Uzbekistán: co bude po smrti diktátora?

03.09. 10:45 | Autor: Tomáš Vlach

Zesnulý uzbecký prezident Islam Karimov.

Po týdenních spekulacích a několika dementi je konečně jasno - zemřel prezident Uzbekistánu Islam Karimov (78). Konec vládce, který udržoval stabilitu brutálními metodami, může podle aktivisty Bachroma Chamrojeva vést k chaosu i k nástupu islamistů.

Oznámení o smrti Islama Karimova provázely informační zmatky - nejdříve se začátkem týdne objevila v agentuře fergana.ru zpráva, že zemřel, vzápětí to bylo dementováno, pak opět platilo, že zemřel, potom nezemřel a zase zemřel. Proč takový chaos?

Nikdo na to nebyl připraven a plně to vypovídá o tom, jak to v Uzbekistánu funguje, každý se bojí. Přesně to se dělo za sovětského vůdce Leonida Brežněva. Jeho úmrtí se lidé nedověděli hned, vše bylo načasováno.

Co se bude v nejlidnatější středoasijské zemi dít v příštích dnech?

Něco se musí stát, úplně v klidu to neprojde. Lidé jsou za 25 let režimu, který je po všech stránkách dusil, hodně nazlobeni. Když se dozvěděli, že je těžce nemocen a umírá, přijímali tu zprávu s úsměvem, ulehčením a očekáváním změn k lepšímu. Riziko nepokojů je ale značné, lidé jsou natolik naštvaní, že nenechají v klidu ani jeho hrob. Navíc se hněv veřejnosti může obrátit proti režimu a všem, kteří mu sloužili. Pomsta přitom může být tvrdá a není vyloučeno, že poteče krev.

Nemůže režim udržet někdo, kdo rychle převezme nástupnictví?

Systém, který Karimov vytvořil, není schopen řešit flexibilně takové věci. Nevíme moc, co se děje mezi vrcholnými představiteli státu v Taškentu, ale objevily se informace o zatýkání v jejich řadách. Tady bude hodně záležet na tom, jaký přístup k tomu zaujmou světové velmoci, jestli se dokáží dohodnout Rusko a USA.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Pohřeb uzbeckého prezidenta Karimova

A dokáží se dohodnout?

Minimálně Rusko nemá zájem na tom, aby bylo v jeho okolí, v jeho zóně vlivu, výrazné ohnisko nestability. Ze strany režimu v Taškentu ale vládne nedůvěra k oběma stranám. Přestože dal Karimov najevo jednoznačnou orientaci na Rusko, třeba na Uzbeky, kteří se usadili v Moskvě a získali ruské občanství, se doma dívají skrz prsty jako na zrádce.

O režimu prezidenta Karimova se traduje, že patřil k nejvíce represivním na světě. Ve věznicích doslova likvidoval své odpůrce a bylo jedno, zda to byli demokrati, nebo islamisté.

Vyhlášená byla věznice Jaslyk v Karakalpakstánu, říká se tomu Karimovova věznice, je v poušti na severozápadě ještě za Aralským mořem. Máme několik svědků, kteří byli přímo tam. Členové strany Hizbu Tahrír. Jeden z nich seděl devět let a vyprávěl, co se tam dělo. Všechno to máme pečlivě zdokumentované. Například přivezli člověka, ptají se ho - kde je tvůj alláh? Pomůže ti? Tak mu zasunují do řitního otvoru ostnatý drát, bijí ho - a pak všechno vytahují. Nebo zavedou skupinu muslimů do sklepa, kde se vaří voda v obrovském kotli. Ptají se - kde je váš bůh, dokáže pomoct? Pojď sem, řeknou jednomu z nich - no pojď sem - a hodí ho do kotle. Další takový mladík se provinil jen tím, že chodil do mešity, je však obviněn z toho, že chtěl vyhodit do vzduchu kolonu s Karimovem. On řekl, že s tím nemá nic společného. Tak přivedou jeho ženu a přímo před ním ji znásilňují.

Je v Uzbekistánu vůbec možný přechod k demokracii?

Západ se nemůže tvářit, že o tom, co se v zemi dělo, nic neví. S Karimovem přeci spolupracoval. Uzbecký lídr se prezentoval jako bojovník proti terorismu, ve skutečnosti bojoval s vlastním národem, a Evropa s Američany mu přikyvovali. Zkuste se dnes zeptat obyčejného člověka někde na ulici, co říká na takové hodnoty jako je ústava nebo demokracie. Dostanete odpověď - proboha jaká demokracie, jaká ústava, co s tím strašíte. Možná ještě tak před deseti lety bylo možné se s našimi lidmi o demokracii na veřejnosti bavit, dnes by se vám lidé vysmáli. Musíme se smířit s tím, že v této zemi demokracie už nikdy nebude.

To už nezůstaly ani zbytky demokratické opozice, které by si pomalu začaly získávat důvěru?

Zaprvé pětadvacet let Karimovova vládnutí všechny demokraty buď zlikvidovalo ve věznicích, nebo vyhnalo ze země. Zadruhé, i kdyby přišli a agitovali, nikdo jim už nebude věřit. Mnozí lidé půjdou spíš za islamisty, kteří taky umírali ve věznicích, ale nikdo je nediskreditoval, a tak si udrželi čistou reputaci.

Jakou popularitu mají v zemi radikální uskupení jako je Islámský stát (IS)?

Pro mnoho lidi je radikální islám bohužel lepší alternativou než Karimovem zprofanovaná západní demokracie. Jeno početný represivní aparát prostě naháněl lidi do úzké uličky, která je vedla jen směrem k IS. Ne všichni se tudy vydali, ale IS tu popularitu má a ne malou.

Bachrom Chamrojev (52) pochází z uzbecké Buchary, žije ale v moskevském exilu. Vede Společenství politických emigrantů Střední Asie, spolupracuje s ruskou organizací Memorial. Dokumentuje represe autoritativních režimů v bývalém SSSR a pomáhá pronásledovaným disidentům.

Foto: ČTK , archiv , Brendan Smialowski

Autor: Tomáš Vlach