Střední Asie: svérázně proti islamistům. Zabavují i knihy

02.05. 05:30 | Autor: Tomáš Vlach

Zákaz knih a plnovous až od čtyřiceti let - to jsou metody boje proti islamistům ve Střední Asii. Radikálové přicházejí z Ruska, ze Sýrie i z nedalekého Afghánistánu a postsovětské autoritativní režimy propadají panice.

Cestující mířící do metropole Tádžikistánu Dušanbe čeká až absurdní překvapení. Celníci slídí v zavazadlech po knihách, a pokud pasažér nemá speciální povolení od tamního ministerstva kultury, mají příkaz je zabavit. Týká se to jak příletů, tak i odletů. "Povolení musí mít úplně každá kniha," trvá na svém šéf odboru kulturního dědictví na ministerstvu kultury Šerali Chodžajev, aniž by objasnil důvody nařízení. Z prohlášení dalších činitelů lze pochopit, že jde o opatření proti islámskému extremismu, ačkoli jeho účinnost je v internetové době sporná.

Zatím prý nejsou problémy s publikacemi psanými latinkou, horší je to s knihami v perštině nebo arabštině. "Mnozí úředníci toto písmo neznají, a tak je jim každá kniha podezřelá," řekl Rádiu Svobodná Evropa - Rádiu Svoboda (RFE-RL) odborník na sociální problematiku Sajídi Jusufi z Dušanbe.

Tádžikistán, nejchudší ze středoasijských zemí, si v devadesátých letech si vytrpěla během občanské války a od té doby ji utužuje režim někdejšího předsedy kolchozu, dnes doživotního prezidenta Immomaliho Rachmona. Kromě omezení knih je to třeba zákaz navštěvovat mešity pro mladistvé do 18 let. Každý, kdo chce na pouť do Mekky, musí být starší 45 let a mít oficiální povolení. Úřady okresu Isfara na severu země pak nařídily školákům, aby denně telefonovali otcům či starším bratrům, kteří odjeli pracovat do Ruska. "Je to proto, aby se nenamočili do ničeho nekalého," obhajuje opatření ředitel jedné z venkovských škol Sobirboj Tujšijev. Účelem je pak samozřejmě i mít přehled o aktivitách rodičů, aby škola mohla v případě potřeby informovat příslušné orgány.

Kontroverzní opatření se objevují i v jiných středoasijských zemích. V uzbecké Buchaře přestali pouštět na fotbalové zápasy místního klubu fanoušky s plnovousem. "Zastavil mě policista v civilu a nařídil, abych se šel oholit, pokud chci dovnitř. Tak jsem utíkal hledat holiče," popsal svůj zážitek jeden z postižených. Zákaz byl, jak je v této zemi zvykem, jen neoficiální a ústní. Ochranka dostala pokyn nevpouštět vousaté muže mladší čtyřiceti let, protože svým plnovousem mohou vyjadřovat sympatie k radikálnímu islámu.

Také prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev se na schůzce s nejvyššími duchovními představiteli země rozčílil, že Kazaši si až příliš často nechávají narůstat plnovous a Kazašky se na ulicích objevují v černých hábitech: "Je nutné zabývat se možností zákazu na legislativní úrovni, Kazaši nosí černé oblečení jen na pohřby a v čase smutku," prohlásil prezident. Oblékat se do tmavého je podle něj trestuhodné zvlášť v době, kdy kazašský lid čeká jen světlá budoucnost, a tak se v blízké době očekává oficiální zákaz oblečení, šátků i hábitů černé barvy.

Nad absurditou zákazů lze sice kroutit hlavou, středoasijské země jsou však v nezáviděníhodné situaci, protože radikální islám je ohrožuje jak doma, tak i zvenčí. Podle statistik Mezinárodní krizové skupiny (ICG) bojovalo od ledna 2015 dodnes za Islámský stát (IS) 2 až 4 tisíce lidí z postsovětské Střední Asie. Džihád přímo Rusku ale nedávno vyhlásil velitel Abú Salah-Uzbeki ze skupiny Džabhat Fatah aš-Šám, někdejších brigád an-Nusrá, které jinak na cíle v cizině neútočí. A středoasijské země i Rusko znepokojují i aktivity Islámského státu v Afghánistánu.

* Jaké další zákazy a nařízení středoasijské státy zavádějí?