USA ochotny jednat s Íránem. Posílají další loď

Spojené státy jsou podle ministra zahraničí Johna Kerryho připraveny jednat o Iráku s Íránem, s nímž ale Washington už desítky let neudržuje diplomatické styky. Kerry nevyloučil vojenskou spolupráci s Íránem a nasazení bezpilotních letadel proti islamistům v Iráku. Pentagon ale vyloučil součinnost s Íránem na případné vojenské akci.

Kerry řekl, že nelze pochybovat o úmyslech radikálů postupujících nyní Irákem. Členové Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) od minulého týdne obsazují sunnity obývané části severního Iráku a blíží se k Bagdádu. Jejich cílem je ustavit chalífát v severních částech Iráku a Sýrie.

Kerry řekl, že ISIL nemají v úmyslu škodit jenom v Iráku nebo v sousední Sýrii, ale také ve Spojených státech a Evropě. S Íránem USA neudržují diplomatické styky od začátku 80. let.

Přímé rozhovory k Iráku by se mohly konat na okraj diplomatických jednání o íránském jaderném programu, která dnes začala ve Vídni.

USA už minulý týden avizovaly, že jsou připraveny irácké vládě proti ISIL pomoci. Kerry dnes řekl, že se uvažuje o útoky vedené bezpilotními letadly.

Americké ministerstvo obrany uvedlo, že američtí představitelé by mohli s Íránem hovořit o bezpečnostní krizi v Iráku na okraj rozhovorů o íránském jaderném programu. Washington však údajně nebude případný vojenský zásah s Teheránem koordinovat.

"Je možné, že na okraj těch rozhovorů (o jaderném programu) by mohlo dojít na diskuse kolem situace v Iráku," řekl mluvčí Pentagonu John Kirby. "Ale nemáme naprosto žádný záměr a plán koordinovat vojenskou činnost mezi Spojenými státy a Íránem... Neexistují plány na konzultace s Íránem o vojenských aktivitách v Iráku," dodal Kirby.

Do Perského zálivu dnes vplula vojenská loď Mesa Verde s 550 příslušníky námořní pěchoty. Připojí se k letadlové lodi George H.W. Bush, jejíž posádce Pentagon nařídil plout do oblasti v sobotu. Obě plavidla mohou být použita k podpoře vojenské operace v Iráku.

Spojené státy byly vůdčí silou mezinárodních intervenčních jednotek, které byly v Iráku v letech 2003 až 2011.

V roce 2003 svrhly tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna, v letech 2006-2008 pomohly zklidnit násilí mezi sunnity a šíity a pak měly dohlédnout na obnovu iráckých institucí.

Američané ale při válečných operacích nejen zničili většinu irácké infrastruktury a uvrhly tak zemi desítky let zpět, ale nenávratně zdecimovali také irácké instituce včetně armády a policie.

Čtěte dále

další zprávy