Za tajuplnou říší korejských Kimů vyrazme do Vídně

19.05. 15:10 | Autor: - red -, ČTK

Severní Korea má pověst jedné z nejtajuplnějších, respektive nejutajovanějších zemí na světě. Zpravodajství o diktatuře Kimů se obvykle omezuje na jaderné testy či neurčité informace o chudobě a hladu. Muzeum MAK ve Vídni nyní nabízí pozoruhodný pohled na tuto zemi a její kulturu. Tvůrci výstavy upozorňují, že exhibice je výsledkem intenzivního jednání u vedoucími činiteli 4v Pchongjangu.

Obrazy rozesmátých severokorejských dělníků, rolnic a pionýrů jsou ode dneška vystaveny v Muzeu užitého umění (MAK) ve Vídni. Spolu s portréty komunistických vůdců je představuje vůbec první velká výstava tvůrců z KLDR za hranicemi jejich vlasti.

Už před zahájením se muzeum kvůli své kontroverzní expozici Květiny pro Kim Ir-sena ocitlo v palbě kritiky. Odráží ji tím, že se mu podařilo přivézt a poprvé ukázat západu neznámé umění z izolované země. Podle některých však tak jen přispívá k propagandě severokorejského režimu.

Výstava představuje stovku děl. Do 5. září je na ní možné zhlédnout i 15 rozměrných pláten, která ukazují Kim Ir-sena a jeho syna a nástupce Kim Čong-ila s dělníky, rolníky, vojáky či dětmi. Podle ředitele muzea Petera Noevera tyto portréty opustily území KLDR nyní poprvé.

KLDR - země dětských úsměvů. Podle autorů výstavy bylo načase seznámit západní publikum s neznámým severokorejským uměním. Na nápad přišel Noever v roce 2003 při své návštěvě KLDR. Korejská strana si zpočátku výstavu v cizině nedokázala představit. Podle ředitele MAK se ale podařilo "vybudovat důvěru" a obě "extrémně rozdílné kultury i systémy" spojit.

Kromě velkých portrétů komunistických vůdců si mohou návštěvníci prohlédnout i oleje, akvarely a tuše výjevů z běžného života pracujícího lidu, krajiny nebo zátiší. Nechybějí ani socialistické plakáty. Výtvarné práce doplňují snímky pchjongjangské architektury a model Památníku idejí čučche - 170 metrů vysoké granitové věže.

Podle kurátorky Bettiny Busseové na návštěvníky v galerii čeká "korejský socialistický realismus". Těžištěm výstavy je současná severokorejská produkce. Polovina vystavených prací vznikla v posledních deseti letech. "Všichni umělci v KLDR jsou organizováni ve státním svazu a dostávají pravidelně plat," řekla kurátorka.

Výstava vyvolává rozporuplné reakce. Ředitel muzea musel svůj záměr obhajovat už před jejím zahájením. Vášnivé debaty se odehrávaly i přímo ve výstavní síni. Některým vadilo to, že MAK představuje jen práce státem uznávaných umělců. Další se zmínili o tom, že když už velká galerie vystavuje díla oslavující severokorejský režim, měli by ho politici aspoň odsoudit.

Z veselou a s písní na rtech do práce. Na otázku, jak by ředitel reagoval na výtky, že jeho muzeum možná ukazuje jen čistou propagandu komunistického státu, Noever popuzeně odpověděl: "Jak byste reagovala vy? To přece není žádná propaganda. To by pak výstava každého umělce, kterého ukážete, byla propagandou toho umělce. Nemůžete něco ukázat a pak skrýt, o co jde. To je ten nejlacinější argument," řekl šéf muzea.

Nechápe prý, proč se všichni pořád ptají, proč muzeum takovou výstavu pořádá. "Naším úkolem je vystavovat věci, které jsou u nás neznámé," dodal Noever. Přál by si, aby se na exponáty lidé dívali bez předsudků.

Některé návštěvníky idylické výjevy socialistického světa v jásavých barvách nadchly. Uznali však, že z takových obrazů může někomu běhat i mráz po zádech. Vadilo jim však , že na velkoplošné portréty obou Kimů není možné se podívat zblízka. V přístupu k nim brání červená šňůra a ostraha. "Je to něco jako národní poklad. Tyto obrazy není běžně vůbec možné vidět," objasnil ředitel muzea.

Představením severokorejských prací muzeum podle svého vedení navazuje na dřívější výstavy o sovětské architektuře stalinské doby či o kubánském umění. Nynější expozici doprovodí i promítání a přednášky odborníků.

Traktorová romance...