Saúdská Arábie a USA: vztah založený na ropě a bezpečnosti

19.05. 17:31 | Autor: Jan Celerin

Americký prezident Donald Trump a saúdskoarabský ministr obrany Mohammed bin Salman bin Abdulaziz Al Saud.

Americký prezident Donald Trump se vydal na svou první zahraniční cestu. Během devíti dnů navštíví Saúdskou Arábii, Palestinskou samosprávu či Izrael a promluví s tamějšími lídry. Saúdská Arábie patří k největším americkým spojencům v muslimském světě. Kde má spojenectví těchto zemí kořeny a jak se během let tento vztah vyvíjel?

Arabská televizní stanice Al-Džazíra přináší text o historii saúdsko-amerických vztahů, které započaly v roce 1933, kdy začínalo první objevování ropných ložisek v blízkovýchodním pouštím království. Americká společnost Standard Oil of California, později přejmenovaná na Aramco (Arabsko-americká ropná společnost), získala koncesi na průzkum a těžbu ropy v Saúdské Arábii. V té době však žádná ropná pole v zemi ještě objevena nebyla, k tomu došlo o tři roky později v okolí města Zahrán (dnešním sídle společnosti).

Byznys s ropou se začal slibně rozjíždět a v roce 1944 došlo k prvnímu diplomatickému sblížení obou států, Američané otevřeli ambasádu v přístavním městě Džidda, o rok později přijíždí také první saúdský diplomat do USA. V roce 1945 na palubě americké lodi Murphy, kotvící v Suezském průplavu, došlo k setkání krále Abdulazize s prezidentem Franklinem Delanem Rooseveltem. Schůzka státníků byla úspěšná pro obě země a na dlouhá léta dopředu postavily svůj vztah na dvou pilířích: ropě a bezpečnosti. Saúdové také povolili Američanům poslat do země vojáky a zřídit v Džiddě vojenskou základnu.

Ropný šok

V roce 1950 po nátlaku saúdského krále došlo k dohodě, po níž mělo Aramco zdaňovat padesát procent svých příjmů. Saúdové chtěli dřív nebo později Aramco zcela ovládnout. Podíl zahraničních akcionářů se postupně snižuje, královská rodina začala odkupovat podíly ve firmě. O rok později dochází k podpisu smlouvy, která, která zohledňuje prodej amerických zbraní do Saúdské Arábie a výcvik amerických vojáků v této zemi.

Ilustrační foto. Saúdská Arábie je v roce 1960 u vzniku Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), USA se mezi členy nikdy nepočítaly. Zakládající země vytvořily kartel, určily objem těžby a cenu ropy, které kontrolovaly pomocí těžebních kvót. V roce 1973 dochází k záměrnému snížení těžby ropy o pět procent. Saúdům se nelíbilo, že Američané podporovali Izrael v Jomkipurské válce (též říjnové válce), a vyhlásili embargo na dovoz ropy do USA. Američané tehdy embargo znatelně pocítili, se spotřebou se museli uskromnit, byla například vydána nařízení o maximální rychlosti na dálnici, začala se vyrábět auta s menší spotřebou, vláda vyzývala obyvatele k užívání hromadné dopravy, klimatizace a topení se musely užívat s rozmyslem. Snížením těžby způsobili Saúdové první ropný šok. Ceny ropy se tehdy vyšplhaly na čtyřnásobek.

Po dvou letech se vztahy opět narovnají a USA se Saúdskou Arábií podepisují obří ropný kontrakt v hodnotě dvou miliard dolarů. Během sovětské války v Afghánistánu se můžou Afghánci spolehnout na pomoc Američanů, Saúdů a Pákistánců. V roce 1979 do Afghánistánu proti Sovětům odchází bojovat Saúdský Arab jménem Usáma bin Ládin, bojovníky začíná logisticky a finančně podporovat, o devět let později zde založí teroristickou síť al-Kajda.

V roce 1988 Saúdové plně přebírají ropnou společnost Aramco a přejmenovávají ji na Saudi Aramco. Následují devadesátá léta, válka v Perském zálivu, operace Pouští bouře a invaze více než půl milionu amerických vojáků, kteří měli chránit Saúdskou Arábii před iráckým vůdcem Saddámem Husajnem, který napadl Kuvajt. Vůdci al-Kajdy bin Ládinovi se ale americká přítomnost v blízkosti muslimských posvátných míst ani trochu nelíbila. Z půl milionu amerických vojáků jich v Saúdské Arábii v devadesátých letech zůstalo jen pět tisíc, ti měli dohlížet na bezpečnost arabského spojence.

Vyhlášení svaté války

Během vlády Billa Clintona se USA více než o Saúdskou Arábii spíše zajímaly o mírový proces mezi Palestinou a Izraelem, pozornost věnovali také možným hrozbám ze strany al-Kajdy a dalších teroristických skupin. V roce 1994 dochází k vyhnání bin Ládina ze Saúdské Arábie, úřady ho zbavují občanství, bin Ládin odchází do súdánského vyhnanství, odkud je po dvou letech vyhnán, následně se usazuje v Afghánistánu.

Usáma bin Ládin na fotce z roku 2001. Bin Ládin o rok později z Afghánistánu vyhlašuje "svatou válku" Spojeným státům. Teroristický útok 11. září 2001 výrazně otáčí americké mínění proti Saúdské Arábii. Vyšetřování ukazuje, že 15 z 19 útočníků pocházelo z této země, indicie Američanů navíc ukazují na al-Kajdu. Prezident George Bush mladší poté vyzve k široké vojenské spolupráci mezi Američany a Saúdy.

Během Obamovy vlády ale dochází k ochlazení vztahů. Saúdům se nelíbí americké vyjednávání s regionálním rivalem a nepřítelem Íránem ohledně jaderného programu této země. Neklidu nepřidá ani prezidentův váhavý přístup k syrskému konfliktu.

V roce 2011 zabíjí americké komando Navy Seals vůdce al-Kajdy bin Ládina. Saúdská Arábie to vítá s nadějí, že smrt teroristického vůdce může předznamenat mezinárodní úsilí v boji proti terorismu.

Po nástupu Donalda Trumpa je otázkou, jaký směr naberou vztahy mezi oběma zeměmi. A zda dojde k nějaké změně. Trump dříve prohlásil, že chce se Saúdy spolupracovat. Zemi již navštívil i ministr obrany James Mattis, který Saúdy podpořil v boji proti jemenským vzbouřencům. Ti stojí proti tamější vládě, která je spojencem Saúdské Arábie.

Foto: ČTK/News Pictures/White House/AP/Hasan Jamali/ČTK/AP

Autor: Jan Celerin