Válka v Gaze jde velmi k duhu izraelským zbrojařům

13.08. 10:25 | Autor: - red -, ČTK

Izraelským výrobcům zbraní přináší válka v Gaze žně. V době, kdy izraelská armáda testovala svůj nový obranný systém proti skutečnému nepříteli, pracovaly továrny na výrobu munice nepřetržitě. Nyní výrobci očekávají, že touto válkou odzkoušené produkty jim zajistí přísun nových zákazníků, napsal izraelský list Haarec.

Daleko od bojů v Pásmu Gazy a útoků raketami dopadajícími na jižní část Izraele a Šaronskou planinu, neopustilo v Nazaretu během posledních čtyř týdnů na tři sta zaměstnanců firmy Israel Military Industries (IMI, největší izraelská státní společnost na výrobu zbraní) ani na minutu své montážní linky.

Pracují ve směnách, čtyřiadvacet hodin denně, aby zajistili pravidelné dodávky nábojů ráže 5,56 mm vojákům izraelské armády. Ostatní zaměstnanci vyrábějí tankovou munici typu Kalanit a Hacav pro izraelské dělostřelectvo.

Oba typy přitom byly poprvé v masovém měřítku použity právě během operace Ochranné ostří (tedy během letošní izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy).

Izraelské letouny nad Negevskou pouští.

Již několik let se státem vlastněná firma IMI potýkala s problémy způsobenými zčásti obrovskými dluhy a zčásti přátelskými vazbami mezi managementem společnosti a politickým vedením. Vláda se proto začátkem příštího roku chystá vypsat tendr, který by zajistil její privatizaci. Část společnosti se přitom již v rukou soukromníků ocitla.

Jedná se o Israel Weapon Industries vyrábějící útočné pušky Tavor, které v současnosti používá většina pozemních jednotek. Jejím vlastníkem je Samy Kacav, který patří mezi šest předních výrobců lehkých zbraní ve světě.

IMI již několik let vedle nábojů, pušek nebo ručních granátů nenápadně vyvíjí i mnohem sofistikovanější vojenské vybavení. Například jejich nová vysoce inteligentní víceúčelová bomba typu MPR-500 navržená tak, aby byla schopná proniknout do železobetonových konstrukcí, byla poprvé použita během operace Ochranné ostří.

Zátiší s palnými zbraněmi a bombami. Právě na ni jsou dnes objednávky v celkové hodnotě 5,6 miliard šekelů (přibližně 33,5 miliard korun).

"Zbrojní průmysl je společně s izraelskou armádou a ministerstvem obrany v režimu trvalého vzdělávání.

Testujeme zbraňové systémy, které byly původně navrženy pro operační využití v operaci Ochranné ostří, stejně tak jako zbraňové systémy, které už dlouhou dobu používáme," říká generálmajor Udi Adam.

"Testováno v boji" je po celém světě nejlepší marketingový slogan zbrojního průmyslu. "Pro zbrojní průmysl je tato (vojenská) kampaň jako konzumace velmi silného energetického nápoje," uvádí vedoucí izraelské pobočky amerického časopisu Defense News Barbara Opallová-Romeová.

"To, co se v boji osvědčí, je mnohem jednodušší prodat." Dodává, že okamžitě po skončení operace, a možná i během ní, se do země sjedou delegace ze zemí, které oceňují technologické schopnosti Izraele a zajímají se o testování nových produktů.

Během operace Ochranné ostří byly na bitevním poli použity mnohé zbraňové systémy a jiné technologie, které byly ve vývoji od dob druhé libanonské války v roce 2006 (ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh). Příkladem může být unikátní komunikační systém konstruovaný tak, aby úzce propojil letecké, námořní a pozemní síly.

Generálmajor Danny Jatom tvrdí, že právě operace Ochranné ostří naznačuje nové potřeby izraelské armády. Podle něj nyní dojde k překotnému vývoji v oblasti likvidace tunelů na území Gazy. Již nyní existují finanční pobídky pro vývojové pracovníky i výrobce.

Právě průběh operace Ochranné ostří podle Jatoma ukazuje, že zbraňové systémy by měly být v budoucnu navrhovány tak, aby byly schopny bojovat zejména proti gerilovým organizacím.

Jeden z produktů Israel Military Industries (IMI).

Ne všichni se ovšem domnívají, že úspěšná vojenská kampaň musí nutně znamenat navýšení vývozu v oblasti zbrojního průmyslu. Například dřívější ředitel sekce pro výzkum a vývoj ministerstva obrany, generálmajor Isaak ben Jisrael, upozorňuje, že úspěch protiraketového systému Iron Dome v Izraeli se nemusí nutně promítnout do prodeje v zahraničí.

Ve světě po něm není poptávka, protože ostatní země čelí odlišným bezpečnostním hrozbám, dodává ben Jisrael.

Foto: IDF, IMI

Autor: - red -, ČTK