Za mohutným výbuchem v Bejrútu zřejmě stojí dusičnan amonný

05.08. 14:48 | Autor: - red -, ČTK

Příčiny výbuchu v libanonském hlavním městu Bejrútu, které stály za neštěstím, při kterém zemřelo zatím více než sto lidí, jsou dosud neznámé. Mluvit se ale začíná o nehodě, ke které došlo při sváření skladu. Při obří explozi pravděpodobně vybuchly tuny dusičnanu amonného, které byly uskladněny v přístavu. Čistý dusičnan amonný se například v Česku používá pouze pro zemědělské účely jako hnojivo. Ve středu to uvedl mluvčí Českého báňského úřadu (ČBÚ) Bohuslav Machek. Podle něj se také přidává do výbušnin, které se dovážejí hlavně z Polska. V Česku se podle mluvčího koncernu Agrofert Karla Hanzelky vyrábí například ledek amonovápenatý, nikoliv ale čistý dusičnan amonný v pevné formě.

Machek uvedl, že skladování dusičnanu amonného je v Česku přísně kontrolováno. V Bejrútu údajně explodovalo na 2750 tun této látky, české sklady jsou podle mluvčího daleko menší. "Podmínky pro skladování jsou regulovány ministerstvem zemědělství. Jsou poměrně jednoduché - musí být odděleně od hořlavých látek, což je logické, a zároveň musí být skladovací prostory zabezpečeny proti zneužití," uvedl.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha ve středu řekl, že riziko samovznícení a následného výbuchu podobných průmyslových hnojiv je prakticky vyloučené. "Zemědělci musejí nejen dusíkatá hnojiva skladovat na suchých, dobře větratelných místech bez přístupu přímého slunečního svitu. Podmínky skladování a evidence hnojiv jsou kontrolovány a případné porušení pravidel je sankcionováno," uvedl.

Česká vláda na konci června schválila návrh zákona o prekurzorech výbušnin, díky němuž má být v ČR ještě těžší než doposud vyrobit si podomácku výbušniny. Za takzvané prekurzory výbušnin označuje navrhovaná legislativní úprava mimo jiné právě dusičnan amonný obsahující více než 16 procent dusíku. "Přístup osob z řad široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení navrhovaná právní úprava navrhuje zakázat," řekl tehdy Machek.

Podle informací od výrobců hnojiv není většinou prodávané hnojivo z dusičnanu amonného výbušninou, jako výbušnina se používá ve formě s topným olejem (tzv. ANFO - ammonium nitrate fuel oil), hnojivo naopak musí splňovat protivýbušná kritéria.

Vysoce výbušný dusičnan

"Na rozdíl od ledku amonovápenatého je dusičnan amonný v pevném skupenství vysoce výbušný a může být používán například v těžebním průmyslu jako trhavina. Čistý dusičnan amonný v pevné formě společnost Lovochemie ani žádná jiná firma z koncernu Agrofert nevyrábí. Při výrobě minerálních hnojiv je však dusičnan amonný meziproduktem a nakládáme s ním pouze v bezpečné kapalné formě, která není výbušná," uvedl mluvčí. Podle něj se do ledku amonovápenatého přidávají plniva, která snižují výbušnost tohoto minerálního hnojiva.

Podle ministerstva zemědělství se v ČR ročně spotřebuje zhruba 15 000 tun hnojiv s dusičnanem amonným. "Kontrolním orgánem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který věnuje tomuto problému významnou pozornost," dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Podle něj je mimo jiné v zákoně o hnojivech napsáno, že se musí skladovat odděleně a zajistit, aby se nemísilo s jinými látkami.

Dusičnan amonný neboli ledek je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.

Příčiny nehody jsou zatím zdrojem spekulací

Libanonský premiér Dijáb uvedl, že v přístavu v Bejrútu explodoval sklad, kde bylo 2750 tun ledku. "Je nepřijatelné, že v tomto skladu bylo bez preventivních opatření po dobu šesti let uchováváno odhadem 2750 tun dusičnanu amonného," řekl premiér na úterní večerní mimořádné schůzi libanonské bezpečnostní rady. Ministr vnitra Muhammad Fahmí doplnil, že se pravděpodobně jednalo o ledek, který byl zkonfiskován na jedné obchodní lodi v roce 2014.

Zatím není jasné, zda jde o pouhou nehodu, nebo zda může mít exploze jiné pozadí. Vysoký libanonský bezpečnostní představitel podle agentury Reuters řekl, že explozi způsobilo 2700 tun ledku. Dijáb prohlásil, že šlo o "nebezpečný sklad" a že se o něm vědělo od roku 2014. Libanonská agentura NNA oznámila, že příčinou výbuchu byl požár v přístavním skladišti. Poničil mnoho okolních budov a materiální škody jsou podle záběrů kamer mohutné.

Libanonská média naopak napsala, že na místě vypukl požár, který zavinil explozi. Jedna z verzí hovoří o tom, že na vině byly svářečské práce, které ve skladu probíhaly. Podle jiné verze se plameny rozšířily z přilehlé budovy, kde explodovala zábavní pyrotechnika.

Foto: ČTK/AP , ČTK/AP/Hassan Ammar

Autor: - red -, ČTK