímky sebevražedných atentátníků, obětí jejich útoků ani prohlášení extremistů. Porušení může být trestáno až tříletým vězením nebo pokutou v přepočtu tří milionů korun.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK