Vietnamky odcházejí za prací do zahraničí, o děti se starají muži

04.08. 09:33 | Autor: ČTK

Pham Duc Viet převzal péči o domácnost a výchovu dvou dětí poté, co jeho žena před devíti lety odešla za prací na Tchaj-wan. Na ostrově si jako služebná vydělá mnohem více než na rýžových polích severovietnamské vesničky. Sám Viet přitom stále pracuje jako farmář a tesař.

Dvojí povinnosti jsou pro Vieta samozřejmostí, stejně jako pro řadu jeho sousedů. Vesnici Vu Hoi ležící 120 kilometrů na jih od Hanoje už během posledních 15 let opustily stovky žen. Kvůli lépe placené práci odešly na Tchaj-wan, do Japonska nebo Jižní Koreje, odkud domů posílají prostředky.

"Není to nic zvláštního," komentuje Viet to, že má na starosti domácnost. "Obětuju se, aby moje děti mohly mít lepší život." Výdělek jeho ženy pokryje školné na univerzitě pro dvě děti. Umožnil mu také založit si vedle domu dílnu na výrobu nábytku.

Odchodem žen za prací se Vietnam připojuje k trendu, který lze pozorovat v dalších asijských zemích, jako je Indonésie, Filipíny nebo Srí Lanka. V nich totiž ženy tvoří nejméně dvě třetiny pracovních migrantů, kteří odcházejí do zahraničí. Ve Vietnamu byl tento podíl u žen na úrovni jedné třetiny, ukazují data OSN z roku 2011.

Ženy, které v cizině pracují jako služebné nebo ošetřovatelky, si ženy vydělají mnohem více než muži zaměstnaní ve stavebnictví nebo na farmě. Trend se podle odborníků odrazil i v ohromném počtu otců-pečovatelů. Stalo se tak často v zemích, kde byly v minulosti jasně definované rodové role v oblasti domácích prací a výchovy dětí. Jejich změna však možná podle některých vede k sociálním problémům ve Vietnamu.

Místní média popisují Vu Hoi jako vesnici, kde řada opuštěných otců sahá po alkoholu a drogách nebo využívá služeb prostitutek. Otcové z této vesnice i sousední Vu Tien potvrdili, že se tak v několika případech stalo. Místní tisk to však podle nich zveličuje. Většina mužů se ochotně postará o podporu rodiny. Někteří přiznali, že výzvou pro ně bylo vaření.

Existuje jen několik málo obsáhlejších studií o fenoménu otců-pečovatelů a vědci uvádějí, že sociální a psychologické dopady ženské pracovní migrace na asijskou společnost zůstávají spíše nejasné.

Některé studie zaměřené na společnosti jihovýchodní Asie dokazují, že po odchodu matky za prací přebírají odpovědnost za výchovu dětí často ženy z příbuzenstva.

Průzkum z roku 2008 provedený v tisícovce domácností, které ženy opustily kvůli práci v zahraničí, ve Vietnamu a Indonésii odhalil, že dvě třetiny hlavních pečovatelů tvořili právě opuštění otcové. To ukazuje velký rozdíl v porovnání s podobným výzkumem na Filipínách a na Srí Lance, kde se této role zhostila jen čtvrtina otců. Vietnam byl také jedinou zemí, kde klíčová rozhodnutí spojená s domácností dělali i dědečkové.

Následující výzkum také ukázal, že Vietnamcům žijícím na venkově nevadí, že se starají o domácnost. Podle Lan Anh Hoang z univerzity v Melbourne "byli vietnamští muži vždycky zapojeni do domácích prací, takže to pro ně nepředstavuje závažný problém". Jedním z možných vysvětlení je, že tamní komunistická vláda dlouhodobě propaguje rovnoprávnost mužů a žen, uvádí profesorka.

Prostředky, které zpět do Vietnamu posílají jeho obyvatelé pracující v zahraničí, celkově podle ministerstva práce přesahují dvě miliardy dolarů ročně (tedy přes 40 miliard korun). Nejvíce peněz dorazí přitom z Tchaj-wanu, Malajsie a Jižní Koreje.

Foto: Shutterstock

Autor: ČTK