Úspěch raketových vědců KLDR. Svět jim ho však nechce dopřát

12.12. 06:21 | Autor: Reuters, - red -, AP, ČTK

Jihokorejci sledují v televizi grafiku odpálení rakety KLDR.

Severní Korea odpálila raketu dlouhého doletu. KLDR zhruba o dvě hodiny později start oficiálně potvrdila prostřednictvím tiskové agentury KCNA. Podle ní byl start úspěšný a raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země družici, jak bylo plánováno.

Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) uvedlo, že jeho systémy start rakety zaznamenaly a podle prvních známek severokorejská raketa vynesla objekt, jenž se zřejmě dostal na oběžnou dráhu. Raketa byla podle NORAD sledována při letu jižním směrem. První stupeň z ní odpadl nad Žlutým mořem, druhý nad Filipínským mořem.

"V žádném okamžiku nepředstavovala ani raketa, ani odpadávající stupně ohrožení pro Severní Ameriku," uvedl NORAD v prohlášení, které citovala agentura Reuters.

Jihokorejský prezident I Mjong-bak svolal mimořádnou bezpečnostní poradu. Stejně reagovalo i Japonsko, nad jehož územím raketa přeletěla. Tokio poté vyzvalo ke svolání schůzky Rady bezpečnosti OSN, která se má za zavřenými dveřmi uskutečnit ještě ve středu. Spojené státy oznámily, že start zaznamenaly a situaci monitorují. Komentovat ji hodlají později.

Severní Korea odpálila raketu dlouhého doletu.

Odpálení rakety Severní Koreou odsoudila Čína, podle níž by Pchjongjang "měl respektovat" rezoluce OSN, jež mu zakazují odpalování balistických střel. "Všechny zúčastněné strany by si měly zachovat chladnou hlavu a zdržet se přilévání oleje do ohně, aby situace zůstala pod kontrolou," napsala oficiální tisková agentura Nová Čína.

O testu severokorejské rakety se v poslední době hovořilo opakovaně. KLDR chtěla, aby třístupňová raketa ze základny u města Sinuidžu na severozápadě země odstartovala do 29. prosince. V úterý však zahraniční agentury spekulovaly o technických problémech. Proto byl její start poměrně překvapivý.

Raketa, která je druhou raketou dlouhého doletu odpálenou od nástupu současného severokorejského vůdce Kim Čong-una k moci, přeletěla nad japonským ostrovem Okinawa.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un převzal moc v zemi poté, co 17. prosince loňského roku zemřel jeho otec Kim Čong-il. Načasování startu rakety tak není náhodné; krom připomínky prvního výročí úmrtí se odehrálo jen několik dní před prezidentskými volbami v Jižní Koreji. A zhruba měsíc před tím, než americký prezident Barack Obama oficiálně zahájí svůj druhý mandát.

OSN, Spojené státy a Jižní Korea Pchjongjang obviňují, že pod rouškou vynesení družice na orbit testuje raketové technologie pro mezikontinentální balistické střely.

Bílý dům označil odpálení severokorejské rakety dlouhého doletu za "velmi provokativní čin, který ohrožuje bezpečnost v regionu". Start rakety, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země družici, ostře odsoudil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Rusko nad severokorejským počinem vyjádřilo "hluboké politování".

Podle ruského ministerstva zahraničí KLDR porušila rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Moskva zároveň vyzvala další státy v regionu, aby se zdržely akcí, které by nadále eskalovaly napětí.

Obdobný start, který KLDR uskutečnila letos v dubnu, skončil neúspěšně a raketa se rozpadla krátce po startu. Středeční start byl celkově pátým pokusem Pchjongjangu odpálit raketu dlouhého doletu od roku 1998, kdy KLDR poslala raketu nad Japonsko. Předchozí odpaly třístupňových raket nebyly považovány za úspěšné.

Raketové testy jsou považovány za klíčové pro pokrok severokorejských jaderných ambicí. Předpokládá se, že KLDR má jen hrstku primitivních jaderných bomb, ale zatím podle expertů Pchjongjang není schopný umístit je na střely, které by dokázaly zasáhnout Spojené státy.

KLDR pod vedením Kim Čong-una prohlásila, že bude posilovat svůj jaderný arzenál, dokud Washington nepřestane s tím, co Pchjongjang označuje za "nepřátelskou politiku".

Start rakety nepochybně dál vyostří napětí na Korejském poloostrově. Jižní a Severní Korea zůstávají technicky ve válce, protože jejich ozbrojený konflikt v letech 1950 až 1953 skončil jen podpisem příměří, nikoli mírové dohody. USA mají v Jižní Koreji rozmístěno téměř 30 tisíc vojáků, desítky tisíc dalších jsou v nedalekém Japonsku.