Sýrie volí prezidenta. Asad jako hráz proti islamismu?

03.06. 06:40 | Autor: - red -, ČTK , Reuters, DPA, AP

V Sýrii se dnes konají prezidentské volby, které s určitostí potvrdí v úřadu dosavadního prezidenta Bašára Asada. Damašek je vydává za první demokratický výběr prezidenta, ale z nastavených podmínek vyplývá, že jde znovu spíše o referendum, jak tomu bývalo v minulých 50 letech, shodují se analytici.

Syrské ministerstvo vnitra pozvalo k volbám přes 15 milionů Syřanů s volebním právem. Vláda nechává bez komentáře známý fakt, že vlivem tříletého konfliktu je sedm milionů lidí na útěku doma a skoro tři miliony v cizině.

Volby syrského prezidenta v Libanonu. Občané mohou podle ministerstva vnitra hlasovat bez ohledu na to, kde se právě nacházejí, stačí, když se budou identifikovat patřičnými doklady. Otevřeno prý bude devětř tisíc volebních místností údajně ve všech provinciích státu, a to do 6.00 do 18.00 SELČ. Tam, kde to bude nutné, bude možné čas hlasování prodloužit až o pět hodin.

Kromě Asada, který je ve funkci od roku 2000 a dosud ho v ní potvrdila dvě referenda podle systému používaného i za vlády jeho otce Háfize, kandidují další dva uchazeči. Veřejnosti málo známý zákonodárce za Damašek a příslušník tolerované opozice Hasan Núrí a jeho kolega z parlamentu za město Halab Máhir Hadždžar. Původně se přihlásilo 24 lidí, avšak dvacítku z nich vyřadil ústavní soud.

Volby zcela ignoruje exilová opozice, která je podobně jako její západní spojenci považuje za frašku. Za tři roky konfliktu Damašek vzdoroval všem pokusům politického řešení krize s vydatnou pomocí spojenců z Ruska, Íránu a Číny na mezinárodních fórech. Žádný z těchto států nedopustil, aby byl vyslyšen opoziční požadavek na to, aby Asad z vedení země odešel.

Bašár Asad má vítězství v kapse. I pro část opozičně smýšlejících je jedinou alternativou. Damašek si místo toho před dvěma lety nechal v referendu potvrdit ústavní změnu, kterou zavedl demokratickou volbu s možností vybírat z několika kandidátů. Ve skutečnosti jde ale o záruku Asadova vládnutí na dalších 14 let, neboť tato ústavní změna umožňuje kandidátovi ucházet se o úřad se sedmiletým mandátem dvakrát po sobě.

Mluvčí ústavního soudu ohlásil, že se bude volit "ve všech syrských městech s výjimkou Rakky, která je zcela v rukou radikálů z Islámského státu v Iráku a Levantě". V některých venkovských oblastech volit možné nebude a že se to týká i oblastí v okolí Damašku.

Odborník na situaci v Sýrii Fabrice Balanche vypočítal, že volby se mohou bezpečně konat na 40 procentech syrského území, kde žije 60 procent z jejích asi 22 milionů občanů. Z necelých tří milionů uprchlíků v cizině se na volební seznamy zapsalo asi 300 tisíc lidí a volit mohli minulý týden na velvyslanectvích příslušných států. Přitom některé jako Francie, Německo nebo Belgie to neumožnily na znamení nesouhlasu s pořádáním voleb v době, kdy má syrský konflikt na kontě přes 160 mrtvých.

Na syrském velvyslanectví v Praze se volilo. Ve volebních seznamech byly zapsány téměř čtyři stovky lidí.

Asadovi fanoušci v Káhiře. O tom, do jaké míry válka Sýrii poznamenala, svědčí čerstvé údaje OSN. V chudobě žijí tři ze čtyř Syřanů, když 11 milionů občanů přišlo kvůli bojům o zdroj příjmů. Přes polovina dětí nechodí do škol, v Rakce nebo Halabu je to kolem 90 a 70 procent.

Hrubý domácí produkt země se za tři roky snížil o 40 procent a materiální škody na infrastruktuře se odhadují na 144 miliard dolarů (tři biliony korun).

Při raketových útocích, které mají údajně na svědomí islamisté bojující v Sýrii, zahynulo během víkendu v okolí Halabu 50 lidí, včetně devíti dětí. S odvoláním na syrské aktivisty z exilové organizace SOHR o tom dnes informovaly zahraniční agentury.

Islamisté, kteří bojují v řadách povstalců, již dříve oznámili, že kvůli v čase voleb vystupňují útoky proti vládním cílům.

V ofenzivě v Halabu ale pokračovala i armáda, která na oblasti ovládané povstalci shazovala z vrtulníků barelové bomby, tedy sudy s výbušninami a ostrými kovovými předměty. O život při těchto útocích přišlo dalších 13 lidí.

Opoziční bojovníci v Aleppu. K dalšímu útoku na vládní pozice došlo dnes i v Homsu, kde výbušnina umístěná v automobilu zabila nejméně deset lidí. Informovala o tom státní média, podle kterých výbuch způsobil rozsáhlé škody také na přilehlých budovách.

Podle nové bilance se za poslední dva měsíce stalo oběťmi útoků rebelů na vládní pozice v Halabu celkem přes 280 civilistů. Asi 2000 civilistů, včetně 500 dětí, pak v regionu zahynulo v souvislosti s vládním bombardováním povstaleckých oblastí.

Severní provincie Halab a její stejnojmenné středisko bývaly ekonomickým centrem státu. Od roku 2012 je to ale dějiště vleklých bojů, v nichž se armáda snaží osvobodit oblasti ovládané opozicí. Bombardování nabylo na intenzitě v prosinci a vyhnalo z domovů tisíce lidí.

Foto: ČTK/AP

Autor: - red -, ČTK , Reuters, DPA, AP