Válka se vrací do Turecka. PKK hrozí turistům

01.07. 12:40 | Autor: - pp -

Za uplynulé dva měsíce zahynulo na jihovýchodě Turecka asi padesát vojáků. Dnes přibyli další dva. Kurdští rebelové opět zvedají hlavu a začali hrozit i turistům. Řešení kurdského problému je v mlhách.

Místem nejčerstvějšího střetu se stala lokalita Pervari v provincii Siirt obývané převážně kurdskou menšinou. Mezi oběťmi na straně turecké vlády jsou dva vojáci a tři členové místních milic. Ozbrojené útoky na pozice vojska zahájili tamní separatisté. Armáda pak skupinu povstalců pronásledovala pomocí bezpilotních letounů a bitevních vrtulníků a 12 povstalců zabila.

Když bojovníci zakázané Kurdské strany pracujících (PKK) zaútočili koncem května na jednu tureckou námořní základnu u Středozemního moře, domácí tisk to téměř nezaznamenal. Týž den totiž izraelské komando zteklo tureckou loď Mavi Marmara, jež byla součástí takzvané humanitární flotily pro Gazu - a tekla při tom krev.

Armádní autobus po útoku PKK letos v červnu v Istanbulu. Třetí červnový víkend zabilo asi 250 kurdských ozbrojenců blízko Semdinli u hranice s Irákem tucet tureckých vojáků.

To už Kurdové dominovali tureckým médiím a turecké pozemní jednotky při pronásledování kurdských rebelů po dvou letech opět pronikly na území severního Iráku. Krátce poté explodovala nastražená nálož u armádního autobusu na předměstí Istanbulu. Výsledek - pět mrtvých.

Obavy, že PKK obnovila ozbrojený boj, se naplňují. Její vůdce Abdullah Öcalan, který je už jedenáctým rokem vězněn na ostrově Imrali, v květnu jednostranně vypověděl příměří.

PKK se utopí ve vlastní krvi, hrozí turecký premiér. Pravicová opozice v Ankaře volá po znovuobnovení válečného práva v kurdských oblastech u hranic s Irákem a premiér Redžep Tajip Erdogan hrozí, že rebelové z PKK se utopí ve vlastní krvi.

Eskalace násilí v Kurdistánu má řadu příčin, především nenaplněnou touhu části Kurdů po větší politické a kulturní autonomii, po jejich zrovnoprávnění s Turky v ústavě.

Kulturní "ústupky", které dosud Erdoganova vláda učinila, pokulhávají daleko za tím, co kurdské politické strany chtějí. Premiérova iniciativa v tomto směru byla od začátku velmi vlažná. Vzniklo jedno kurdské rádio a hrstka kurdských vesnic dostala zpět svá jména, stěžuje si poslanec Sebahat Tuncel z kurdské Strany pro demokratickou společnost (DTP).

Ta dostala ve volbách 2,5 milionu hlasů, ovšem loni na podzim ji zakázali. Politické řešení kurdského problému je tak stále v nedohlednu.

Protesty Kurdů v Istanbulu. Opět se sahá k síle. Po kritice, že armáda posílá k iráckým hranicím nezkušené rekruty, se zvažuje maximální profesionalizace tamních jednotek a vybudování nárazníkového vojenského pásma.

Generalita je rozmrzelá, protože nynější překvapivé útoky PKK dokazují, že spolupráce tajných služeb Turecka, Iráku a USA nefunguje vůbec tak dobře, jak Ankara doufala.

Na akce se připravují i Svobodní sokolové Kurdistánu (TAK), odnož PKK, kteří se specializují na útoky ve městech na západě země - a znovu hrozí rovněž zahraničním turistům.

Separatisté ze Strany kurdských pracujících (PKK) bojují od roku 1984 za samostatný stát na jihovýchodě Turecka obývaném převážně etnickými Kurdy. Za tu dobu v bojích podle armády zahynulo nejméně 45 tisíc lidí. Ankara, Spojené státy i Evropská unie označují PKK za teroristickou organizaci.

Jeden z tzv. vesnických strážců na jihovýchodě Turecka.