Poutníci do Mekky "strádají“ v přepychových hotelích

25.10. 07:00 | Autor: - mav -

Pouť do Mekky je obvykle spojována s těžkostmi a nepohodlím, poutníci často putovali pěšky a spali pod širým nebem, vystaveni divočině. Ale ti, kteří takovéto oběti podstupovat nehodlají, mají k dispozici dostatečný komfort.

Hadždž, tedy pouť do Mekky, je v Saúdské Arábii výnosný byznys, který mnohdy popírá samotné principy této víceméně povinnosti pro všechny muslimy světa. Mnozí konzumní turistiku odsuzují a prosazují návrat k podstatě hadždže, ale peníze na celé čáře vítězí.

ČTĚTE TAKÉ: Saúdský král otevřel v poušti svou superuniverzitu
Jemen sužuje sílící al-Kajda a skrytá válka Íránu se Saúdy

Zrovna takovou ukázkou okázalého přepychu bude i nový hotel řetězce Fairmont Raffles. K jeho službám patří kávový someliér, čtyřiadvacetihodinová dispozice služebnictva či čokoládová kuchyně, která připraví pralinky a lanýže podle chuti zákazníka.

Ciferník Hodinové věže bude zářit z půlkilometrové výšky. Aniž by hotelu vadil zákaz zkrášlování, který pro poutníky platí, nabízí také salony krásy, oddělené tělocvičny či lázně. Muslimové přitom musejí zapomenout i na takové ordinérní aktivity, jako je stříhání nehtů a holení vousů, aby se mohli plně soustředit na duchovní podstatu hadždže.

Mohammed Arkobi, generální manažer nového sedmihvězdičkového hotelu, nepodal vysvětlení, kterak mohou čokoládovna a lázeň přispět k dosažení duchovního naplnění ani jak jde přepych dohromady s étosem pouti, založené na prostotě a skromnosti. Nicméně „obsáhlý sortiment služeb" má zajistit potřeby „náročných" cestovatelů, citoval jej britský deník Guardian.

Miliony lidí a milionové kšefty

Hotel je projektem Saudi Binladin Group, jedné z největších stavebních společností arabského světa, která má blízké vazby na saúdskou královskou rodinu a v posvátných městech Mekce a Medině stojí za řadou staveb. Založil ji otec šéfa al-Kajdy Mohammed, jenž se však od syna Usámy stejně jako zbytek rodiny distancoval.

I když zrovna do Mekky neputují, pětkrát denně se tím směrem modlí. Mekku navštíví během hadždže kolem čtyř milionů lidí a další miliony na menší pouti po zbytek roku, v blízké budoucnosti se odhaduje další nárůst - až ke dvaceti milionům poutníků. Tomu v posledních dekádách odpovídal i rozvoj města, které kvůli narůstající poptávce podstoupilo dramatickou proměnu. Domy, kopce i historické památky ustoupily hotelům.

Panorama Mekky zanedlouho místo Velké mešity ovládne Královská hodinová věž, za níž stojí princ Alvalíd al-Saúd, synovec současného krále. Stavba se s 577 metry stane jednou z nejvyšších budov na světě, osmdesátimetrový ciferník má být vidět patnáct kilometrů daleko. Kromě tisíce hotelových pokojů v ní bude i muzeum islámu či měsíční pozorovatelna.

Takový vývoj ale znepokojuje aktivisty z mnoha zemí. Podle Alího al-Ahmeda, jenž řídí washingtonský think-tank Institute for Gulf Affairs, hraje roli řada faktorů.

Raffles Makkah Palace s hodinovou věží, jak má vypadat už za rok.

„Dynastie al-Saúdů se snaží udělat z Mekky druhou Dubaj, jde tu o jen o vydělávání peněz. Ničí staré budovy, protože nechtějí jinou historii než jejich vlastní, vnímají ji jako konkurenci." Kvůli nové výstavbě byla například nedávno zbořena osmanská pevnost Adžjád z 18. století.

Koupelna ultraluxusního hotelu Raffles v Mekce. Příchod luxusních značek také žene nahoru ceny. „Tím, že takto Mekku rozvíjí, ji pouze činí nedostupnou a nedosažitelnou pro většinu muslimů. Bude jen pro elitu," citoval al-Ahmeda Guardian. Westernizace města jde podle něj proti náboženství a duchu hadždže.

Podle islámské historie se v Mekce narodil zakladatel islámu Mohamed a právě tady jej zastihla první zpráva od Boha. V srdci zdejší Velké mešity se nachází Ka'ba, prastará kamenná stavba, která je samotným středem hadždže.

Na úkor náboženství

Pouť musí vykonat každý muslim alespoň jednou za život, nebrání-li mu v tom životní těžkosti. Řadí se mezi pět pilířů islámu, spolu s vyznáním víry, modlitbami, almužnou a denním půstem během Ramadánu, který letos připadne na konec listopadu.

Každoročně vykonají hadždž miliony poutníků. Mekka byla důležitým regionálním centrem už před vznikem islámu roku 622, vedly tudy kupecké stezky ze Středomoří i z Asie. Ostatně reputace Mekky coby obchodního střediska je platná dodnes, nákupní galerie a obchodní domy si s „poutnickými" hotely v ničem nezadají.

Ale komerční rozvoj Mekky i nedaleké Mediny by se neměl dít na úkor náboženských zvyků, zdůrazňuje al-Ahmed. Lidé se však nijak neozývají. „Vezměme si za příklad Jeruzalém. Muslimové jsou pobouření, když Izraelci cokoliv udělají ve Starém městě, zatímco v Mekce jsou věci systematicky ničeny a nikdo ani nehne brvou. Je to katastrofa."

mapa.