Sázka na Pákistán

13.01. 10:27 | Autor: Josef Landergott

Armáda je v Pákistánu jedním z největších hospodářských subjektů a její tajná služba je nejvlivnější institucí.

Přesněji řečeno na jeho lampasáky. Pákistánské civilní a vojenské vlády spravovaly stát zhruba stejně dlouhou část jeho dějin začínajících rokem 1947. A když vojáci nevládli povodím Indu nominálně, řídili zkorumpované partajní politiky z pozadí. Ostatně motto na stuze státního znaku praví "Víra, jednota, disciplína" a to nezní ani trochu civilně.

Armáda je v Pákistánu zároveň jedním z největších hospodářských subjektů a její tajná služba je nejvlivnější institucí. Kdo se z civilistů pustí do sporu s vojáky, hraje o všechno. To se právě děje.

Do toho všeho zatracení Američané s jejich válkou v Afghánistánu a s leteckým pronásledováním mudžáhidů na paštunských územích v Pákistánu. To je velká nedůvěra armádě, která disponuje jako jediná muslimská atomovkami, ale z války se souvěrci až tak nadšená není.

Obzvláště, když za prezidenta George Bushe Američané změnili politiku vůči arcirivalovi, s nímž pákistánští generálové už prohráli tři války, vůči Indii.

K tomu všemu likvidace bin Ládina, strůjce útoku na Ameriku, loni v květnu v bezprostřední blízkosti vojenské posádky. Všichni vojáci po roce 2001 tvrdili, že bin Ládin v Pákistánu nežije. Říkával to generál Mušaraf, a když byl roku 2008 nucen odejít, také jeho jím vybraný nástupce v roli náčelníka genštábu Kajání.

Tehdejší volby vynesly do prezidentského úřadu Ásifa Alího Zardárího, vdovce po zavražděné Bénazír Bhuttové. Generál Mušaraf roku 1999 sesadil vládu oponenta Zardárího Lidové strany Naváze Šarífa s jeho Muslimskou ligou.

Kdo tehdy nestačil prchnout, šel s obviněním z finančních podvodů a korupce za mříže. Zardárí seděl jedenáct let, aniž by se dočkal procesu. Šaríf byl obžalován z podobných zločinů, ale na zásah saúdské diplomacie směl odletět do desetiletého exilu.

Loni v létě se provalil skandál kolem pákistánského velvyslance ve Washingtonu Husajna Hakkáního. Napsal prý tehdejšímu předsedovi sborů náčelníků genštábů amerického vojska admirálu Mikeovi Mullenovi dopis. Žádal v něm o pomoc proti pákistánské armádě hrozící pučem, prý v zájmu a s vědomím presidenta Zardárího.

S Hakkáním to pak šlo ráz na ráz. Špatné vztahy s Amerikou udělaly své a na "příhovor" generála Ašfaka Kajáního u prezidenta Zardárího byl Hakkání donucen rezignovat. Teď chudák nesmí opustit zemi a je vyšetřován z velezrady.

A na řadě je armádní vendeta. President Zardárí měl "srdeční příhodu" a byl v prosinci ve Spojených emirátech na léčení. A už je tam zase. Nejvyšší soud totiž tohle úterý pohrozil premiérovi Júsafovi Razovi Kílánímu, že ho sesadí, neuposlechne-li nařízení soudu obnovit vyšetřování korupčních případů prezidenta Zardárího, svého partajního šéfa.

Nejvyšší soud přitom roku 2009 Zardárího obvinění zrušil, ale doba se mění - a hle, opět se hodí vyšetřování vedené proti prezidentovi roky ve Švýcarsku (tehdy i s jeho chotí Bénazírou).

Pikantní je na tom i to, že předseda soudu Čaudhrí, jehož vzdor vůči Mušarafovi a masová podpora vedla ke generálovu konci, vlastně dostal Zardárího do úřadu. Jako by soudce posloužil nyní armádě k pozdní mstě.

Ve čtvrtek přišel protiúder předsedy vlády Kíláního, který vyhodil ze svého kabinetu ministra obrany Naíma Chálida Lodhiho, generála na penzi a důvěrníka náčelníka genštábu Kajáního. Aby rána byla hlasitější, jmenoval na jeho místo civilistu.

Takže sázejte! Ukončí generálové rázně chaos na Indu, nebo budou dál tahat zpoza kulis za provázky svých loutek? Je to tak padesát na padesát...

Foto: Profimedia

Autor: Josef Landergott