Talibanu docházejí peníze. Sponzorům vadí mrtví civilisté

29.11. 16:02 | Autor: ČTK

Afghánské povstalecké hnutí Taliban čelí finanční krizi, protože dřívější dárci již nechtějí sponzorovat boje, jejichž oběťmi jsou stále častěji civilisté, a nikoli zahraniční vojáci. Britskému listu The Guardian to řeklo několik členů Talibanu.

Mulla Ramatulláh Kakazáda, který za vlády režimu Talibanu v Afghánistánu koncem devadesátých let působil ve vysokých diplomatických funkcích, uvedl, že navzdory několika velkým úspěchům na bojišti v uplynulém roce je Taliban v čím dál obtížnější finanční situaci.

"Válka se stala nepopulární kvůli špatným zprávám o civilních ztrátách. Lidé, kteří dávají Talibanu peníze, je nechtějí utrácet za miny, jež zabíjejí děti," řekl.

Taliban dlouho dostával štědré příspěvky od sympatizantů z celého regionu, včetně bohatých podnikatelů z Afghánistánu a z arabských zemí v Perském zálivu. Nyní se ale finanční situace hnutí tak zhoršila, že jeho těžce zranění bojovníci již nejsou vítáni v pákistánských soukromých nemocnicích, protože nedokážou platit účty, uvedly zdroje z Talibanu.

Podle Kakazády byl velkým zlomem odchod zahraničních bojových jednotek z Afghánistánu v roce 2014. Dalším negativem jsou vnitřní spory jednotlivých frakcí Talibanu. To vše snížilo legitimitu války, kterou Taliban stále označuje za "boj proti zahraniční okupaci", napsal The Guardian.

Kakazáda sám se povstaleckých bojů neúčastní, má ale blízko k vůdcům Talibanu. Jeho názory se údajně shodují s prohlášeními aktivních představitelů Talibanu, s nimiž novináři deníku The Guardian mluvili. Jeden z nich uvedl, že dárcovské příspěvky výrazně poklesly poté, co Taliban loni v červenci s dvouletým zpožděním oznámil smrt zakladatele hnutí mully Muhammada Umara.

Snahy získat peníze poznamenala i smrt Umarova nástupce mully Muhammada Mansúra, který letos zahynul při americkém náletu. Mansúr byl podnikatel s množstvím významných kontaktů a s řadou dárců jednal osobně.

Vnitřní spory se promítly také do dalšího zdroje financí Talibanu, a sice zdaňování hospodářských aktivit v oblastech, které má hnutí pod kontrolou. Jedná se především o obchodování s opiem na jihu Afghánistánu.

Nový šéf Talibanu mulla Hajbatulláh Achúndzáda, specialista na islámské právo, které je v některých kruzích Talibanu kritizován kvůli nedostatku bojových zkušeností, se v létě dostal do konfliktu se šéfem vojenské rady Talibanu Ibrahímem Sardarem, jenž má baštu v provincii Hílmand, jedné z hlavních oblastí produkce opia. Sardar prý odmítl dál posílat hotovost vedení Talibanu a v dopise Achúndzádu odsoudil za to, že žije v bezpečí v sousedním Pákistánu. "Hílmand za Mansúrovy éry posílal spoustu peněz vedení Talibanu. Sardar ale peníze přestal posílat a vyzval Achúndzádu, aby se přestěhoval do Hílmandu," řekl listu The Guardian představitel talibanské rozvědky.

Podle Kakazády panuje mezi vysokými politiky Talibanu shoda, že hnutí musí jednat o ukončení války s afghánskou vládou, přestože s tím mnozí bojovníci Talibanu nesouhlasí.

"Bojovníci v poli o tom nemají tušení, ale devadesát procent lidí ve vedoucích pozicích je přesvědčeno, že se devadesátá léta nebudou opakovat," prohlásil Kakazáda s poukazem na fakt, že se Taliban v devadesátých letech zmocnil prakticky celého afghánského území.

Nedávné úspěchy hnutí, jako například dočasné ovládnutí města Kunduz, podle Kakazády neznamená, že by Taliban mohl dosáhnout v občanské válce úplného vítězství. "Na operaci v Kunduzu se Taliban připravoval rok a nakonec se mu povedlo město ovládnout na jediný týden. Afghánistán má 34 provincií, takže by to trvalo 34 let, než by se Taliban dokázal na jediný týden zmocnit celé země," řekl Kakazáda.

"Ani vláda ale nemůže vyhrát. Ocitli jsme se ve slepé uličce, přičemž veškerou energii vynakládáme na boje a na mír nemyslíme," dodal.

Foto: ČTK/AP , Mirwais Khan

Autor: ČTK