Žadatelé o azyl v Austrálii musejí čekat v detenci v zahraničí

22.06. 09:25 | Autor: ČTK

Australská politika "zastavování člunů" spočívá na tom, že každý, kdo se snaží dostat podloudně do země přes moře, je odeslán do detenčního centra v jiné zemi. Australská vláda tvrdí, že to je úspěšný systém, ale organizace pro lidská práva jej kritizují.

Vláda to označuje za "regionální zpracování" žádostí o azyl. Dokud nejsou vyřízené, migranti jsou zadržováni v detenčních centrech v Papui-Nové Guineji a na tichomořském ostrově Nauru.

Lidé, u kterých úřady uznají, že skutečně potřebují ochranu, dostanou slib přesídlení do dalších zemí, ale nikdy ne do Austrálie. "Lidé, kteří se do Austrálie snaží nelegálně dostat na člunech, nebudou mít nikdy možnost usadit se v Austrálii. Z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky," řekl ministr pro imigraci Peter Dutton koncem dubna, kdy uplynulo tisíc dnů od doby, kdy k břehům Austrálie připlula poslední loď pašující lidi.

Dutton rovněž neopomněl zdůraznit, že to jsou tři roky od posledního známého případu, kdy při pašování lidí někdo na moři zahynul. Nicméně režim regionálního vyřizování žádostí o azyl vystavil Austrálii obviněním z vážného porušování lidských práv. Zpráva OSN došla v roce 2015 k závěru, že některé aspekty azylové politiky Austrálie porušují mezinárodní Úmluvu proti mučení.

Podle zprávy OSN Austrálie porušila práva žadatelů o azyl, kteří jsou zadržováni na ostrově Manus na Papui-Nové Guineji a kde čekají na vyřízení žádosti. Tito lidé jsou podle OSN vystaveni mučení nebo krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení. OSN tvrdí, že v těchto detenčních táborech Austrálie nezajistila vhodné podmínky a dochází zde k eskalaci násilí a napětí.

Začátkem letošního roku organizace Amnesty International obvinila Austrálii, že vytvořila záměrně krutý a nelidský systém, aby v něm trpěli zoufalí a zranitelní lidé. Generální tajemník Amnesty International Salil Shetty šel ještě dále a tvrdí, že australská politika týkající se uchazečů o azyl, kteří připlouvají na člunech, je "flagrantním porušením" mezinárodních konvencí o uprchlících a lidských právech. Podle Shettyho australská tvrdá ostraha hranic slouží jen k tomu, aby uprchlíci zůstali v pohybu a potřebovali služby, jaké nabízejí pašeráci.

Detenční centrum je ilegální

Detenční centrum na ostrově Manus se má ke konci roku 2017 uzavřít, ale ne proto, že by se Austrálie rozhodla reagovat na údajná porušování lidských práv. V dubnu 2015 nejvyšší soud Papui-Nové Guneji rozhodl, že centrum je ilegální a zadržování žadatelů o azyl porušuje ústavu země. To způsobilo Austrálii problém: co dělat s více než 800 muži, kteří jsou zde zadržováni.

Dutton chce, aby detenční tábor na ostrově byl uzavřen do 31. října. "Obhájci mohou naříkat, jak chtějí, mohou protestovat proti čemu chtějí, ale my jsme jasně řekli, že tito lidé se v naší zemi nikdy nesmí usadit, protože by to vedlo k opětovnému pašování lidí," řekl v dubnu. Lidé na ostrově Manus budou přesídleni na základě dohod se Spojenými státy americkými nebo Papuou-Novou Guineou - pokud bude uznáni za skutečné uprchlíky. Ostatní budou vráceni zpět do svých zemí.

Austrálie a USA uzavřely dohodu, podle níž USA přijme uprchlíky z Nauru a ostrova Manus a Austrálie naopak přijme uprchlíky ze Střední Ameriky. Dohodu o výměně lidí Canberra uzavřela s vládou Baracka Obamy a nový americký prezident Donald Trump ji bude neochotně dodržovat, i když ji označil za "hloupou". Zatím ale není jasné, kolik lidí nakonec přesídlí do USA. Američtí úředníci již začali prověřovat lidi zadržované mimo Austrálii, aby určili, kdo bude vpuštěn na území USA a kdo ne.

Austrálie chce detenční centrum na ostrově Nauru nechat otevřené. Má být důležitým odstrašujícím prostředkem, aby už nepřiplouvaly další čluny. Na konci dubna zde bylo drženo 373 lidí včetně více než 40 dětí.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK